Střípky ze Dnů salesiánské spirituality

Zdravíme z Kroměříže z Arcibiskupského gymnázia s krátkým reportem. Je nás tu něco málo přes 200 včetně SDB, FMA a koadjuktorů. Zavítali i přátelé ze Slovenska.V pátek večer jsme se propojili na dálku s Gambim (Pavel Ženíšek, SDB). Překvapivě nás pozdravil ne z Turína, ale z Bulharska přímo z pokoje, který obýval Martin Jílek. Nastínil nám život a poslání salesiánských misií a svou činnost v nich. Povzdechl si, že je často někde hostem a tím je méně možností prožívat hlubší přátelství, která přirozeně vznikají, když je člověk déle na jednom místě. Jeho dar pro vtip mu to ale nevzalo. Myslím, že nám dal podnět k uvažování o tom, nakolik máme jako křesťané v sobě touhu po nesení Krista druhým. Nakolik jsme tam, kde působíme, autentickými křesťany. 

Dnes dopoledne jsme vyslechli několik přednášek. První měl o misii bratrů Jaroslav Fogl, SDB. Z jeho promluvy mě zaujala myšlenka, v čem mají smysl misie mimo naši republiku. Jde o obohacení se jinou kulturou. Vyjít z té naší bubliny a otevřít se jinakosti. Nechat se inspirovat. Toto pak doložili svým svědectvím manželé Chrástečtí, kteří byli na misii v Indii. Svědčili, že pokud by tuto misii neprožili, zřejmě by se po návratu nedokázali spokojit s bydlením v jednom pokoji. Za sestry o jejich misii promluvila Zdeňka Kůsová, FMA. Z její promluvy bych vypíchla myšlenku, že když je člověk na misiích, často na ten úkol nestačí sám a více je nucen ke spolupráci s lidmi a Boží prozřetelností. Misionáři také často nemají materiální prostředky, což dává mnohem větší prostor pro dávání ze sebe. Tak jak řekl sv. Petr: "Zlato ani peníze nemám, ale dám ti to co mám......ve jménu Ježíše, buď zdráv....". Svou činnost představila i SADBA, jsme rádi, že se postarala i o animaci našich dětí během programu pro dospělé. Odpoledne jsme si mohli vybrat z nabízených workshopů, ve kterých nechyběla možnost uplatnit svou kreativitu a setkat se v menším společenství. Na závěr a abyste se měli nad čím zamýšlet: Co jsou tedy aktuální výzvy na poli misií? Vydat se na cestu trvalého obrácení, žít autentický život s Kristem, pěstovat touhu setkávat se s odlišnými kulturami, být chudou církví pro chudé, omezit své potřeby. Na tuto cestu misionáře se může vydat každý z nás.                 Z Kroměříže zdraví Jana Macháčková

	Zatímco někteří soustředěně naslouchají ...		... jiní naslouchají doslova celým tělem.
	Jak patrno, i dětský program zaujal.		Správně, Radku, na Mrázka jedině se sněhovým hasícím přístrojem.
	Teď kdo to chytí první ...		Asi malý Picaso?

Letošní Dny salesiánské spirituality měly téma misie.

Již lituji, že jsem se neúčastnila všech tří dnů a byla v Kroměříži pouze v sobotu, a to ještě po lehkém nátlaku mých drahých přátel ;-)

Sobotní dopoledne nám zúčastněným poskytlo, dalo by se říci, skvělý náhled na misie v teorii i praxi (Jarda Fogl), a vyprávění Chrásteckých bylo famózní. Svým způsobem je skutečně každý z nás misionářem, ačkoli třeba mé misie (přesun z ČB do Fryštáku) jsou slabý odvar proti Indii, Paraguayi etc. Každý, kdo vyráží na misie, zaslouží poklonu za své odhodlání a chuť vyrazit a pomáhat, kde se dá, za boj s různými nástrahami (vzpomeňte na večerní „show“ s Ondrou a mravence a další „živly“) a za to, že pak dokáže o všem vyprávět s nadsázkou a humorem.

Odpolední workshopy byly také velmi podnětné a hlavně vtipně podávané (osobně jsem vyslechla „výklad“ Františka Bezděka a Kevina z Ostravy a následně shlédla filmečky Leoše Ryšky, který jednotlivé medailonky prokládal vlastním komentářem a to, že Vincenc Janda učil papoušky Zdrávas Maria, nás málem srazilo s židlí, jak jsme se smáli).

Co ale musím ocenit a vyzdvihnout ze všeho nejvíc, já, těžký introvert, je atmosféra a přátelské a otevřené ovzduší, které na AG a v kostele panovalo. Tolik přijetí a tolik radostnosti (nejen salesiánské) mě nabilo do dalších dní a jsem za vás všechny opravdu vděčná.

Díky všem za tu báječnou atmosféru a díky všem za naše vzájemná přátelství!           PJu

Fotografie Josef Novotný           Fotografie Petr Macek          ANS