Říjnová „duchovka“ v Jiřetíně pod Jedlovou

Duchovní cvičení může být potěšení, ačkoli tématem je utrpení. Naší skupince (z Prahy, Neratova, Šumperka, Fryštáku) se cvičení velmi vydařila. Jiřetín pod Jedlovou má kromě Klášterního penzionu, kde cvičení probíhala a kde jsme byli ubytováni, malebnost pohorské vesničky z časů Karolíny Světlé. (Vsuvka: Karolína Světlá, rodem Pražačka, je brána jako „objevitelka Podještědí a jeho lidu“, a Ještěd je od Jedlové „coby kamenem dohodil“. Její manžel Petr Mužák se narodil ve Světlé pod Ještědem.)

Počasí, bylať polovina října, nám přálo a ranní mlhy brzy rozptýlily sluneční paprsky. V polední pauze vše lákalo do podzimem zbarveného lesa.

Ale aby to nevypadalo, že jsme se jen kochali krásnou přírodou Lužických hor, exercitátor Josef Trochta SDB pro nás měl pečlivě připravené přednášky, v nichž jsme mohli nacházet podněty pro náš život. Například zamyslet se nad tím, zda „zasedáme k rodinnému, či služebnému stolu“ - podle vzoru staršího bratra z podobenství o milosrdném otci, alias o marnotratném synu, nebo pouvažovat nad utrpením Joba (které „někteří“ neslyšeli, protože courali po lese a díky četbě za chůze sešli z pravé cesty a přednášku nestihli), bylo velmi přínosné.

Kaple v domě je vskutku promodlená a stala se útočištěm pro všechny, kdo chtěli mít chvíli klidu. Během cvičení jsme v odpoledních hodinách prostřídali růženec, křížovou cestu na Křížovém vrchu a adoraci s litaniemi k Nejsvětějšímu Srdci (každý den jedno, abychom nevypadali tak zbožně). Při večerním sdílení jsme probírali témata jako „angažovanost křesťana v politice“ (velice oblíbené téma, k němuž dal impulz Josef, jenž zmínil v kterési souvislosti s tématem DC Milion chvilek), „zázraky v našem životě“ (věřte, nevěřte – dějí se!) a „jaká byla naše očekávání před vstupem k ASC“ (a jaké bylo po slibech probuzení do reality). Doufejme, že jsme naše předaspiranty a aspiranty pozitivně motivovali a budou pokračovat v započaté cestě za Donem Boskem a k ASC :-)

Děkuji tímto Liborovi Čaplovi za organizaci cvičení, Josefovi Trochtovi za jeho přednášky a nasazení při duchovních pohovorech a všem, s nimiž jsem se v Jiřetíně na „duchovce“ setkala, protože mi naše večerní debaty rozšířily obzory a vůbec… Tvořili jsme krásné společenství!

Nemalý dík patří i milé paní Jelenové v penzionu, která se všemožně starala o naše potřeby a v každém dni i hodině si uchovala laskavou a radostnou tvář; taktéž jejím kolegyním.

Pavla Ju

PS – Nečtěte za chůze v lese, i když je cesta krásná a rovná! I když máte (machýrkovský) pocit, že „tady už to znáte“. Přehlédnete značku a zničehonic nemíříte do Jiřetína, ale na Malý Stožec! Nečtěte, i kdyby to byl Walter Nigg a jeho Nadčasový světec!