22. ledna – Blahoslavená Laura Vicuňa

Narodila se v Santiagu de Chile 5. dubna 1891.
Její otec Josef Dominik byl vojákem a pocházel ze šlechtické rodiny v hlavním městě Santiago de Chile. Jeho bratři se na něho dívali s podezřením, protože se oženil s „krejčovou“ Mercedes Pino.
Za revoluce v roce 1891 se Josef Dominik postavil za prezidenta Josefa Balmaceda, ale prezident byl poražen a jemu věrné oddíly byly rozprášeny. Josef Dominik se snažil zachránit útěkem 500 kilometrů na jih. Zastavil se ve městě Temuco. Tam se narodilo uprostřed těžkého života druhé dítě, Julia Amanda, kterou bude Laurita držet za ruku prakticky po celý život.
 

V roce 1897 (Lauře bylo 8 let a Julii 3 roky), tatínek však zemřel. Matka v roce 1899 se dvěma dcerami emigrovala do Argentiny. Tam se stala milenkou statkáře nedobré povahy.

Dcery dala do institutu FMA. Laura tedy byla vychovávána v duchu preventivního systému svatého Jana Boska v ústavu Panny Marie Pomocnice v argentinských Andách a brzy se stala mezi kamarádkami vzorem přátelství s Ježíšem, apoštolské lásky a věrnosti svým každodenním povinnostem.

Naplněna důvěrou, snášela s hrdinskou odvahou tělesné i duševní utrpení, které přesahovalo její věk. Věrná vnuknutím Ducha svatého se neváhala nabídnout jako oběť, aby její maminka znovu našla cestu spásy.
Zemřela 22. ledna 1904 v Junín de los Andes v Argentině.

Jan Pavel II. ji blahoslavil v rodišti Dona Boska – Colle Don Bosco 3. září 1988, v roce stého výročí úmrtí Dona Boska. 

Tělesné ostatky Laury Vicuna byly přeneseny 2. března 1956 do kaple Ústavu Dcer Panny Marie Pomocnice v Bahine Blanca v Severní Patagonii.
Blahoslavená Laura Vicuna je patronkou: obětí incestu e sexuálně zneužitých, týraných dětí, těch, kteří ztratili rodiče.

Atributy:  medailka na modré stužce kolem krku.

                  (zpracoval Jan Ihnát, SDB)

Životopis ke stažení v PDF >>