Duchovní cvičení - Cesta ke sjednocení

       
        "Věřte mi luďkové , že to tak ma byť
        jednu za rok dušu třeba potrapiť
        a pak je hodna tak jako ovečka
        zas posluchá člověčka".

Postřehy jedné z účastnic duchovních cvičení ," Cesta ke sjednocení ", konaných v klášteře Paulánů na Vranově u Brna  29.7. – 2.8. 2015|

Byli jste někdy na DC, kde se meditovalo nad obrazy originály, které jste měli přímo před očima? Že ne, tak to máte škodu. Já jsem tento typ exercicií zažila už podruhé a moc se mi líbil.

Na rozdíl od loňského roku, kdy jsme meditovali nad třemi obrazy k tématu Vír života, smrti a vzkříšení, letos byla témata obrazů i přednášek náročnější. Byla to cesta očistná, osvitná a cesta ke sjednocení. Opět bylo využito obrazů pražského malíře Jana Paula, Písma a textů z knih sv. Jana od Kříže Výstup na horu Karmel, Temná noc a Živý plamen lásky.

V druhé části dne byla k tomu ještě přidána vhodně zařazená témata k „roku Eucharistie“ lámání chleba, svaté přijímání a adorace.

K odpolednímu programu patřila reflexe, která se vyznačovala velkou sdílností a otevřeností. Krásnou samozřejmostí byla každodenní mše svatá. Večerní bohoslužba sestávala z růžence, křížové cesty a v sobotu silným večerem chval. Na posledně jmenovanou akci přijela jako posila Radmilka, členka Komunity blahoslavenství. Mohli jsme jednotlivě přistupovat k o. Ondřejovi, této sestře a našemu milému jáhnovi Pavlovi Kupčíkovi a nechat je přimlouvat se za naše duchovní potřeby. A Duch sv. řádil!
 

Kouzelným oživením exercicií byl nejmladší účastník student Štěpán, který naše přednášky doplnil nejen svým neotřelým a mladickým pohledem na témata, ale i nádherným zpěvem. Jak už to bývá, došlo i na humorné situace. O. Ondřej na konci chtěl prohlásit cvičení za skončené a jinak zdatnému kazateli se podařil přebrept místo toho řekl zrušené. Já jsem se moc nasmála, domnělým sestřičkám v kapli, které tak typicky, dle mého mínění, zpívaly. Byl to ale pedagogický kroužek našich účastníků z Kopřivnice nacvičujících konečnou častušku -  viz úryvek z úvodu článku.

Milé překvapení na závěr nás čekalo při nedělní mši s farností v kostele, když místo jím avizovaného věhlasného kazatele sloužil mši sv. náš exercitátor o. Ondřej.

Takže snad už na závěr, vřelé díky patří v prvé řadě Bohu, přímluvě Panny Marie. Také všem, kdo využili svých hřiven ke zdárnému průběhu cvičení: O. Ondřejovi Matulovi SDB, ředitelům manželům Medovým, jáhnovi Pavlu Kupčíkovi, naší milé schóle, v neposlední řadě malíři Janu Paulovi, který za námi i dorazil a sestře z Komunity blahoslavenství. Všem pak za vytvoření rodinné atmosféry. Krásné prostředí kláštera lemované malebnou přírodou okolo bylo bonusem navíc.

Něco mi říká, že se takto příští rok, dá – li Pán, uvidíme zase…

Kdyby byl někdo zvědavý na obrazy a texty z exercicií, jsou na www.ondrejmatula.cz
Loňské i letošní exercicie jsou nahrány na CD. Ta jsou k mání u sal. spolupracovnice Mirky Dvořákové.

                       Jana Vejtasová