CESTA Z MRAKU NA OBLOZE …

„CESTA Z MRAKU NA OBLOZE, CO VEDE K PRÁVĚ VYCHÁZEJÍCÍMU SLUNCI,
JEHOŽ SÍLÍCÍ ZÁŘE ROZPTYLUJE MLHY...“

tento obraz jednoho krásného svítání v Neratově by mohl dobře symbolizovat naše duchovní putování
na říjnových exerciciích na nezapomenutelném poutním mariánském místě.



      Náš František (Blaha) nás v tyto dny provázel novou papežskou encyklikou LUMEN FIDEI, kterou si samozřejmě může každý přečíst, ale nejde o to, jen si přečíst, ale prožít....prožít svou víru jako ztišení v naslouchání, v otevření se Božímu Slovu, v pohledu na Ježíše a v setkání s živým Kristem, který se vždy tak neopakovatelným a vynalézavým způsobem dává člověku, touží po nás a my se ho smíme dotýkat v tajemství Eucharistie.

      Toto všechno zakoušet ve společenství úžasných lidí a na poutním místě plném těch božích inspirujících symbolů, to je opravdová událost, co se stává pokladem! A jako bonus, ještě doplněná velmi příjemnou, sdílnou a názornou ukázkou z biblických postaviček, kde je každý pozván ve svém srdci vstoupit do každodenního evangelia – zásluha to našich milých Fuchsových a vlastně taková neratovská specialita!

- Naděje, co má původ v Boží milosti a je poháněna, v tichém naslouchání Slovu, vyjít za Světlem,
co je Životem samotným a stává se oslavou osobního setkání se Vzkříšeným Pánem.

- Víra sdílená, co vytváří důvěru a buduje společenství s Ježíšem uprostřed.

- Člověk víry, který se s odvahou může postavit před Boha takový, jaký je, bez přetvářky.

- Víra, co vede k hlubšímu vidění tajemství Krista, k pohledu na Něj a spolu s nasloucháním Jeho pravdě,
dostává rozměr osobního doteku.

- Víra, co vychází z paměti o Božím působení v našich životech a v naději se otevírá budoucímu zaslíbení.

- Víra předávaná, sdílená, zprostředkovaná i láskou dosvědčovaná, co se zviditelňuje v Božím odlesku na tváři člověka.

- Víra přes kříž až k radosti zmrtvýchvstání.

- Víra, jako vědomé odevzdávání se Bohu, Tomu, který se ale nejprve neuvěřitelně něžným způsobem dává nám,
který za nás položil život, abychom my mohli dostat věčný dar spásy.


      Přijmout Ježíše do svého života, pozvat ho do svého srdce, aby uzdravil, proměnil, připravil nás na setkání s Ním a nakonec pevně objal ve své náruči.




      Nezapomenutelné adorace spolu s Františkem plným laskavosti, radosti a hlubokého pochopení pro každého z nás, s jeho otevřeným milujícím srdcem v pokoře a věrnosti před naším Pánem, slavení Eucharistie i možnost ponořit se do Božího milosrdenství ve svátosti smíření....toto všechno udávalo směr našemu duchovnímu putování.

          Těžko se to dá výstižně popsat!... to se musí prožít a zakusit!

      Tak velké díky našemu Bohu za to všechno, co jsme mohli zde nasát, čím jsme byli obdarováni, co se z Boží milosti odehrávalo v hloubce našich srdcí, co si odnášíme do dalších dnů! A že toho nebylo málo! Díky milým ředitelům Bernardovým i tvůrčím manželům Fuchsovým a všem těm místním krásným lidem, kteří nám udělali svou obětavou službou a ochotou pomoci zázemí, a tak nám umožnili prožít toto úžasné setkání s Kristem!

      A veliký dík našemu Františkovi, který se nám vždy s takovou láskou, radostí a nasazením rozdává, modlí se za nás, žehná nám a předává jednoho po druhém do mateřské Mariiny i té široké milující Boží náruče!


                    Marie Linková
              společenství Praha - sever I.