Společenství ASC104 PRAHA-DOLNÍ POČERNICE se představuje

Při pročítání představovacích článků ve Zpravodaji nás napadlo, že to je jako navlékání krásných barevných korálků na jednu stejnou a pevnou nit. Jsme teď na řadě, a tak bychom rádi navlékli také jeden.

Zveme vás na návštěvu do společenství PRAHA-DOLNÍ POČERNICE
Stalo se za vlády Dona Vecchi ve světě a Jožky Kopeckého st. a Benno Beneše v Čechách a na Moravě dne 27. 9. L. P. 1997 (zpravodaj č. 41). Za mohutné podpory Johnyho Komárka, našeho prvního delegáta, jsme založili společenství Dolní Počernice. Odtržení malé skupinky pěti párů od severního pražského megaspolečenství začalo klást na každého z nás vyšší nároky. Bylo nás málo, a tak byla poznat každá ruka či hlava. Byla to dobrá zkušenost, i když trochu bolavá, protože – mnozí to znáte – nikomu se nechce dělit zajeté společenství. Toto vědomí odpovědnosti všech členů přetrvává a ukazuje se i na tom, že v místní radě jsme se postupně vystřídali skoro všichni, včetně těch, kteří přišli z formace později. Nedávno od nás dva lidé odešli a nyní nás je sedmnáct členů. Rádi vzpomínáme na Jožku Kopeckého ml. A vážíme si našeho současného delegáta Pavla Hertla.

Naše setkání mají pevný duchovní program, ale je zde dostatek prostoru i na osobní rozhovory a legrácky. Jsme k sobě velice otevření. Děkujeme zvláště těm z našeho středu, kteří svoje tělesné bolesti obětují také za naše společenství.

Zvláštností našeho dolnopočernického společenství je to, že žádný ze spolupracovníků není přímo z Dolních Počernic. Jsme však vázáni na tamější komunitu salesiánů, kde máme své zázemí. Někteří z nás zase na oplátku poskytují podporu pro aktivity ve farnosti Dolní Počernice. Pomáhají tam s přípravou dětských mší a jiných akcí místních společenství dětí a mladých, pomáhají i s chodem farnosti.

Nejvíce členů našeho spolča bydlí v Horních Počernicích. Tady bychom chtěli jmenovat alespoň Pavla Heriana a Tondu Wagnera, kteří tvoří dva sloupy místního apoštolátu. První ve vyučování náboženství a organizování chaloupek, druhý ve vedení skauta. Oba – samozřejmě za veliké podpory svých manželek a dalších – vychovali už za dvě desetiletí celou generaci nejen dobrých mladých lidí, ale také aktivních asistentů. Nyní se nově také buduje SHM.

Vlastně všichni jsme aktivně zapojeni ve svých farnostech. Mimo výše jmenované je to Praha-Vinoř, Lysá nad Labem a Železný Brod. Pešatovi se před lety odstěhovali z Prahy až do Loužnice pod Jizerskými horami, kde jsou opravdovou oázou pro příchozí z blízka i z daleka. A vůbec nejsou stranou našeho dění.

Díky Jakubcům můžete posílat své děti, svěřence nebo i sami sebe na salesiánskou chaloupku Josífkov-Spáleniště (www.spaleniste.unas.cz), o kterou se vzorně starají. A díky „našemu“ Františkovi-sazečovi jste také mohli dočíst až sem. Tedy pouze v tom případě, že nemá nic proti obsahu článku a skutečně do Zpravodaje toto naše povídání o nás dá. Díky.

(Zpravodaj č. 108, 3/2010)
Za společenství zpracovali
Pepa Pešata a Lída Obručová

Jistě že tak pěkný článek do Zpravodaje dám!!! Jen v posledním odstavci ve spojitosti s chalupou chybí důležitá informace, a to ta, že nám s Josífkovem všichni vydatně pomáhají. Kdo nemůže osobně, podporuje nás v modlitbě…
… A tak nám ty korálky pěkně přibývají… V příštím (červnovém) seriálu se, dá-li Bůh, můžeme těšit na představení společenství č. 105 – Praha-Sever II.
Sazeč