Společenství ASC704 OSTRAVA se představuje

Jak už název napovídá, společenství tvoří zejména spolupracovníci z okolí Ostravy. Někteří však pocházejí z okresu Frýdek-Místek, Nový Jičín a Bruntál. Jeho vznik sahá hluboko do komunistické totality. Jak došlo k rozdělení společenství Ostrava na tři části – Ostravu I, Ostravu II a Ostravu III – Havířov, vyplyne z představení jednotlivých skupin.

Celé společenství bylo vždy navázáno na Don Bosko, což je všeobecně užívaný název kostela sv. Josefa Dělníka v Ostravě, protože je tam již od r. 1934 – kromě přerušení od září 1973 do prosince 1989 – salesiánská komunita. Delegátem všech skupin byl od začátku otec Václav Filipec. Teprve později zůstal pouze delegátem skupiny Havířov a je jím dosud. Pro skupinu Ostrava I a II byl jmenován delegátem otec Josef Klinkovský. Po jeho odchodu z Ostravy se stal delegátem Ostravy I otec Pavel Krejčí a po jeho nastoupení do funkce ředitele byl jmenován Jenda Rychlý. Delegátem Ostravy II je otec Jindřich Čáp, prý kvůli počtu dětí, které členové dvojky mají. V květnu t. r. byl Jenda Rychlý jmenován navíc hlavním delegátem společenství. Z této funkce mu vyplývá povinnost účastnit se setkání celého společenství s provinciálním delegátem otcem Janem Ihnátem a setkání na provinciální úrovni. Ve skupinách dřívější delegáti zůstali.
Ostrava I
Věkový průměr dvanácti členů, vlastně i s třináctým delegátem, básníkem a vypravěčem anekdot v jedné osobě, Jendou Rychlým, v Ostravě I je cca 75 let.A naše jména najdete v adresáři z r. 2005 s tím, že Václav Frkal, František Košina a Maruška Kratochvílová již zesnuli. Fyzické stáří však rozhodně není překážkou mladosti duchem. Přijímáme své stáří jako dar, jako součást božského projektu celého našeho života. V tom smyslu přijímáme sami sebe i sebe navzájem i se svými nemocemi, u některých i bezmocí, se svými schopnostmi i neschopnostmi. Snažíme se být připraveni přijímat se stejnými problémy i všechny kolem nás. Sílu k řešení svých problémů hledáme v Ježíšově evangeliu, které vnímáme v duchu salesiánské spirituality. Víme, že salesiánskému dílu a tedy i církvi a celé společnosti můžeme sloužit svými aktivitami, ale také obětí bezmocnosti, když jsme i dočasně upoutáni na lůžko. Pociťujeme na každém kroku Boží pomoc na přímluvu Panny Marie a Don Boskem vedeného celého salesiánského nebe, do kterého, jak pevně doufáme, patří již osm našich zesnulých členů.
A co vlastně naše společenství dělá? Kromě pravidelných měsíčních ústraní a obnov s provinciálním delegátem otcem Jankem se občas účastníme setkání celé ostravské salesiánské rodiny. Jeden pátek v měsíci se scházíme ke společné modlitbě růžence a večerních chval a v postní době přidáváme křížovou cestu. Jeden z nás je celostátním funkcionářem politických vězňů, další kancléřem diecéze, někteří intenzívně pomáhají s korespondencí a jinou administrativou komunitě ostravských salesiánů, vyučujeme náboženství děti v ZŠ i naše bratry a sestry na invalidním vozíčku v Hrabyni, děláme různé náboženské přednášky, v tomto roce zejména o sv. Pavlovi i ve společenstvích různých farností, jsme v redakčních radách a dopisovateli ve čtvrtletníku Charity Ostrava, hrabyňské Kláry a do prosince i diecézního zpravodaje OKNO. Pomáháme také ve svých farnostech, navštěvujeme nemocné, a pokud jsme k tomu pověřeni, přinášíme jim sv. přijímání. Podle možností a zdraví pomáháme nebo jsme připraveni pomáhat v různých oblastech v salesiánském díle i ve farnostech. A ti, kterým již zdraví neumožňuje aktivity, obětují za dílo a celou církev i společnost své těžkosti. Samozřejmě se všichni modlíme, abychom to vzácné semínko víry udrželi svěží.
Ostrava II
Skupina Ostrava II, čili dvojka, vznikla, protože mladé rodiny hýří počtem dětí (32), a proto se scházejí až ve večerních hodinách. Kdežto Ostrava I odpoledne, aby babičky a dědečkové z Ostravy I mohli hlídat děti Ostravy II.
I pro nás je Don Bosko v Ostravě domovem, ale od dob působení otce Václava Filipce se schůzky konají i v bytech spolupracovníků. Vzhledem k počtu dětí však spolupracovnické byty využívají k apoštolátním návštěvám jen otrlí salesiáni. A to jsou vlastně všichni!
Problémem Ostravy II byla dlouhodobě chronická nezaměstnanost v regionu. V průměru každá druhá rodina měla delší dobu někoho bez placené práce (jak známo, práce doma je neplacená), proto se tu tradovalo, že nejlepší salesián je důchodce nebo svobodné doktorky (to je narážka na doktorky Šulákovy, které zajišťují v Ostravě kolektivní lékařskou apoštolátní péči). Dlouhodobé sociální problémy přinesly Ostravě II během let i problémy osobní. Asi jsme se dost nemodlili za sebe navzájem. Jedna rodina v naší skupině se rozpadla. Jména členů naší skupiny najdete v adresáři z r. 2005.
A co děláme? Tomáš, podle své manželky salesián na baterky, je věčně v Praze a předstírá, že radí politikům. Jeho manželka Mirka vede evidenci dárců v TV NOE a je užitečnou pomocnicí otce Leoše Ryšky. Jana, manželka Pavla, který fotí a udržuje pohromadě budovu Don Boska, pracuje v Charitě Ostrava, a Jirka, manžel Verunky, je ředitelem v Domově důchodců ve Frýdlantě nad Ostravicí. Jirka, v současné době regionální koordinátor ostravského společenství, má s Marií 6 dětí. Ta vede krajskou agendu Sokola. Petr se svou ženou Hankou mají 5 dětí a již dlouhou dobu organizují manželská setkání. Na této činnosti se také spolupodílí jáhen Jindřich, otec 5 dětí a ředitel Církevního střediska volného času v Havířově. Terezka léčí v ostravské klinice děti. Další členka dvojky Margit přes své vážné zdravotní potíže vyučuje doma náboženství.
Ke slibům se připravuje Roman – stará se o propagaci salesiánů i spolupracovníků. Ke vstupu do ASC se připravují Jindra a Ludmila z Janovic, pracovnice Centra pro rodinu. Oba jsou častými hostiteli rodin s dětmi. Omlazení, doufáme, přinesou noví členové společenství – Eva a v poslední době i Dominik.
Ostrava III – Havířov
V době výstavby a osídlování Havířova odchovanec ostravské salesiánské oratoře Jindra Honěk starší se svou manželkou Ludmilou získali byt v Havířově. Jindra, naplněn salesiánským duchem, shromáždil kolem sebe muže a vytvořil mužský pěvecký sbor, který existuje dosud. Zpěváci se svými manželkami a dětmi vytvořili společenství v duchu Don Boskovy spirituality a zároveň zázemí pro náboženské aktivity, které Jindra jako poslušný nástroj v rukou Božích v různých dobách realizoval. V době Pražského jara to bylo rozšíření novému městu už nedostačujícího kostela sv. Anny a po r. 1989 vybudování dvou objektů pro typicky salesiánskou činnost, práci s dívčí a chlapeckou mládeží vč. kostela sv. Jana Boska pro 250 účastníků.
Jindra s manželkou Liduškou – dnes již na nás shlížejí spolu s ostatními zástupy ze salesiánského nebe – vstoupili do ASC v devadesátých letech a byli členy společenství Ostrava I. V roce 2001 se pro vstup do ASC rozhodli ještě Hanka a Radek, Růženka, Milada a Jirka. Po přípravné formaci, kterou vedl Mírek Machálek vždy za přítomnosti delegáta společenství Ostrava otce Václava Filipce, složilo pět dalších kandidátů ASC dne 16. října 2002 v novém kostele sv. Jana Boska na Šumbarku sliby, a tak vzniklo společenství Havířov. Později vstoupil do ASC i současný vedoucí skupiny Pavel.
Naše šestičlenná havířovská skupina se schází měsíčně v prostorách Církevního střediska volného času. Začínáme modlitbou růžence, následuje mše svatá buď v kapli Panny Marie Pomocnice křesťanů nebo v kostele DB. Po ní je možnost ke svátosti smíření, agapé a dále formace prováděná delegátem P. Václavem Filipcem. Z živých a povzbudivých slov a jeho příkladu opravdového kněze Kristova čerpáme posilu pro náš život z víry. Nejméně dvakrát ročně se scházíme s ostatními členy společenství Ostrava a provinciálním delegátem otcem Janem Ihnátem.
A co děláme? Po založení havířovské skupiny se čtyři členové věnovali mládeži ve středisku. (Jeden jako ředitel, druhý jako jeho zástupce, údržbář a pedagog v kroužku „Šikovné ruce“, třetí jako pedagog a knihovník, čtvrtá jako pedagog pro práci s děvčaty. Zbývající členové skupiny svou prací a modlitbami vytvářeli potřebné zázemí jak skupině tak i vlastní rodině) V současné době se dva členové věnují mládeži. Jeden v Havířově v kroužku „Šikovné ruce-dílny“, druhý v Karviné jako vedoucí střediska mládeže oblastní charity. Jirka zpívá ve sboru a ostatní pomáhají při přípravě různých akcí. Růženka má 12 vnoučat a manželé Hanka a Radek mají 5 dětí.

(Zpravodaj č. 104, 6/2009)
Za ostravské společenství zpracovali
Mirek Machálek, Mirka a Tomáš Moravcovi a Jirka Škrda