Neobvyklá duchovní cvičení 2x jinak

Těšení, nedočkavost, i obavy z daleké cesty nás provázely při nástupu na palubu autobusu. Jaká budou tato duchovní cvičení, která nás mají zavést na místa, po kterých chodíval svatý František Saleský?

Tato zvídavost byla na denním pořádku a my chodili s očima otevřenýma dokořán. Annecy, místo, kde František chodil do školy, a kde se stal později biskupem, nás uchvátilo svým jezerem, ležícím v srdci hor. Janko nás hned první večer vzal na desetiminutovou vycházku k jezeru, která se malinko protáhla - na dvě a půl hodinky. Noco, aspoň jsme si protáhli nohy, skrčené z dlouhého sezení v autobuse.

Další den nás čekalo Thorens – Františkovo rodiště. Místní pan farář nám se zápalem vyprávěl, jaký byl malý František rošťák, a mně osobně potěšilo, že se nedá říct, že by se svatozáří už narodil. Důležité bylo také uvědomit si, že už před narozením se za něj modlila jeho maminka, která v těchto modlitbách pokračovala celý život.

Podívali jsme se také do oblasti, v níž působil jako misionář mezi obyvateli, kteří uvěřili v Kalvínovu verzi náboženství. Bylo to náboženství přísné a tvrdé a František byl mezi kalvínci mnohokrát v ohrožení života. Svojí dobrotou, láskou, mírností a trpělivostí se mu ale podařilo celou tuto oblast vrátit zpět ke katolické víře.

Duchovní cvičení jsme slavnostně zakončili mší svatou a obnovou spolupracovnického slibu v kostele, kde je František Saleský pohřben. No páni, já vám řeknu, byla to síla.

Z celého srdce vám všem přeju zúčastnit se takových nebo podobných duchovních cvičení

Věra Saňková

Sestoupit ke kořenům

V květnu 2005 se uskutečnilo duchovní cvičení s názvem: Po stopách sv.Františka Sáleského. Duchovní cvičení připravil a vedl P.Ján Ihnát,SDB. Duchovní cvičení bylo určeno pro Salesiánské spolupracovníky, ale zúčastnili se ho i někteří členové z jiných větví Salesiánské rodiny, jako například z Kontemplativní fraternity Marie z Nazareta. Zúčastnila se i sestra Helena Koutecká FMA a další kněz P. Josef Kopecký ml. SDB.

Kromě obvyklých rozjímání, přednášek, ticha a modliteb jsme navštívili místa, kde se sv.František narodil a vyrůstal /Thorens/ v někdejším Horním Savojsku, které bylo připojeno k Francii v roce 1860, kde působil jako katolický kněz ve snaze vrátit odpadlé katolíky zpět do lůna katolické církve /kraj Chablais s největším městem Thonon/. Byli jsme v pevnosti Alligens, kam se denně sv.František po svém vyčerpávajícím působení vracel /8 km od Thonon/, aby zde mohl v bezpečí a klidu přespat. Byli jsme i na hrobech sv.Františka a sv. Jany Františky de Chantal v Annecy.

Centrum Jana XXIII. v Annecy, kde jsme byli ubytováni, je místo klidné, s výhledem na překrásné jezero obklopené vysokými horami, na vrcholcích zasněženými. V Thorens působí kněz P. Bézé, který je zapáleným misionářem pro vše, co je spojeno se jménem sv. Františka Sáleského. Jeho věcný, fundovaný výklad byl zakončen mší sv. s následnou adorací. Místo, kde původně stál hrad /spíše honosnější usedlost/ a kde se sv.František narodil a vyrůstal, leží na úpatí alpských hor. Úžina, která vede vysoko do velehor, byla ve Františkově době plná vlčího vytí, kterého se malý František bál. Celá ta drsná krajina se svými velebnými horskými štíty ukazuje, čím byl malý František formován, kde bral příklady pro svou vynikající knihu Úvod do zbožného života /Filotea/. Divokost přírody, vysoké štíty hor ukazující na vznešenost a strmost ideálů, za kterými křesťan jde, počasí, které je v zimě, v létě plné zvratů.

V Thonon jsme slavili mši sv. v klášterní kapli sester FMA, kde byli přítomni i představitelé tamních Salesiánských spolupracovníků, všichni ve vyšším věku. V následující besedě zmínili i celkovou náboženskou vyprahlost, která je podporována rostoucím konzumem a praktickým materialismem západní společnosti.

Duchovní cvičení bylo kombinací ticha, osobním ponorem do svého nitra a fyzickým pohybem spojeným s prožíváním míst, kde jsou téměř hmatatelné stopy sv.Františka. V katedrále v Annecy, kde jsou oba světci pohřbeni /sv.František i sv.Jana/ je na oltářní stěně výjev Ukřižovaného, jehož tekoucí Krev padá na hostie, které drží andělé a kteří zároveň obětují Krev Bohu Otci. Bůh Otec drží v objetí Kříž s Kristem a Otcovy mladé oči jsou plné bolesti a soucitu s trpícím Kristem.

Cesta autobusem tam i zpět byla náročná, dlouhá, ale také plná možností, jak vše obětovat Pánu, přijmout jako sice svou vlastní slabost a nemohoucnost, ale zároveň jako svou naprostou závislost na svém Pánu. Vnitřní ticho kombinované s fyzickými prožitky, nádherná krása přírody vybízely k uvědomění si Františkovy osobnosti, jeho doby, jeho apoštolátu, jeho úsilí a vydanosti Pánu. A následně k povzbuzení pro nás, pro dnešní evangelizaci, která se uskutečňuje ve světě neméně náročném jako byla doba reformace, plná náboženských nepokojů a sociální nespravedlnosti.

Přebohaté francouzské večeře v centru Jana XXIII. byly příležitostí k navazování a prohlubování přátelských vztahů mezi námi navzájem. Je možné vyznat, že těch několik dnů ve své souvislosti a významu zesilovalo vědomí radikality křesťanství, radosti z vnitřního nasazení pro Boží věci a jistoty, že křesťanství je cestou nádhernou, dobrodružnou, skvělou.

Marie Bohmová