Blahoslavený Alberto Marvelli - v dětství návštěvníkem oratoře

Jako vrchol velkého shromáždění Italské katolické akce v Loretu, Jan Pavel II. blahoslavil 5. září Alberta Marvelliho, který byl členem Katolické akce.

Tento mladý muž, pocházející z Rimini, se narodil v roce 1918 a zemřel v roce 1946, v pouhých 28 letech, na následky dopravní nehody.

Jeho život, jeho charisma a jeho poselství nám nyní přiblíží postulátor procesu blahořečení, otec redemptorista Antonio Marrazzo:
Otče, můžete nám stručně shrnout život Alberta Marvelliho?

Tak jste již naznačil, pocházel z Rimini, ale jeho rodištěm byla Ferrara. Narodil se v zámožné rodině, ve které se mu dostalo křesťanské výchovy. V roce 1930 se rodina přestěhovala natrvalo do Rimini. Tam začal Alberto Marvelli navštěvovat salesiánskou oratoř a zapojil se do Katolické akce. A právě v Katolické akci nabyl bohaté zkušenosti týkající se laického apoštolátu. V roce 1941 byl promován v Bologni inženýrem a několik měsíců pracoval v turínské továrně Fiat. V roce 1944 se vrátil do Rimini a zde prožil všechny dramatické události, které konec války a období po válce přináší. Snažil se ze všech sil pomáhat lidem, kteří přežili tuto pohromu: nesmíme zapomenout, že Rimini bylo skoro vyhlazeno. Nejdříve byl jmenován vedoucím instituce, zabývající se ubytováním, později městským radním, a členem výkonného orgánu křesťanské demokracie. Začal rozvíjet řadu různých iniciativ ve prospěch těch nejchudších, a to nejen v sociální oblasti, ale i v oblasti náboženské. Díky Konferenci sv. Vincence zvlášť pomáhal chudým a bezdomovcům, a proto založil i „Mši pro chudé“. Ale Alberto Martelli měl řadu jiných dobrých vlastností, jako byla jeho pozornost pro trpící lid. Snažil se mu být nablízku, snažil se pomoci, snažil se být podporou, dát mu naději v lepší společnost, v takovou společnost, ve které by se vnímala Boží přítomnost. Alberto Marvelli zemřel při dopravní nehodě, která, dalo by se říci, byla velmi podivná, protože do něho narazilo vojenské nákladní auto, přijíždějící zezadu, zatímco jel na kole; při dopravní nehodě utrpěl vážné zranění na hlavě. Zemřel pár hodin na to v nemocnici. Již Jan Pavel II. ho uvedl 29. srpna 1982 jako příklad mladých, příklad křesťanů, jako příklad povolání ke svatosti. Co se týče jeho duchovní velikosti, Marvelli je klasickým příkladem, můžeme říci charakteristickým, toho, jak vypadá laický křesťan. Ten, který pochopil, že je třeba žít ve společnosti a posvěcovat ji, tím že se posvěcuje. Tyto dvě věci se vzájemně prolínají: on se stal šiřitelem svatosti pro druhé, čímž se posvěcoval. Ze všeho nejvíce můžeme zaznamenat, že veškerá jeho činnost nacházela neustálý motiv v každodenní modlitbě a v eucharistii. Došlo to až tak daleko, že činy se staly modlitbou a modlitba se projevovala v činech.

Připravila: Marta Kratochvílová, Vatikán