Don Olarte měl nahrané originální záznamy psané rukou Dona Boska, které se týkají našeho Sdružení.
Naše historie je spjata se začátkem salesiánského díla už v roce 1841.Tehdy Don Bosko jako mladý kněz začal shromažďovat kolem sebe chudé chlapce. Měl v úmyslu založit sdružení, ve kterém by se shromáždili všichni, kteří se podílejí na jeho plánech. A rozlišoval by je na členy externí (laiky, žijící ve světě) a členy interní (zasvěcené řeholníky, žijící v komunitách).
Znovu připomněl myšlenky, které vám předkládáme pro zamyšlení a povzbuzení, tak jak oslovily a povzbudily nás
Myslím si, že jsme vytvořili prima tým, který dovede "zabrat" a také se i zasmát. Chtěl bych poděkovat všem členům provinciální rady za ochotu obětovat svoje síly, schopnosti a čas ve prospěch Sdružení.
Vytrvejte i dál! Don Bosko nám říká:"Odvahu, odvahu, vždy odvahu. Nikdy se neunavme v konání dobra. Bůh bude s námi."
Moc vám přejeme pěkné a plně prožité Vánoční svátky, svátky narození našeho Pána.
Přejeme vám, aby jste se zastavili a dívali se jako se umí dívat malé děti, s úžasem a nadšením. Že to malé nemohoucí dítě ležící v jeslích je Syn Boží, který se narodil pro každého z nás.
V neděli 5. listopadu se setkal v Brně-Žabovřeskách s provinciální radou a částí tamního místního společenství.
Po přivítání (moravskou slivovicí) jsme se krátce představili a don Olarte nám přiblížil svou osobu a náboženské i společenské poměry v Kolumbii.
Zodpověděl i dotazy z našich řad, které se týkaly základního směřování a činnosti salesiánských spolupracovníků. Potěšilo nás, že jeho pohled je velmi blízký našemu chápání i naší reálné situaci, tak jak se u nás vyvinula v minulých dvaceti letech. Tuto skutečnost don Olarte vyjádřil slovy: "Duch svatý v Čechách skvěle působil, i když k tomu neměl přímé pověření z Říma!" Zdůraznil, že salesiáni potřebují pohled laiků (spolupracovníků) a přínos jejich profesí. Velmi také stál o přímé osobní kontakty, aby s námi mohl komunikovat.
V budoucnu se, dá-li Bůh, ještě k některým vrátíme podrobněji.
Děkujeme také za skvělý překlad P. P. Chovancovi a P. J. Ihnátovi.
Na tuto pro nás tak slavnostní mši svatou jsou všichni srdečně zváni.
Pokud byste potřebovali cokoli do(objasnit), obraťte se na Zdeňka Mrázka, případně další členy formační skupiny provinciální rady.
Formační materiály našeho sdružení jsou v dostatečném množství dostupné u Petra Hanáka.
3.1. Hlásím nové telefonní číslo domů: 0634/342432 a pro upřesnění posílám i telefon do zaměstnání 0634/501110 , mobil 0605/854156 a e-mail
dvorak@agkm.cz
3.2. EXERCICIE
Jak jsme informovali v minulém Zpravodaji, lze se v tomto roce zúčastnit exercicií se slovenskými spolupracovníky.
Předkládáme vám předběžně nabídku jejich termínů s možností přihlásit se na některý z nich. Vzhledem k menšímu počtu termínů je kapacita účastníků na všech exerciciích okolo 50-60 osob.
Cena celé akce je 700 Kč. Pokud někdo má zájem jet, přihlaste se Pavlovi Dvořákovi!
Plán DC Coo 2000 - 2001:
| P. č. | Pre koho? | Termín | Kraj | Miesto | Kazateľ - kňaz | Zabezpečenie spovedania: |
| 0. | Členovia PR+
Lektori DC | 3.-7.1.2001 | Východ | Spišský Štiavnik | Paľo Grach | Poprad Prešov |
| 1. | COO | 7.-11.2.2001 | Stred | Dolný Smokovec | Jozef Krušac | |
| 2. | COO | 27.4.-1.5.01 | Východ | Borda | Tibor Janúch | |
| 3. | COO | 16.-20.5.01 | Stred | Banská Belá | Tibor Janúch | |
| 4. | COO | 13.-17.6.01 | Západ | Plavec. Mikuláš | Tibor Janúch | |
| 5. | COO | 11.-15.7.01 | Západ | Šaštín | Jozef Krušac | Šaštín |
| 6. | COO | 11.-15.7.01 | Stred | Varín | Paľo Grach | |
| 7. | COO | 25.-29.7.01 | Východ | Merician | Jozef Krušac | Prešov Košice |
| 8. | ašpiranti | 22.-26.8.01 | Stred | Ústie na Orave | Paľo Grach | |
| 9. | predašpiranti | 22.-26.8.01 | Stred | Spiš. Štiavnik | Jozef Krušac | |
3.3. Provinciální rada schválila rozpočet na rok 2001.
| Příjmy | |
| položka | částka |
| Zůstatek z r.2000 | 60 000,00 Kč |
| Výběr z místních společenství | 185 000,00 Kč |
| Dary na Bulharsko | 35 000,00 Kč |
| Další dary | 15 000,00 Kč |
| Pravidla | 15 000,00 Kč |
| Příjmy celkem: | 310 000,00 Kč |
Výdaje | |
| položka | částka |
| Příspěvek světové radě | 30 000,00 Kč |
| Režie (Zpravodaj,cestovné,poštovné,atd.) | 80 000,00 Kč |
| Apoštolátní projekt roku | 20 000,00 Kč |
| Nezbeda | 20 000,00 Kč |
| Pravidla | 30 000,00 Kč |
| Pomoc Bulharsku | 35 000,00 Kč |
| Lipiny | 30 000,00 Kč |
| Fond náhlé pomoci (rezerva) | 65 000,00 Kč |
| Výdaje celkem: | 310 000,00 Kč |
3.4. Zpracování historie salesiánských spolupracovníků se ujala ing. Platilová, která studuje JABOK. Bude se mu věnovat jako své diplomové práci. Ta se jistě bude velmi hodit jako podklad pro další zpracování někým, kdo sdružení zná a žije s ním od počátku. V minulosti bylo nutno dokumenty ničit, proto zde jsou pamětníci nezastupitelní.
3.5. Distribuce Zpravodaje.
Od nového roku se rapidně zvyšuje poštovné (z 5,40 na 9,00 Kč.) za posílání Zpravodaje. Do budoucna bude zřejmě třeba nalézt efektivnější způsob distribuce.
"Ešče su já horňák, ééj! - Za chvílu budu dolňák, héj!" |
3.6. Naše webové stránky, přátelé, značně stagnují. Jsou tam sice nově vydaná Pravidla, ale poslední aktuální věci z místních společenství jsou tam z léta! Přitom se v místních společenstvích děje tolik zajímavého.
František Hynek by rád zavedl na web například rubriku "Apoštolát", "Formace", atd.
Bylo by velmi vhodné, aby pro tyto aktivity jako kontaktní osoba pracoval v místní radě jeden rádce.
Mnoho místních společenství vydává své místní Zpravodaje. Tady je jedna z příležitostí, jak dát o sobě vědět. Stačí tento již hotový místní zpravodaj poslat F. Hynkovi a ostatní hned vědí, co je u vás nového. To se týká i např. čtvrtletníku Ozvěny z oratoře z Havířova a jiných zpráv.
Dověděli jsme se rovněž, že místní společenství Podblanicko má svou webovou stránku. Pošlete, prosíme, adresu F. Hynkovi, aby mohl dát na naše společné stránky odkaz.
Pokud nemáme na tyto aktivity sami čas, zkusme zapojit své děti! Víme přece, že s počítači si rozumí většinou nepoměrně lépe než my.
3.7. !!DŮLEŽITÁ ZMĚNA!!
Jan Macoun převzal od Jiřího Remeše správu databáze salesiánských spolupracovníků a exercicií.
SE VŠEMI ZMĚNAMI V ADRESÁCH, TELEFONECH, S OZNÁMENÍMI O VSTUPU DO ASPIRANTÁTU, ZKRÁTKA SE VŠEMI AKTUALIZACEMI A NADÁLE TAKÉ JAKO DOSUD S PŘÍSPĚVKY DO ZPRAVODAJE SE TEĎ OBRACEJTE NA JANA MACOUNA!!!
Adresa je na zadní straně každého Zpravodaje.
Honzovi přejeme hodně sil a pevné nervy.
VELMI DĚKUJEME JIŘÍMU REMEŠOVI ZA JEHO DOSAVADNÍ PRÁCI NA BÁZI!
Děkujeme také Evě a celé rodině za trpělivost, kterou tato aktivita od nich vyžadovala.
3.8. A ještě jedna - méně populární změna. Provinciální rada zvyšuje roční členský příspěvek za člena ACS na 350 Kč!
Důvodem je zvýšená cena za distribuci Zpravodaje i navýšení režie všech ostatních aktivit.
Splátky členských příspěvků stanovuje na 30. dubna a 30. září.
3.9. A změna do třetice. Formační materiály ACS se přestěhovaly od Sedláčkových k Hanákovým.
3.10. Milí spolupracovníci,
V příštím roce připravujeme II. Dny salesiánské spirituality. (I. Dny sal. spir. proběhly v loňském roce ve Fryštáku). Toto setkání je určeno všem členům Salesiánské rodiny, kteří mají zájem se setkat, více prohloubit salesiánskou spiritualitu, prožít radost ze společenství a vzájemně se obohatit.
Setkání proběhne 20. - 22. 4. 2001 (v "tradičním" termínu, abychom mohli náležitě oslavit i radost ze Vzkříšení), místo bude ještě upřesněno. Tématem setkání bude tentokrát sv. Marie Dominika Mazzarellová.
Důležitá informace pro spolupracovníky - pro děti a mládež bude na setkání připraven alternativní program.
Začátkem příštího roku vás budeme podrobněji informovat a také se k vám dostane přihláška. Ale už teď můžete začít zvažovat a plánovat.
Těšíme se na Vás.
sestry salesiánky
PS: Pokud máte jakoukoliv radu či připomínku, zvlášť vy, kteří jste se posledně účastnili, ozvěte se prosím na adresu: Zdeňka Kůsová, Denisovo n. 172, 500 04 Hradec Králové (e-mail:
fmahk@volny.cz). Rády to využijeme při přípravě.
Sestry FMA opět chystají Dny salesiánské spirituality. Proběhnou ve dnech
19. - 22. dubna 2000.
3.11. Podpora časopisu Nezbeda. Vzhledem k tomu, že mnoho dětských odběratelů odrostlo a časopis odhlásilo, je třeba získat nové předplatitele. Propagovat časopis můžete např. v kostele, ale i u lékařů v ordinaci, učitelé ve školách, atd. Letáky i starší čísla jsou zdarma k mání v redakci. Stačí si o ně napsat a budou vám zaslány.
3.12. V minulém Zpravodaji jsme vám slíbili referát, který o našem sdružení přednesla v Krakově Tereza Šuláková. Přečtěte si jej v příloze č.1.
4. Různé |
 |
Akce:
Za Zpravodaj krásnější a moudřejší
V posledním
Zpravodaji č. 56 vyšla "veselá" píseň některých jihočeských salesiánských spolupracovníků (str. 17-19) a článek bez autora (str. 26) o kritice některých iniciativ nakladatelství Portál. (Scházel tam údaj o prodeji literatury R. Uzla v prodejně Portálu.)
Tyto skutečnosti by mohly být podkladem pro širší diskusi mezi námi spolupracovníky.
Otázka pro redakci a všechny čtenáře: "Jste pro?"
Leo Žídek, Ostrava
Ohlas na zprávu "Vydají salesiáni Havlíčka?" z rubriky Vybrali jsme z tisku
Milí přátelé, v prvé řadě chci poděkovat za rubriku Vybrali jsme z tisku, která je, dle mého názoru, přínosem. Bylo by ale dobré v ní zveřejňovat zprávy známého původu. Zprávička "Vydají salesiáni Havlíčka?" však vzbudila u mne i mých přátel, řeknu-li to slušně, značné rozpaky. Nechci nyní polemizovat o knížce "A nahoře nic", ani o jejím autorovi, spíše se ptám, k čemu posloužilo její zveřejnění na stránkách našeho Zpravodaje. Jak jsem se dověděl později, zpráva byla převzata z tiskového servisu, ale bohužel její autor je neznámý, ani není známo, z kterých novin pochází, tudíž se nedá reagovat přímo ke zdroji. Někdo možná namítne, že bych se měl radovat, když jsou zde kladně hodnoceni salesiáni a jejich vydavatelství Portál. Zpráva je však psána v protikatolickém duchu a jsou v ní užity polopravdy a vyslovené lži, věty vytržené z kontextu, sloužící k očernění jednak katolické církve a jejich biskupů, jednak přílohy Katolického týdeníku Perspektivy nad jejíž glosou se pisatel pozastavuje (pozn. glosa byla zveřejněna v Perspektivách 7/2000 a je psána, dle mého názoru, v duchu bratrské lásky). Osobně jsem pro polemiku o názorech na život církve a pro otevřený dialog, ve kterém ovšem budeme poctivě hledat, s pomocí Boží, cestu, kterou by se měla církev dále ubírat. Nevím, co sledoval autor této zprávy, ale z textu vyplývá, že mu nešlo o dialog a hledání cesty. V tomto případě jsem si vzpomněl na radu, kterou mi kdysi dal Dominus. Volně citováno: "Co bude ku prospěchu druhým to šiř dál, ale co je špatné a poslouží zlému, ať skončí u tebe." Možná by bylo dobré se nad tímto zamyslet dříve, než něco zveřejním.
Rubrika "Vybrali jsme z tisku" je do Zpravodaje vkládána za účelem informovanosti spolupracovníků. Málokdo z nás se dostane např. k regionálnímu tisku a tak využíváme monitoringu tisku z České biskupské konference, abychom se dověděli, co si kdo kde o našich aktivitách myslí. Tím se také otevírá možnost na tyto zprávy reagovat a uvést případné lži a útoky na správnou míru (jak se o tom hovořilo i na konferenci v Kroměříži). Proto byly zprávy přetiskovány bez komentáře a rozhodně nevyjadřovaly stanovisko redakce. Byly pouze převzaty a nabídnuty čtenářům pro informaci.
Je pravda, že neuvádění zdrojů těchto zpráv je vážný nedostatek, za který se omlouvám a který v budoucnu napravím. Napříště tedy bude zjevné, kdo je autor a odkud je zpráva převzata. V opačném případě nebude do rubriky zařazena. Není asi dobré všechny negativní věci vypouštět, ale v budoucnu bude výběr těchto zpráv opatrnější.
Těm, kdo napsali, děkuji. Svědčí to o jejich zájmu o podobu Zpravodaje. Budu ráda, když budete své připomínky, názory a přání dávat najevo i nadále.Těm, kteří byli pohoršeni se omlouvám a prosím: zachovejte nám přízeň i nadále.
|
| 4.1.Přání
|
Taškám ucho trhá se,
vzít Oskara či Paegase,
tak na co ještě čeká se? |
Třináctý plat spolyká.
|
obchodní síť široká,
dítě v chlévě naříká. |
Adventu již nakrátko,
poraženo prasátko,
kdo přebalí to děťátko? |
Je tu zas obchodní zteč,
doma pak cukroví peč,
Herodes si brousí meč. |
Vánoce jsou za chvíli,
kapra zase zdražili,
dítě slabě zakvílí. |
Utřít z pusy mastnotu,
kožich nezakryje nahotu,
až spatříš v chlévě prázdnotu. |
| 2000, Pepa Hes |
Aby čekání adventu bylo
zaměřeno správným směrem
a aby o vánocích došlo
svého skutečného naplnění
ze srdce přeje
Pepa Hes
|
4.1. Milí přátelé!
Salesiánská spiritualita nás vede k tomu, abychom s vděčností prožívali přítomný okamžik. Proto nám všem do nového roku přeji, abychom si denně uvědomili, že nové tisíciletí má 365 242 dnů. Nejdůležitější z nich je však ten, který právě prožíváme. A k tomu následuje několik myšlenek z deníku papeže Jana XXIII.
Tomáš kvapil
Rady pro všední den
Dnes se vynasnažím prožít den, v němž nebudu chtít vyřešit všechny problémy svého života najednou.
Dnes věnuji velkou péči svému vystupování. Budu se chovat důstojně. Nikoho nebudu kritizovat. Nebudu chování jiných opravovat a napravovat ... jen to svoje.
Dnes budu jistě šťasten vědomím, že jsem stvořen pro štěstí, které je mi dáno nejen pro onen, ale i pro tento svět.
Dnes se přizpůsobím okolnostem a nebudu chtít, aby se okolnosti přizpůsobily mým přáním.
Dnes věnuji deset minut svého času četbě. Jako je potrava nutná pro tělesný život, tak dobrá četba je nezbytná pro život duše.
Dnes učiním dobrý skutek a nebudu o tom nikomu vyprávět.
Dnes udělám něco, co se mi udělat nechce. Pokud mi to bude proti mysli, vynasnažím se, aby to nikdo nezpozoroval.
Dnes si určím přesný program. Snad se jim nebudu přesně řídit, ale stanovím si jej. A vyvaruji se dvojího zla: Spěchu a nerozhodnosti.
Dnes budu pevně věřit - i kdyby okolnosti ukazovaly opak - že Boží prozřetelnost o mne pečuje, jako by nebylo jiného člověka na světě.
Dnes nepocítím strach. Docela jistě se budu beze strachu radovat ze všeho, co je krásné. Budu věřit v dobro. Chci prokazovat druhým dobro po dvanáct hodin denně. Budu posílen v přesvědčení, že dobro musím prosazovat celým životem.
Z deníku Jana XXIII.
přeložil Josef Pala
4.2. Také jste ještě nebyli v Římě?
Již mnoho let se chystáme do Říma, nestihli jsme to však ani ve svatém roce. Nejdříve jsme uvažovali o tom, že vyrazíme dvěma auty. Nakonec jsme si ale řekli, že správnou pouť můžeme prožít pouze při společném cestování autobusem. Máme zajištěno ubytování 2. - 5. května v poutním domě Velehrad v Římě a jednu noc v Kastelnuovo Don Bosco. Odjezd z Brna 1. května v 17 hod, jízda přes noc. Po cestě prohlídka Asisi příjezd do Říma 2. května večer. 3. a 4. května prohlídka Říma, v sobotu ráno 5. května odjezd z Říma směr Turín, po cestě prohlídka Pisy, večer ubytování v Kastelnuovo Don Bosco. Neděle 6. května prohlídka Turína, večer odjez do ČR, příjezd do Brna 7. května kolem 14 hod.
Záměrně jsme vybrali květnový termín, kvůli počasí v Itálii a státním svátkům u nás. Uvažujeme o tom, že vezmeme s sebou i větší děti. Odhadovaná cena je 5000 Kč za dopravu a ubytování.
Kontakt: Karel a Saša Kučovi, Neslovice 63, 664 16, tel. domů 0502/413184,
E-mail:
kuca@anete.cz, Saša práce: 0502/413499, Karel mobil: 0604/291 219.
Pokud se Vám zdá tato nabídka lákavá, neváhejte a ozvěte se.
Karel a Saša Kučovi
4.3. Autosedačky na zadních sedadlech budou povinné jen na dálnicích
Součástí nového zákona o provozu na pozemních komunikacích je také ustanovení, které nařizuje povinnost používat v autech na zadních sedadlech zádržný systém - dětské autosedačky - pro osoby mladší 18 let a menší než 150 cm.
Je neoddiskutovatelné, že děti patří při dopravních nehodách k nejzranitelnějším pasažérům. Chci ale v této souvislosti poukázat na jednu problematickou skutečnost: ustanovení zákona o povinných autosedačkách se ve svém důsledku obrací proti rodinám s více dětmi, na které nesmíme zapomínat.
V České republice žije asi 23 tisíc rodin s více než třemi dětmi. A zde je problém: čtyři dětské sedačky na zadní sedadlo klasického pětimístného automobilu není možné umístit. Řešením se tak jeví pouze pořízení většího automobilu. Ovšem vozidla pro více než pět osob se v naší zemi nevyrábí, a cena dovážených ze zahraničí se pohybuje od 650 000 korun výše. Příjmy domácností s více malými dětmi většinou nákup takového vozidla nedovolují.
Ze strany ministerstva práce a sociálních věcí neexistuje v tomto směru nějaká forma mimořádné pomoci vícečlenným rodinám na nákup vozidla. Dostáváme se zde k paradoxu: stát ukládá novým zákonem rodinám jistou povinnost, kterou rodiny samy nejsou objektivně schopny splnit. Stát jim ale není schopen v této záležitosti vytvořit odpovídající podmínky.
Je naprosto nezpochybnitelným faktem, že bezpečnost na silnicích je prioritou. Ovšem zde jsme v situaci, kdy stát ukládá povinnost, která je splnitelná pouze pro někoho. Z tohoto důvodu poslanecká sněmovna přijala na návrh křesťanských demokratů řešení. Tím je povinné používání autosedaček v automobilech pouze při jízdě po dálnici nebo po silnici pro motorová vozidla.
Návrh je kompromisem mezi požadavky na bezpečnost a ekonomickými možnostmi rodin s více dětmi. Věřím, že v budoucnu bude možné se zlepšující ekonomickou situací početnějších rodin i toto opatření zpřísnit a přispět tak k ještě větší bezpečnosti dětí v silničním provozu.
Tomáš Kvapil
4.4. Moc velike diky za krasneho Zpravodaje, poprve jsem ho prijal touto formou, i kdyz tisteni 24 listu trvalo chvilku (moji starsi masinkou), je to velice pekne, bude to nadale dobrym vzprusenim pro nas korejsky tym Zpravodaje ktery byl letos na 100% obnoven a uci se od piky)
Vsem spolupracovnikum Bozi pozehnani a prani radosti vsedniho dne proziteho pro Pana a mladez. Vaclav Klement, Seoul, 16.10.2000
4.5. Občanské sdružení Malý princ nabízí pomoc při letních pracích
Občanské sdružení Malý princ připravuje na léto čtrnáctidenní tábor pro dívky a hochy z dětských domovů ve věku od 14 do 17 let. Součástí táborového programu má být i společná práce. Proto sdružení hledá objekt, kde by mohlo tábor uskutečnit a přitom pomoci vlastní prací. Cestu, jídlo a vše ostatní spojené s pobytem - kromě nářadí a materiálu - hradí sdružení. Požadují pouze připravenou práci a někoho, kdo ji bude na místě koordinovat. Protože jde o spojení práce a táborového pobytu, přivítali by pobyt v takovém prostředí, kde budou moci realizovat i své táborové představy. Můžete-li někdo jejich nabídku využít, kontaktujte přímo zástupce sdružení: Markéta Maxová, Nová 362, 282 22 Zruč nad Sázavou nebo Ondra Martinek, tel. 0603/163367. E-mail:
malyprinc@kgb.cz.
Salesiánské hnutí mládeže Vás zve na VII. křesťanský ples mladých, který se koná ve Žďáře nad Sázavou v kulturním domě v sobotu 20. ledna 2001 od 19.00 hod. V 17.30 se koná v kostele sv. Prokopa společná mše sv. s nedělní platností.
Ubytování je možné v budově biskupského gymnázia, budova bude otevřena od 16 hodin. Hraje taneční orchestr POLYVOX
Předprodej vstupenek od 10.12.2000:
Žďár n.S.: v kulturním domě,
Praha: ústředí SHM, tel./fax: 02/677 111 24, e-mail: ustredi@shm.cz
Pardubice: P. Pavel Pešata, tel.: 040/6335178, e-mail: pesata@shm.cz
4.6. Milí přátelé
V minulých měsících jsme byli svědky opakujících se blokád rakousko-českých hraničních přechodů. Tyto blokády byly vyprovokovány obavou, našich Rakouských sousedů, o svoji bezpečnost ohrožovanou spuštěním Jaderné elektrárny Temelín. Možná, že patříte mezi tu většinu, kterou postup rakouské strany pobuřuje nebo s jejich způsoby souhlasíte a některým z nás jsou tyto problémy asi i lhostejné. Ano, dalo by se nad celou kauzou i mávnout rukou a nechat její řešení na naší politické reprezentaci nebýt toho, že je jak vystřižená z dějin, ne jen dvacátého století.
Polovinu tohoto století jsme sousedy na západ a na jih naší státní hranice vlastně neměli. Bylo to asi stejné, jako když se se svým sousedem na patře panelového domu navzájem nezdravíte a nebo dokonce spolu vůbec nemluvíte. Tak se také stalo, že po padesáti letech jsme se se svými sousedy za železnou oponou, ne jen začali potkávat, ale i zdravit. Vše by se zdálo být krásné, lidé se vrhli s nadšením do sousedních států na návštěvu a začali se potkávat v dobrém, ale i zlém.
Tím, že jsme spolu padesát let nemluvili měli jsme své sousedské vztahy s Rakouskem i Německem vlastně jakoby vyřešené. Nemuseli jsme se jimi zabývat a jejich i náš život byl o tyto vazby jednoduší. Západoněmečtí, či rakouští občané čas od času podpořili finančně či morálně některého z našich disidentů a jejich svědomí tím bylo klidné a více či méně jsme jako jejich sousedé vlastně nefigurovali. Na naší straně zadrátovaných hranicích pro běžného našeho občana byl zas konec světa, či začínal již vesmír. Pádem této železné překážky nastalo ovšem období hledáním nových vztahů, ovšem na pozadí historických událostí počínajících příchodem snad již samotného praotce Čecha. Politické representace se složitě dohadovali na formulaci jednotlivých smluv a lidé si museli k sobě hledat nový vztah, komplikovaný jen malou znalostí našich jazyků.
Umět lépe jazyk našich sousedů, jel bych na tuto hranici si s nimi o tom povídat. Na zablokované jižní hranici by tam bylo na to dost času, ale nevím zda pochopení. Jejich emotivní postoj utvrdil nás Čechy v emotivním protirakouské náladě a sdělovací prostředky obou stran ještě více podněcovaly naši bojovnou náladu demonstrativními postoji politiků.
Neochota vzájemně si nenaslouchat je ovšem stará jako lidstvo samo a tak nemluvíme se svými sousedy, děláme si vzájemné naschvály, až z toho vzniknou hádky a někdy i rvačka. Vždyť on nám tolik ublížil, nerozumí a křivdí nám a vůbec není ochoten si přiznat, že udělal chybu. Stane-li se ovšem, že náš soused přijde s nataženou rukou ke smíru, pak jej podezříváme, co tím asi sleduje. Problém je, že se v první řadě musím usmířit sám se sebou, uvědomit si svoje silné, ale i slabé stránky, ale hlavně přiznat si svoji vinu na vzniklém nedorozumění. Pak teprve bývá člověk schopen usmířit se se svým sousedem.
Vzniklá situace na našich Rakouských hranicích je o to nebezpečnější, že se jedná o nedorozumění mezi národy a nechají-li se národy vláčet emocemi za podpory sdělovacích prostředků a vedeni svými politickými reprezentacemi, pak je vždy reálné nebezpečí, že důsledky tohoto sporu přerostou do nechtěných rozměrů, které známe z dějin, ne jen zmíněného dvacátého století. Je potřeba se mezi lidmi vždy domluvit a to bez podmínek a ultimát. Zdravý rozum nás musí vést k zodpovědnosti ne jen vůči našim předkům, ale hlavně k našim dětem. Uvážlivost a hluboce lidský nadhled je bohužel to, co nám zatím nejvíc chybí v naší nové Evropě a je o to smutnější, že tyto vlastnosti nemají ani mnozí političtí reprezentanti. Chování nejvyšších představitelů je na úrovni jejich emocí nebo reakcí na pozadí nálad průzkumů veřejného mínění, ale postrádá moudrost státníků.
Život v nekonfliktní Evropě je proto závislý na každém z nás a naší ochotě přijmout zodpovědnost za svojí rodinu i tento svět. Nesmíme se nechat strhnout k emotivním řešení bez účasti zdravého rozumu.
František Růžička z Bohosudova
4.7.
Tschechische
Gemeinde in der
Erzdiözese Wien | Česká
duchovní služba
oblast Vídeň |
A - 1030 WIEN,
Hagenmüllergasse 3l,
Tel. (01) 7I54842,
Fax (01) 71184112 |
Prázdniny plné zážitků
Landeck / Tirol 2000
Po 40 let připravuje a prožívá Salesiánská rodina Dona Boska letní a zimní prázdniny s česky mluvícími dětmi z Vídně. Přitom jsme navštívili a vystřídali spoustu krásných míst v Norsku, Itálii, Rakousku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Německu, Francii a Španělsku. Letni prázdniny letošního jubilejního roku jsme prožili v domě "St. Zeno" v rakouských Alpách. Dům je po všech stránkách dobře vybaven a paní domácí nám nabídla srdečné a milé pohostinství. Rodinné klima se líbilo i nám "asistentům" (školená mládež, která obětovala svůj volný čas pro děti), protože jsme cítili, že nám vedoucí dávají potřebné zázemí. A tak jsme rádi s dětmi pracovali. Nové okolí na nás dělalo velký dojem. Hory, lesy, louky, květy a klid - jednoduše: zpět k přírodě. Vyráběli jsme z místního materiálu upomínkové předměty pro rodiče, aby si děti vzaly kousek té krásy domů.
Další den jsme v krásné přírodě začali malovat obrazy. Mnoho dobrodružných her a veselých programů venku i pod střechou naplnilo dva týdny našeho pobytu. Nechyběla ani jízda na živých oslech při celodenním výletu. Hladit zvířátka je úplně něco jiného než brouzdat v Internetu. Náš poslední výlet vedl po blátivé stezce vysoko do hor k otvoru ve skále, kde jsme hledali s pochodněmi, zda tam naši předkové nenechali nějaký poklad. Tak jsme se učili novému respektu před přírodou. Nacházeli jsme také nový poměr k Bohu, k Ježíši a k jeho církvi. V místním krásném kostele jsme společně děkovali zpěvem a přednášeli prosby. Děkujeme všem, kdo nám umožnili tyto prázdniny, které jsme prožili ve zdraví a pohodě. Už se těšíme na příští rok a na všechny děti ve věku 8 až 12 let, které s námi pojedou.
Vaši asistenti: C. M. K. T.
5. Ohlasy nad tím, co se kde stalo |
|
5.1. Konference o mládeži
Ve dnech 1. a 2. prosince pořádala sekce pro mládež České biskupské konference na Velehradě již 6. konferenci o mládeži. Za účasti zástupců řádů, hnutí, komunit a center mládeže ať už diecézních, či jiných. Na toto setkání bylo pozváno i naše sdružení. Z pověření Pavla Dvořáka jsem spolu s Vítkem Koutníkem zastupoval naše sdružení. Na konferenci bylo účastno 50 zástupců z 15 hnutí, řádů, komunit a sdružení, které pracují s mládeží a bylo zastoupeno i 9 diecézních center mládeže.
Téma konference: Pohled na pastoraci mládeže v posledních deseti letech. Moderátorem konference byl Jiří Zajíc, kterého většina zná z vysílání křesťanské redakce ČR.Celé jednání sledoval a někdy i komentoval otec biskup Paďour, delegát České biskupské konference pro mládež..
Téma bylo orámováno dvěma přednáškami polského kněze Dr.Mariana Dudy, hlavního organizátora světového setkání mládeže v Čenstochové. První byla na téma "Svatí třetího tisíciletí", druhá "O duchovním doprovázení" (mimochodem obě byly skvělé, snad se dočkáme jejich uveřejnění na webových stránkách sekce pro mládež). O námětech z přednášek a k tématu pak proběhla diskuse ve skupinkách, podobně jako na naší konferenci v Kroměříži a byly zpracovány závěry. Dále bylo několikrát zdůrazněno, že je třeba přenést v církvi finanční akcent z budov na konkrétní lidi. Důležitá je i hlubší formace mladých kněží, zasvěcených osob a laiků .Závěry konference budou vydány v písemné podobě sekcí ČBK. Nakonce byl pak odeslán dopis jak biskupské konferenci, tak oficiálním institucím. Text by měl být publikován v médiích.
Osobní hodnocení a závěr:
+ poznal jsem nové lidi
+ měl jsem možnost poznat jejich zkušenosti z pastorace mládeže
+ mezi řečí jsem se dovídal jak hodnotí naši práci a práci bratří salesiánů (ne vždy kladně)
+ organizace celé konference byla na vysoké úrovni
+ přednášky P.Dudy byly velice hodnotné
- občasné sklouznutí jednání do silně teoretické roviny
- občas jsem měl pocit, že existuje jisté napětí mezi hnutími a např. DCM
Největší význam konference vidím ve vzájemném informování a ve sdílení zkušeností. Jako platforma pro nějaký konkrétní druh spolupráce zvláště na nejnižší úrovni tj, středisek, farností apod. , se mi taková konference nezdá býti vhodná, neboť podmínky v jednotlivých částech republiky by vyžadovali podstatně širší zastoupení. Snad pro spolupráci na přípravě celorepublikového setkání mládeže nebo podobných akcí, by byla dobrým základem. Do budoucna bude dobré se těchto konferencí zúčastňovat, což nám umožní být při tom a být v obraze a sdělovat ostatním naše zkušenosti.
Petr Hanák
5.2. Dne 23. 10. 2000 byl při mši sv. v 18.00 hodin znovu otevřen kostel svaté Terezie od Dítěte Ježíše v Praze-Kobylisích. Otec kardinál Vlk při promluvě hovořil o Jakubově snu, v kterém viděl sestupovat anděly s nebe. Zde bude sestupovat na oltář sám Kristus.
Oltář byl pomazán olejem, okouřen kadidlem na znamení úcty k Pánu a osvětlen, aby šířil světlo Kristovo. Nakonec byl "oblečen" a ozdoben květinami. Když jsme ze zcela zaplněného kostela vycházeli, prohodil kdosi: "nevím, nevím, jestli už to tu zase není malé!"
V sobotu 26. 11. 2000 se konal v 9.00 hodin z kostela rozhlasový přenos mše svaté.
(Irena Pilíková, Praha)
5.3. Duchovní obnova pro mládež - Čučice 24. - 26. 11. 2000
Na faře v Čučicích bylo tento víkend veselo. Sešlo se nás tam 28, většinou děti salesiánských spolupracovníků. V pátek jsme si duchovna neužili, hlavně jsme hráli seznamovací hry. V sobotu jsme začali duchovní obnovu tím, že celé dopoledne bylo ticho a přemýšleli jsme o VÍŘE. K večeru jsme pak oslavovali Silvestra. V neděli už s námi nebyl P. Josef Brtník a tak mši sloužil P.Josef Daněk. Po mši jsme se chystali na cestu domů, uklízeli a vařili oběd. Moc se mi tato duchovní obnova líbila a poznala jsem spoustu nových kamarádů. Díky Rybičkám za zorganizování celé akce.
Veronika Novotná z Brna
6. Osobní zprávy |
|
*** S radostí oznamujeme, že se nám 31.10.2000 narodil syn Pavel, vážil 3,95 kg, měřil 51 cm a má se čile k světu. Děkujeme Pánu, že jsme zatím vše dobře zvládli a jsme vděčni i všem, kteří na nás v této době mysleli ve svých modlitbách.
Václav, Blanka, Vojtěch, Maruška, Vítek
Nádvorníkovi-Sebranicko.
7. Úmysl modlitby |
|
| Obecný: | Za dobrou přípravu 10. všeobecného skautského sněmu.
Za dary Ducha svatého pro křesťany v politických funkcích |
| Konkrétní: | Za tragicky zesnulého Josefa Janotu z Otrokovic a za útěchu a posilu pro jeho rodinu.
Za nemocné spolupracovnice: Lídu Švejdovou, Jindru Holnovou a Marii Frkalovou a za posilu pro celé jejich rodiny. |
Zprávy ze salesiánské rodiny |
|
Z Vnitřních zpráv SDB:
*** Zemřel pan Antonín Krutílek
Narodil se 12. ledna 1920 v Janovicích u Nového Jičína. Měl 9 sourozenců. Když ukončil školní docházku, vyučil se v Ostravě slévačem kovů. Jeho bratr František byl salesiánem. Toník za ním dojížděl do Fryštáku a tak poznal salesiánské prostředí. V době učení bydlel v salesiánském domě v Ostravě. Když skončila válka, odchází v roce 1945 do Hodoňovic do noviciátu. Po složení prvních řeholních slibů v roce 1946 je přeložen do pražského salesiánského domu, kde ho zastihlo přepadení tehdejší Státní bezpečnosti 14. dubna 1950 a byl internován s ostatními řeholníky v Oseku u Duchcova. Po 16 měsících byl s mladými řeholníky přinucen pracovat na stavbě vodní přehrady na Klíčavě, později na Křímově, Jirkově a Želivce.
V roce 1968 po krátkém politickém uvolnění odchází do litoměřické katedrály dělat kostelníka. Po pěti letech se vrací znovu pracovat do Prahy do Metrostavu, kde byli zaměstnáni i jiní salesiáni. Tam vystřídal mnoho profesí, protože byl šikovný a ochotný dělat s úsměvem každou práci. Po odchodu do důchodu od roku 1980 nezůstal nečinný, ale ochotně pomáhal na přestavbě mnohých "chaloupek" v Beskydech, na Vsetínsku a jinde v Čechách i na Moravě. Od roku 1990 se zapojil do života komunity u kostela sv. Kříže v Praze Na příkopě. Toník měl spoustu známých a ochotně pomáhal každému, kdo ho požádal. Jeho dobrota a úsměv byly jeho trvalou vlastností i ctností. Byl hluboce zbožný a často ho bylo vidět v kapli či v kostele s růžencem v ruce a očima upřenýma na svatostánek.
Před třemi léty měl mozkovou příhodu, po které ztratil řeč. Bylo to pro něj veliké vnitřní utrpení. Po druhé mozkové příhodě již často odpočíval na posteli, protože slábl. Slabost se zvětšovala a upoutala ho trvale na lůžko. V posledních dnech života skoro trvale spal a ve spánku si ho Pán povolal do svého společenství.
Ať ho Bůh odmění za všechny práce celého života, které byly modlitbou jeho obětavých rukou.
*** Misie
V měsíci listopadu si připomínáme 125. výročí první salesiánské misionářské výpravy. Bylo to 11. listopadu 1875. V letošním Jubilejním roce 2000 vyhlásil hlavní představený mimořádnou misijní výpravu. Tak jako Don Bosko předá 11. listopadu v basilice Panny Marie Pomocnice v Turíně misijní kříže asi 90 misionářům, a tím je vyšle na jejich misijní cestu. Tohoto předání se zúčastní i čtyři naši spolubratři. Dva, kteří již v Bulharsku působí, ale před svým odchodem do Bulharska se tohoto předávání misijních křížů nezúčastnili: P. Jiří Svoboda a koadjutor František Radecki, a dva, kteří se na působení v Bulharsku připravují: Petr Cvrkal a Jaromír Zádrapa. Duchovně je doprovázejme, aby toto jejich působení bylo požehnané.
(Johny)
*** Nemoc
Podle sdělení ANSu ze 7. října již hlavní představený ukončil cyklus radioterapie. Zúčastnil se kanonizace mučedníků Mons. Versiglii a Dona Caravaria na Náměstí svatého Petra a následujících oslav v Generálním domě. Začal přijímat spolubratry a přijal mnohé biskupy, kteří přijeli do Říma v rámci Jubilea. Hlavní představený děkuje za modlitby přednesené za jeho zdraví.
Dále nás 27. října o zdraví hlavního představeného informoval generální vikář Don Luc Van Looy: V posledních dnech si všiml Don Vecchi několika příznaků oslabení: zmenšila se mu síla v nohou a částečně zeslábl zrak. Lékaři radí, aby měl stále někoho nablízku a nenechávat ho chodit samého. Je klidný, účastní se obědů a večeří s celou komunitou a během dne tráví krátký čas v kanceláři. Zdravotníci a spolubratři mu bratrsky a velkodušně pomáhají. Modleme se naléhavě k Pánu a prosme o milost na přímluvu služebníka Božího Zattiho.
*** Jabok
Slavnostní bohoslužbou, pracovní brigádou a seznamovacím večírkem zahájil Jabok 4. září svůj osmý školní rok. Nových, téměř šedesát studentů, absolvovalo zahajovací sportovní kurs v přírodě (typu Lipnická škola) a pohroužilo se do studia.
Je potěšitelné, že absolventi Jaboku se také úspěšně uplatňují ve střediscích mládeže a dalších zařízeních salesiánů a Dcer Panny Marie - např. nyní nastupují do Plzně, do provinciálního domu v Praze a do Prahy-Karlína. Prostřednictvím absolventů pracujících s mládeží přináší Jabok příspěvek k naplňování salesiánského poslání a k pozvednutí duchovních hodnot uprostřed materialistické společnosti.
Jabok hledá nové pracovníky - vedoucího koleje, němčináře a učitele sportovní výchovy. Za návrhy a doporučení budeme vděčni.
(Libor Ovečka)
Z Vnitřních zpráv FMA:
*** První provinciálka FMA na Slovensku
Dne 13. května 2000 byla generální představenou FMA jmenována první provinciální představená Slovenské provincie FMA. Stala se jí Sr. Dagmar Král'ová, narozená 29.8.1958. Posledních devět let byla první oficiální magistrou novicek v Trnavě.
*** V sobotu dne 9. 12. 2000 proběhla v Praze-Kobylisích oslava 20. výročí složení prvních slibů Dcer Panny Marie Pomocnice. Oslava začala mší svatou v kostele sv. Terezičky a pokračovala v divadle. Tam jsme shlédli film o počátcích působení FMA u nás. Pak vystoupilo několik skupin se svým programem, v kterém nechyběly scénky, zpěv a tanec. Jako zlatý hřeb uzavřely vystoupení dívky z internátu FMA v Praze Karlíně. Pak jsme se občerstvovali, povídali si a bylo nám dobře.
Irena Pilíková
Ze života SHM |
|
Vybrali jsme z tisku: |
|
VYBRALI JSME Z TISKU:
Název: Učíme lidi, aby si uměli poradit sami
| Zdroj: Hospodářské noviny | Rubrika: Lidé a čas | Datum vydání: 20.10.2000 |
| Autor: Připravil Pavel Otto | | Strana: 2 |
Podtitulek: Chci se zaměřit na pomoc v zahraničí, říká generální sekretář České katolické charity Jaroslav Kopřiva
Kdy zpravidla vyberou dobročinné či humanitárních organizace nejvíce peněz? Získáváte prostředky spíše doma, nebo od dárců z ciziny?
Obecně platí, že lidé chtějí přispívat ve chvíli, když jsou nějaké pohromy, jako byly v letech 1997 a 1998 ničivé povodně, později zemětřesení v Turecku nebo válečné konflikty v Kosovu a Čečensku. Ten, kdo dává, chce mít ovšem jistotu, že jeho peníze budou efektivně využity a Česká katolická charita důvěru v tomto směru má. Organizujeme akce, jako je třeba Tříkrálová sbírka, kde seznamujeme zájemce s naší činností. Zatím se uskutečnila letos v olomoucké arcidiecézi, kde se vybralo plných osm miliónů korun, napřesrok bude celostátní. Na loňských příjmech charity se tuzemští dárci podíleli téměř devíti a zahraniční necelým jedním procentem. Vlastní příjmy charity (platby ze zdravotních pojišťoven a od klientů i vlastní výdělečná činnost, pozn. red.) tvořily přes 35 procent. A necelou třetinu příjmů jsme získali od ministerstev, zejména resortu práce a sociálních věcí. Nicméně výše dotací vůbec klesá, protože chceme, abychom byli na státu méně závislí.
Vedle postižených osob, seniorů nebo matek s dětmi se zaměřujete rovněž na poradenství pro drogově závislé, ženy a dívky, uprchlíky i pomoc v zahraničí. Jak se činnost charity za posledních deset let změnila?
Za totality se charita mohla starat pouze o přestárlé kněze či řeholníky a jakékoliv aktivity směrem do společnosti byly zakázány. Stejně jako tehdy i nyní jsme součástí římskokatolické církve, patříme mezi významné nevládní organizace v ČR a neustále přibývají nové projekty doma i v zahraničí. Za posledních deset let činnost charity značně narostla a ukazuje se to i na objemu peněz. Nyní hospodaříme v řádu stamiliónů korun. Konkrétně v roce 1998 to bylo 800 a loni 777 miliónů korun. Významný zlom představovaly ničivé povodně v letech 1997 i 1998, kdy charita nastoupila do první linie a získala ohromný kredit.
Jejím generálním sekretářem jste teprve od července. Jaké máte plány?
Je třeba vyřešit určité nerovnoměrné zastoupení v jednotlivých krajích. Vedle toho je naše organizace součástí celoevropské Caritas Europa. Chtěl bych se proto více zaměřit na aktivity v zahraniční a vytvořit z České katolické charity stabilního a věrohodného partnera.
Spolupracujete s organizacemi, jako je například Člověk v tísni?
Ano, stejně jako s evangelickou Diakonií a celou řadou dalších. V posledních letech charita zprostředkovala pomoc hlavně na Ukrajinu a Balkán, ale například i do Indie, která každoročně činila půl miliónu amerických dolarů. Po vypuknutí války v Kosovu jsme se zaměřili na tuto oblast a vyhlásili celostátní sbírku, při které se vybralo 25 miliónů korun. Ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv a právě obecně prospěšnou společností Člověk v tísni vypravila charita řadu konvojů humanitární pomoci pro uprchlíky, a to do Albánie, Makedonie, Černé Hory a později přímo do Kosova. Loni v září jsme otevřeli v kosovské oblasti Gnjilane stálou misi. Charita se podílela také na pomoci zemětřesením postiženému Turecku. V zahraničí máme výhodu v tom, že i když vybereme relativně méně peněz, jsme součástí mezinárodní organizace Caritas internationalis a zmíněné Caritas Europa. Například do Venezuely nemusíme posílat naše pracovníky, nýbrž pouze finanční prostředky a pobočka celosvětové charitativní organizace tam s nimi naloží podle toho, jak je třeba. V Čečensku jsme aktivní naopak my a přijímáme peníze od francouzské či rakouské pobočky. Sečteno a podtrženo: V loňském roce zprostředkovala charita finanční prostředky na pomoc do zahraničí v celkovém objemu téměř dva a půl miliónu USD.
Liší se činnost v Kosovu a Čečensku? Co je hlavním pilířem práce charity v zahraničí?
Základní princip, který prosazujeme, spočívá v tom, naučit lidi v té které krizové oblasti, aby si mohli pomáhat sami. Jistě, že nejprve je jim třeba poskytnout základní životní potřeby. Pak jde o to, vybudovat síť místních obyvatel, kteří umí lépe rozdělovat to, co je nutné. Jinak řečeno nemá smysl tam vozit pracovní sílu z ČR, nýbrž finance, know-how a postupně napomáhat tomu, aby byla vytvořena samostatně fungující struktura. Naše aktivity jsou proto v Kosovu a Čečně v zásadě stejné a postupujeme při nich jednotně v rámci Caritas Europa.
Evropská charita se snaží formulovat přístup k otázkám migrace, která je označovaná za civilizační fenomén 21. století. Existují nějaké preventivní programy v tomto směru?
V oblasti migrace nepůsobíme pouze my, ale i celá řada dalších nevládních organizací, jako je například Český helsinský výbor. Jde o účinnou prevenci migrace. Konkrétně je to podpora rozvoje státu, který je zdrojem migrantů. Na Ukrajině se snažíme pomoci při vytváření systému sociálních služeb nebo v oblasti zdravotnictví. Zároveň je třeba včas identifikovat možné problémy a pomoci alespoň částečně s jejich řešením. V Kosovu nebo Čečně, jak jsem říkal, se snažíme naučit obyvatele, jak si mají poradit sami, aby nebyli na nikom závislí. To je vlastně předcházení migrace - pochopit i pojmenovat situaci na místě a nasměrovat lidi k vlastní soběstačnosti. Podobně to dělají i jiné humanitární organizace, s nimiž spolupracujeme, zejména Člověk v tísni.
Pomáháte ilegálním uprchlíkům také v ČR?
Osoba, která nelegálně přejde hranice, se neobejde bez ubytování, hygienických potřeb či potravin a mimo jiné i policie nemá vždy možnost takové požadavky uspokojit a poskytnout pomoc. Tady může státu charita velmi vycházet vstříc a nabídnout třeba materiál. Jde o to, jaké typy služeb stát u nevládní organizace objedná, aby je nemusel zajišťovat sám a bylo to pro něj výhodné. Je to i oblast poradenství, kde mohou být charitativní organizace velmi prospěšné a například poskytnout uprchlíkům informace, jak získat azyl či postupovat při nejrůznějších žádostech na českých úřadech. Pravda také je, že jednotlivé skupiny žadatelů o azyl mají rozdílné požadavky. Ti, kteří přicházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu, jsou zvyklí neustále něco chtít od státu, byť je to cizí země. To dokazují letošní události z uprchlického zařízení Ministerstva vnitra v Červeném Újezdu, kde se část utečenců vzbouřila a vyhrožovala personálu.
Měl by stát nelegálním běžencům vůbec vycházet vstříc? Kde je hranice mezi zajištěním základních potřeb a parazitováním takových lidí na zemi, kam uprchli?
Je asi obtížné odhadnout hranici, kdy je třeba pomoci a kdy jsou vstřícné kroky již na škodu. Evropa, tedy ani ČR, nemůže přijmout všechny, kteří přijdou a řeknou: My tady chceme bydlet. Je jich tolik, že to není možné, protože by to ohrozilo zaměstnanost, sociální rovnováhu. Některé však přijmeme, protože to jsou političtí uprchlíci, a jiní nám mohou být prospěšní, neboť mají na rozdíl od našich občanů zájem pracovat v některých odvětvích, například i ve stavebnictví. Nicméně je třeba definovat a legislativně zakotvit jasná pravidla a těm, o něž máme zájem nebo jim můžeme pomoci, to co nejdříve oznámit. Stejně tak postupovat u těch, které nechceme a dříve či později je vrátíme zpátky. Ano, to je represe. Bez ní to ovšem nejde. Jen pro ilustraci - asi 90 procent žadatelů o azyl neprchá před režimem, ale chce se mít lépe, a ti azyl nemohou získat. Na druhou stranu jsou zde dohody o zaměstnanosti, které mohou legální migraci regulovat. Zdá se však, že to není dostatečný nástroj. Myslím si, že je třeba, aby se co nejvíce cizinců - migrujících dělníků - pohybovalo v legálních poměrech, byť se to některým podnikatelům teď zdá nevýhodné. Představa, že například Ukrajinci tu budou ilegálně a společnosti to nepřinese žádná negativa, je totiž naivní. Kdo tu bude pracovat bez povolení, nebude platit daně, stejně jako snášet ústrky, a narodí se mu tady děti, přenese na ně svoji frustraci. V téhle generaci mindráky potom vyvřou. Turci také nejsou spokojení v Německu a nechtějí být občany druhého řádu. Nejhorší je naoko liberální přístup spočívající v tom, že skoro všichni sem mohou a je zde pro ně místo. Později nám to začne přerůstat přes hlavu. Narychlo se budou hledat nějaká drakonická řešení, která pouze zkomplikují situaci a podpoří xenofobní nálady.
Připravil Pavel Otto
Název: Kostel svaté Terezie v novém
| Zdroj: Metro | | Datum vydání: 23.10.2000 |
Nové prostory zrekonstruovaného kobyliského kostela svaté Terezie od Dítěte Ježíše vysvětí dnes vpodvečer kardinál Miloslav Vlk.
Rekonstrukce kostela, který byl postaven v polovině třicátých let, začala v roce 1997. Jejím výsledkem je podstatné zvětšení původní kaple, do níž se nyní vejde přibližně osm set lidí. Přestavbou se zvětšil a změnil bohoslužebný prostor, který si ale vyžádá nové svěcení, uvedl administrátor kostela Emil Matušů. Kostel patří k domu řádu salesiánů.
Kaple sloužila od r. 1936
Původní kaple byla postavena v letech 1936 a 1937 i díky úsilí prvního ředitele salesiánského domu, pozdějšího kardinála a litoměřického biskupa Štěpána Trochty. Ten plánoval, že bude sloužit jako kostel jen dočasně, než vznikne nový. Nakonec ale zůstala stavba v původní podobě až do roku 1997. V té době byla odstartována přestavba, která měla kostel - někdejší kapli - přizpůsobit potřebám farnosti. Kostel byl tedy rozšířen v západní a severní části a staré, včetně nových prostor, byly propojeny.
Přispěli zahraniční dárci
Přestavba stála zhruba 20 milionů korun, uvedl administrátor. Asi třetinu hradila farnost, zbytek poskytli zahraniční i tuzemští dárci. Nyní má kostel místo dosavadních 150 míst k sezení 250 křesel. Na jeho internetové adrese (
www.sv-terezka.cz) bude časem možné nalézt i fotografie z rekonstrukce. Řád salesiánů založil italský kněz Giovanni Bosco, který se od poloviny 19. století věnoval záchraně chudé a opuštěné mládeže. Péče o mladé lidi zůstala základním posláním salesiánů, kteří v Kobylisích provozují i středisko mládeže.
(ČTK)
Název: Kardinál vysvětí opravený kostel v pražských Kobylisích
| | Zdroj: Slovo | Rubrika: Praha a okolí | Datum vydání: 21.10.2000 | | Autor: (ht) | | Strana: 9 |
PRAHA - Mnozí lidé, kteří denně jezdí autobusem či tramvají pražskými Kobylisy, ani netuší, že na Kobyliském náměstí, v těsné blízkosti Salesiánského, dříve Klicperova divadla, stojí kostel, navíc jediný v republice zasvěcený Terezii z Lisieux. Tři roky trvala jeho rekonstrukce a přístavba, v pondělí ho znovu vysvětí kardinal Miloslav Vlk. "Kostel svaté Terezie od Dítěte Ježíše, jak se také nazývá, byl postaven ve třicátých letech jako kaple pro potřeby komplexu budov, který zde nechal postavit litoměřický biskup a pozdější kardinál Štěpán Trochta jako Salesiánský chlapecký domov. Plánované rozšíření bylo v době totality nemožné, uskutečnit se mohlo až nyní," říká místní kaplan Radomír Kuchař. Kostel je tam daleko široko jediný, nejbližší je dosti vzdálený kostelík na Proseku a pak chrám v areálu bohnické léčebny. "Kostel velikostí nestačil. O nedělích a svátcích doslova praskal ve švech, v neděli jsme sloužili čtyři bohoslužby a přišlo sem přes tisíc lidí. Nyní má dvakrát větší kapacitu," dodává Kuchař. Komplex budov na Kobyliském náměstí má pohnutou historii. Po roce 1948 tam byla kasárna, pak dětský domov, speciální škola. Divadelní sál přejmenovaný po dlouhou dobu na Klicperovo divadlo byl využíván nejen pro divadlo, ale i k natáčení televizních pořadů. O vše, i přilehlá hřiště, se starají salesiáni. Vyprávět by o tom mohlo patnáct set dětí, které v posledních letech prošly Salesiánským střediskem mládeže. Přestavba kaple přišla téměř na devatenáct milionů korun. Stát ani město se finančně nepodílely, veškeré peníze přišly z darů a sbírek. "Začalo se v květnu 1997 a pracovalo se v několika etapách. Nejdřív se přistavělo zázemí, knihovna, kongregační víceúčelový sál, zpovědnice i místnost pro matky s dětmi. Aby děti nerušily bohoslužby, mohou být s maminkami v prosklené místnosti, kde mají veškeré pohodlí. Pak se stavěla severní část - vlastní kostelní prostor, který má v podlaze zapuštěné topení," uvedl kaplan Kuchař. Přestavbu kostela navrhl architekt Václav Mašek, který je také autorem oltáře, svatostánku a kropenek. Vitráže jsou dílem Jana Exnara a Antonína Kloudy.
Název: KARDINÁL VYSVĚTIL OLTÁŘ
| | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Rubrika: REGION PRAHA | Datum vydání: 24.10.2000 | | Autor: klá | Podtitulek: FOTO | Strana: 2 |
Nový oltář, který nechal katolicky řád salesiánů zhotovit pro Kobylisy kostel zasvěcený Terezii z Lisieux, vysvětli včera arcibiskup pražsky, kardinál Miloslav Vlk. Kobyliský kostel Svaté Terezie od dítěte Ježíše, jak se také nazývá, byl postaven ve třicátých letech. Pravé skončenou tříletou rekonstrukcí získal i přístavbu pro zázemí života farnosti. Je tam například knihovna, víceúčelový sál, zpovědnice či místnost pro matky s dětmi. "Zajímavé je, že na přání matek jsme sem nedali žádné hračky, aby se děti soustředily na bohoslužbu," uvedl kaplan Radomír Kuchař. | (klá)
OCENĚNÍ PRO FIRMU, KTERÁ POMÁHÁ CHARITĚ 000958
PŘEROV: Čestnou cenou Nadace VIA - spojenou s částkou 75.000 Kč - byla oceněna firma Staving, s.r.o., Olomouc za podporu projektu Oblastní charity Přerov. Cenu převzal 16.10. v rezidenci amerického velvyslanectví v Praze ředitel přerovské Charity Jan Tomiga. Nadace VIA letos vyhlásila již 3. ročník soutěže VIA BONA, do níž neziskové organizace přihlašují své dárce a sponzory, aby tak upozornili veřejnost na jejich prospěšnou činnost. "Navrhli jsme do soutěže olomouckou firmu Staving, která dosud podpořila jedním milionem korun náš projekt Rodinného dětského domova ve Staré Vsi u Přerova", uvedl Tomiga. Podle něj výběrová komise ocenila nejen výši částky, ale také samostatnou nabídku pomoci Charitě i fakt, že zmíněná firma byla první, kdo rodinný dětský domov podpořil větší částkou. "Náš sponzor se rozhodl darovat na zmíněný projekt také finanční ocenění", dodal ředitel přerovské Charity.V dětském domově by mělo najít rodinné zázemí 18 zdravých i handicapovaných dětí ve věku od tří let do dospělosti. Podle Tomigy budou v domově fungovat dvě rodinné buňky s devíti dětmi. O každou z nich budou pečovat dvě manželské dvojice. Charita získala zatím do 25letého pronájmu budovu bývalé fary ve Staré Vsi u Přerova. K původní budově plánuje ještě přístavek; stavební rozpočet na rekonstrukci a přístavbu počítá s 12 miliony korun. "Stavební povolení již máme, projekt je připraven. Věřím, že se nám podaří právě díky sponzorům a dobrovolnické práci snížit náklady přibližně na 8 milionů. Na jaře bychom chtěli stavbu zahájit", uzavřel Tomiga.
Kontakt: Jan Tomiga, Oblastní charita Přerov; tel/fax: 0641/20 47 17, 0641/20 92 98.
Název: Salesiáni oslavili svoje výročí
| | Zdroj: MF Dnes | Rubrika: Ze severní Moravy a Slezska | Datum vydání: 11.12.2000 | | Autor: pas | Podtitulek: krátce | Strana: 2 |
OSTRAVA - Děkovnou bohoslužbou, zpěvem, tancem i divadlem oslavili v závěru týdne salesiáni Dona Boska deset let od obnovení činnosti v Ostravě. Řeholní společenství, jehož posláním je práce s opuštěnou a problémovou mládeží, má v České republice téměř dvě stě členů, z nichž dvacet působí v ostravsko-opavské diecézi. Středisko mládeže, kam přichází trávit volný čas především romská mládež, postavil i s kostelem v roce 1937 salesián a pozdější český kardinál Štěpán Trochta. Dílo však bylo násilně přerušeno nacisty i komunisty. Slovo Boží je pravda.
Název: Salesiáni slaví první kulatiny
| | Zdroj: Plzeňský deník | | Datum vydání: 12.12.2000 | | Autor: Kateřina Chejlavová | | Strana: 17 |
Podtitulek: VÝSTAVA/ V Diecézním muzeu se mohou zájemci seznámit s historií střediska v Lobzích, ale i s působením komunity v Čechách a ve světě
PLZEŇ - Otevření krizového centra, rozšíření sportovního zázemí, vybudování knihovny s čítárnou a otevření psychologické poradny. Takové jsou současné vize Salesiánského střediska mládeže v Lobzích. "Naše vize" je i název zatím poslední "kapitoly" příběhu, který se započal před deseti lety a který můžete sledovat prostřednictvím výstavy v Diecézním muzeu ve Františkánské ulici.
"Výstava 10 let salesiánů v Plzni má být jakýmsi zakončením oslav našeho prvního kulatého výročí. Rádi bychom jejím prostřednictvím seznámili veřejnost s tím, co jsme za tu dobu prožili, co děláme v současné době i s tím, co plánujeme do budoucna. Věřím, že i lidé, kteří měli někdy během té doby se střediskem něco společného, si přijdou rádi zavzpomínat," říká ředitel střediska páter Josef Mendel.
Návštěvníci se však mohou seznámit nejen s aktivitami, programy a historií salesiánského střediska v Lobzích. Dozvědí se zde i o vzniku salesiánského hnutí, jeho zakladateli Donu Boscovi, působení salesiánů v Čechách a ve světě, nebo o principech jejich práce s dětmi a mládeží.
O nich bude také beseda "Touhy a obavy dnešního mladého člověka," která se uskuteční v Diecézním muzeu ve čtvrtek. Stejně jako všechny další doprovodné akce, které by měly výstavu zpestřit, začne v 17 hodin.
Název: Teologická fakulta vychovává posluchače k práci pro veřejnost
| | Zdroj: Právo | Rubrika: Jižní Čechy | Datum vydání: 7.12.2000 | | Autor: Aleš Pešta | | Strana: 10 |
Mezi 413 současnými studenty Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích převládají dívky. Jak pro Právo zdůraznil její děkan Josef Dolista, tato skutečnost není veřejnosti příliš známá, stejně jako to, že jen minimum ze studentů se připravuje na službu církvi.
"Představa, že vychováváme pouze pro klérus, je zastaralá, právě v tom se lišíme od teologických fakult v Olomouci a Praze. Máme celkem čtyři obory, v nichž připravujeme studenty pro službu veřejnosti, přičemž prosociální orientace našich studentů je základním předpokladem a samozřejmostí," uvedl děkan fakulty: "Usilujeme o to, aby absolventi naší školy byli tolerantní k jinému smýšlení, komunikativní a schopní vést dialog." Teologická fakulta zastřešuje čtyři hlavní studijní obory. Obor teolog připravuje chlapce i dívky pro službu církvi, ale i pro masmédia s teologickou tematikou. Pastoračně - sociální asistent může být využíván církví pro některé činnosti, uplatnění ale nalezne u policie, vězeňské služby, jako dohled u občanů v alternativních trestech. Obor pedagog volného času potom připravuje na práci v mimoškolní struktuře, zatímco absolvent oboru učitel náboženství a etiky je připraven pro činnost na základních a středních školách, především biskupských gymnáziích. "Škola tedy na jedné straně plní určité církevní předpisy, současně ale jako instituce slouží veřejnosti v regionu," dodal děkan Dolista. Současně připomněl rostoucí společenskou poptávku po absolventech, mj. ze strany starostů, policie, vězeňské služby. "Právě v jihočeském regionu zatím nejsou humanitní funkce potřebné pro chod společnosti dobře obsazeny," poznamenal. Bez zajímavosti není ani letošní založení univerzity III. věku a realizace čtyřsemestrového programu Duchovní rozměr člověka, do něhož nastoupily čtyři desítky studujících. "Přesvědčili jsme se, že i starší lidé touží po vzdělání. Proto chceme v příštím roce otevřít další kurs na téma sociální komunikace," uzavřel Dolista.
Příloha č. 1: Sdružení salesiánských spolupracovníkům (ACS) Česká republika |
|
Na začátku nám dovolte pár čísel. V současnosti má ACS v ČR 24 místních společenství a cca 505 lidí (oproti roku 1994, kdy bylo 11 společenství a 319 lidí, v r. 1998 17 MS a 440 lidí). Spolupracovníků se sliby je nyní 505, v aspirantátu 126. Spolupracovníci v naší republice mají rozmanitou strukturu věku i povolání, převažují však manželské dvojice. Věkově jde spíše o skupinu lidí mezi 30-40 lety a starší.
Tab.1: Údaje o ACS ČR v jednotlivých letech
| | rok | MS | ACS-sliby | ACS-bez slibu | Vzdál. příprava |
| 1978 | | 2 | ? | |
| 1980 | | 8 | ? | |
| 1985 | | 40 | ? | |
| 10/90 | 8 | 234 | 45 | cca 140 |
| 12/91 | | 273 | 65 | cca 100 |
| 9/92 | | 285 | 71 | cca 100 |
| 10/93 | 11 | 325 | 61 | cca 150 |
| 1994 | 11 | 319 | | |
| 1995 | | | | |
| 1996 | | | | |
| 1997 | | | | |
| 1998 | 17 | 440 | | |
| 1999 | | | | |
| 2000 | 24 | 505 | 126 | cca |
Tab. č.2: Seznam apoštolátní činnosti podle oblasti působení
| | Působení ve vlastní rodině | Výchova, adopce |
| Příprava na manželství, manželská spiritualita | Snoubenecká, manželská a rodinná společenství, přednášky, kursy, YMCA... |
| Katecheze | Od dětí po dospělé |
| Práce s mládeží | Skauting, dětské tábory, práce s učni a středoškolskou mládeží, oratoře |
| Tisk, video, audiovizuální technika | Práce v katolických nakladatelstvích, redakce časopisů, videotechnika, distribuce a prodej knih, časopisů |
| Diecézní správa | |
| Farnost a farní správa | |
| Misie, pomoc jiným zemím | Bulharsko, Ukrajina, Rusko |
| Apoštolát modlitby a oběti | |
| Spolupráce na dílech SDB, FMA | |
| Školství | |
| Politická a veřejná činnost | Komunální a státní správa, působení v politických stranách |
| Podnikatelská činnost | |
Jak je patrno z přiložené tabulky, jsme zatím spíše rozrůstající se společenství, i když jsou místa (regiony), kde je nových spolupracovníků nedostatek.
Současná provinciální rada byla zvolena v loňském roce (1999), zahrnuje 13 členů a její pracovní rozdělení vedle koordinátora, delegáta a ekonoma je pracovní skupina pro formaci a pracovní skupina pro apoštolát.
Z činnosti provinciální rady u nás bychom se rádi zmínili o třech provinciálních konferencích, které měly velký dopad jak na formaci tak apoštolát našeho sdružení. Poslední se konala v červnu 2000 a její téma bylo "Spolupracovníci v občanské společnosti". (V roce 1995 bylo téma "Apoštolát", a v roce 1997 "Naše místní společenství"). Všech třech konferencí se také zúčastnila naše bratrská a sesterská PR ze Slovenska a někteří další hosté ze zahraničí.
Dále provinciální rada schvalovala, a vypracovávala dokumenty dotýkající se ekonomických, organizačních, formačních a apoštolátních otázek sdružení, které připomínají naše vazby na světovou radu ACS (směrnice pro formaci, ekonomické otázky apod.). Každý rok určuje PR také hlavní formační téma, které postihuje náš život. Minulý rok to bylo téma "Spolupráce v Salesiánské rodině". Další činností PR je podpora apoštolátní činnosti (tisk, média, podpora misím SDB v Bulharsku), jak bude řečeno dále.
Ve svých apoštolátních aktivitách pronikli jednotliví spolupracovníci do nejrůznějšího spektra společenského a politického života. Od práce ve farnosti (katecheze rodin, dětí, mládeže), přes nejrůznější sdružení, spolky a komunální politiku až k práci v parlamentu a v ministerském úřadě. Nezanedbatelný je také jejich podíl na vydavatelské (i distribuční) činnosti periodik pro děti a mládež a práci s videotechnikou. Nezanedbatelný je také apoštolát modlitby a oběti některých našich spolupracovníků.
Provinciální rada z let 1995-97 zorganizovala a vytvořila určitou databázi této individuální apoštolátní činnosti a seřadila je do tématicky blízkých "skupin" dle jednotlivých apoštolátních aktivit jednotlivců, protože tyto aktivity jsou charakterizovány celým spektrem činností. Tato databáze slouží našim spolupracovníkům i celé salesiánské rodině k rychlému získávání kontaktů a informací v naší činnosti..
Kromě individuálního apoštolátu je v naší provincii velká touha po spolupráci v rámci celé salesiánské rodiny. A tento společný apoštolát je různý. Týká se zejména práce s mládeží (skauti, dětské tábory, oratoře), tak apoštolátní práce pro rodinu (YMCA...) apod. Bohužel přes určité nástiny společných věcí je zde i hodně rezerv. Na druhé straně se rodí spolupráce i s jinými organizacemi (Charita).
Od r. 1998 má naše provincie jeden společný apoštolát - a tím je podpora misím SDB v Bulharsku. Zahrnuje nejrůznější pomoc od modlitby, organizování pomoci, předávání informací, řemeslnou práci apod., až po pravidelné finanční příspěvky atd.
Protože v oblasti spolupráce uvnitř salesiánské rodiny vidíme určité nedostatky, snažíme se je řešit jak na úrovni formace (včetně již výše zmíněných konferencí), tak na úrovni ryze praktické. Právě misijní apoštolát v naši provincii je vyjádřením naší touhy po velké rodině, i naší snahy tuto ideu naplnit.
Pokud jde o jednotlivá místní společenství žijí tato společenství nejrůznějším životem se svými radostmi a strastmi. Přesto, že se snažíme nebýt destruktivní, chceme ukázat na některé dílčí problémy.
* někde jsou stojaté vody a z toho vyplývající ponorkové nemoci (nejsou noví spolupracovníci)
* velké vzdálenosti mezi jednotlivými spolupracovníky (společenství zahrnuje "metrově" až 150 km)
* počet lidí v místním společenství (až třeba 80)
* majetkové rozdíly jednotlivých spolupracovníků, a tím i jiná životní situace a různý náhled na nejrůznější situace
* přetíženost některých lidí ve společenství (nemám čas ani na jednotlivá měsíční setkání)
* nedostatečnost permanentní formace
* nedostatek humoru a síly pracovat podle našeho osobního povolání
Je však nutno se také podívat i na přednosti, které vyplynuly z ankety mezi jednotlivými spolupracovníky. Místní společenství jim dává:
* správnou orientaci v životě
* duchovní, lidské i jiné zázemí, pocit domova
* pozitivní duchovní servis
* možnosti kontaktu v různých místech a s různými lidmi
* podporuje jejich touhu po životě v duchu evangelia
Přes mnohé problémy v místních společenstvích i v celé provincii a v salesiánské rodině jsou patrné změny. Možná pomalé a postupné, ale určitě velmi podstatné. A tak když se podíváme zpět, vidíme stmelující se rodinu. A když se zeptáme po budoucnosti, slyšíme touhu žít evangelium.
Kdybys věděl, že Pán Ježíš přijde dřív, než se ráno rozední,
bylo by tvé srdce naplněno obavou či radostí?
Kdybys věděl, že přijde ještě dnes!
Co bys dělal, jak bys mluvil,
co bys napsal v chystaném dopise -
kolik plánů bys dnes musel změnit?
Kdybys určitě věděl, že Pán Ježíš přijde dnes!
Kolik činů by zůstalo nevykonáno?
Kolik chyb bys musel napravit,
kdyby ses s ním měl setkat dříve, než ráno vzejde slunce,
kdybys věděl, že přijde ještě dnes!
Pro co bys měl ještě čas?
Snad jsi mnohé opomenul nebo na to zapomněl -
na laskavý čin, na chvíle modlitby -
nebylo by vše docela jiné, kdyby měl přijít ještě dnes?
Záhy tento den nastane a vše bude patřit minulosti,
proto udržujme světlo ve svých ozdobených lampách.
Ó, žijme každý den tak, jako by to byl den poslední,
a buďme připraveni - kdyby Kristus přišel dnes!
Pearl Waggoner Howard
|
KALENDÁŘ:
| 6.1.2001 | Ukončení Jubilejního milostivého roku. |
| 20.-22.4.2001 | Dny salesiánské spirituality |
| 26.5.2001 | Pouť salesiánské rodiny v Brně Žabovřeskách |
| 16.6.2001 | Setkání provinciální rady s místními radami |
| 22.2.2002 | Zahájení generální kapituly SDB |
|
Zpravodaj Sdružení salesiánských spolupracovníků, Mezi lysinami 5, 147 00 Praha 4, tel. a fax 02/4022282,
Určeno pro informaci členů ACS Vydává: provinciální rada ACS
Příspěvky zasílejte: Pavla a Jan Macounovi, V domově 57, 130 00 Praha 3,
tel. 02/66314255, e-mail: macoun@chmi.cz
Počítačová sazba a tato WWW stránka: Michal Syrový, Modrá 1977, 155 00 Praha 5 - Lužiny,
tel. 02/6510486, e-mail: syrovy@seznam.cz
Změny adres: Pavla a Jan Macounovi, V domově 57, 130 00 Praha 3,
tel. 02/66314255, e-mail: macoun@chmi.cz
Uzávěrka dalšího čísla je 10. 2. 2001
Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. NP 1644/1994 ze dne 21.7.1994
|
Narodil se 12. ledna 1920 v Janovicích u Nového Jičína. Měl 9 sourozenců. Když ukončil školní docházku, vyučil se v Ostravě slévačem kovů. Jeho bratr František byl salesiánem. Toník za ním dojížděl do Fryštáku a tak poznal salesiánské prostředí. V době učení bydlel v salesiánském domě v Ostravě. Když skončila válka, odchází v roce 1945 do Hodoňovic do noviciátu. Po složení prvních řeholních slibů v roce 1946 je přeložen do pražského salesiánského domu, kde ho zastihlo přepadení tehdejší Státní bezpečnosti 14. dubna 1950 a byl internován s ostatními řeholníky v Oseku u Duchcova. Po 16 měsících byl s mladými řeholníky přinucen pracovat na stavbě vodní přehrady na Klíčavě, později na Křímově, Jirkově a Želivce.
V roce 1968 po krátkém politickém uvolnění odchází do litoměřické katedrály dělat kostelníka. Po pěti letech se vrací znovu pracovat do Prahy do Metrostavu, kde byli zaměstnáni i jiní salesiáni. Tam vystřídal mnoho profesí, protože byl šikovný a ochotný dělat s úsměvem každou práci. Po odchodu do důchodu od roku 1980 nezůstal nečinný, ale ochotně pomáhal na přestavbě mnohých "chaloupek" v Beskydech, na Vsetínsku a jinde v Čechách i na Moravě. Od roku 1990 se zapojil do života komunity u kostela sv. Kříže v Praze Na příkopě. Toník měl spoustu známých a ochotně pomáhal každému, kdo ho požádal. Jeho dobrota a úsměv byly jeho trvalou vlastností i ctností. Byl hluboce zbožný a často ho bylo vidět v kapli či v kostele s růžencem v ruce a očima upřenýma na svatostánek.
Před třemi léty měl mozkovou příhodu, po které ztratil řeč. Bylo to pro něj veliké vnitřní utrpení. Po druhé mozkové příhodě již často odpočíval na posteli, protože slábl. Slabost se zvětšovala a upoutala ho trvale na lůžko. V posledních dnech života skoro trvale spal a ve spánku si ho Pán povolal do svého společenství.
Ať ho Bůh odmění za všechny práce celého života, které byly modlitbou jeho obětavých rukou.
