Vzpomínka a parte, Zuzka - Alžběta Nováková

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 18. 12. 2024

Přikládám na naše stránky parte paní Alžběty Novákové, sestry VDB. Pokud si pamatuji, nikdo jí neřekl jinak než Zuzka. Možná je řada důvodů, proč o ní nevíme, tak mi dovolte ji připomenout. Osobně jsem ji poznal v roce 1969, to když se přestěhovala z různých pražských podnájmů do Čimické, kde začali s Jendou Vývodou ze všech sil znovuoživovat kobyliskou farnost, tehdy ještě s agentem P. Sedlákem, který tam bydlel, i salesiánského Ducha.



Zuzka pracovala u družstva Úklid, kde byla členkou pracovního týmu spolu s Jendou Vývodou, Mílou Vlkem nebo třeba i s Václavem Komárkem. Kromě mytí výloh měli jako vyhlášená parta, která nekrade, zakázek spoustu i u soukromníků, paradoxně i na starých farách, kde tak umožňovali kněžím aby se mohli nerušeně modlit breviář….. Znali ji a měli rádi všichni vedoucí a prodavači na Václavském náměstí, kde měli „výlohový rajon“.

Po práci „za odměnu“ pracovala Zuzka jako „provozní“ ředitelka „provinciálního domu“ v Čimické. Vystřídali se tam mnozí provinciálové, bohoslovci, návštěvy, porady, setkání mládeže atd. Během provozu zorganizovala, s Jendovou pomocí, modernizaci domu. Při tom se starali o dožívající dezorientovanou původní majitelku, jak bylo v kupní smlouvě stanoveno. Navečer jsme ji mohli potkávat v kostele, kde měla s Jájinou na starosti výzdobu a z části i chod kostela. Jako odpočinek jsme ji navštěvovali my, tehdejší i pozdější mládež a skládali na ní své starosti, prosby o pomoc a čekali na rady. Každý rok s námi také jezdila na týden „dovolené“ s mládeží až do roku 1992. Nikdy nenastala situace, že by nebylo co jíst nebo nebyl čas. Bez Zuzky se neobešla žádná legrace, pomáhala s přípravami mnoha svateb, křtin a i pohřbů. Byla vzorem toho, čemu dnes říkáme synodalita.

Je mi líto, že s přibývajícím věkem se u ní projevila nemoc, která ji postupně vyřadila ze života společenství. Zuzka umřela dvakrát. Bůh si vzal nejprve její rozum a dnes i její zmučené tělo. Vzpomeňme na ni proto společně a poděkujme za její práci a oběti, kterými přispěla do naší saleziánské rodiny. Zuzko užívej opět radosti a pozdravuj v náruči Boží!

Zdeněk Mrázek, společenství Praha - Sever II