Sen se stal skutečností a první červencový týden jsme se vydali s dalšími 8 spolupracovníky po stopách Dona Boska. Celé naše putování duchovně doprovázel Zdeněk Jančařík (SDB), který dokázal velice poutavě vyprávět nejen o Donu Boskovi, ale i o ostatních světcích souvisejících s krajem Piemontu.
Navštívili jsme kostel v Cestelnuovu, kde byl pokřtěn Don Bosko a Dominik Savio. Nedaleko odtud jsme ještě doplnili zásoby potravin a po té jsme se pěšky vydali do Becchi, cestou, kudy chodíval i Jeník Bosko. Na Colle Don Bosco jsme se měli možnost ztišit a nasát atmosféru Boskova rodného kraje. Zde jsme také potkali další 11ti člennou skupinu našich ASC krajanů, což bylo velmi milé překvapení pro obě skupiny poutníků. Při společném rozhovoru padla myšlenka, jestli nestrávit nějaký den společně a tak se také stalo. Domluvili jsme se na společné prohlídce Chieri, kde nás průvodkyně Naďa provedla snad celým městem a s obrovských nadšením vše komentovala. Díky Zdeňkovi Jančaříkovi a Toníkovi Pražanovi se pro nás italština stala více srozumitelná. Díky kluci, za parádní tlumočení! Měli jsme zde možnost žasnout nad architekturou i historií, společně stoupat po schodech v semináři, kam chodíval pilně studovat i Jeník a na závěr celého putování nás čekala společná večeře s několika druhy italské pizzy.
Další den nás okouzlil Turín a jeho ulice. Na Valdoku jsme měli možnost slavit mši svatou, prohlédnout si baziliku i Pinardiho kapli a projít všechna zákoutí tohoto kouzelného místa. Náladu nám nezkazily ani dlouhé siesty - polední pauzy, kdy bylo všude zavřeno a to včetně kostela s Turínským plátnem. A když mají Italové zavřeno, vzali jsme zavděk i Čínskou restaurací. Než jsme do sebe nasoukali porci nudlí, bylo opět otevřeno a naše kroky směřovali nazpět k Turínskému plátnu. Další den jsme vyzkoušeli své fyzické limity při výstupu na horu Pirchiriano (962 m n. m.) s cílem dojít k Sacra di San Michele. Je to nádherné místo, kde jsme si opravdu užívali krásu Benediktýnského kláštera i nádherný pohled z výšky do údolí .
A co jsme si odnesli domů? Měli jsme možnost sdílení i naslouchání, obnovili jsme své spolupracovnické sliby a snad i sebe samotné. Zapracovali jsme na své tělesné i duchovní fyzičce, poznali spoustu milých lidí a krásných míst důležitých pro naši salesiánskou identitu. A hlavně jsme měli příležitost poznat úžasné společenství lidí, se kterými jsme mohli vše společně prožít.
Moc díky za pozvání být s vámi, byla to opravdu jízda!
Lucka a Vašek Vlachovi