Střípky ze Dnů salesiánské spirituality

Zdravíme z Kroměříže z Arcibiskupského gymnázia s krátkým reportem. Je nás tu něco málo přes 200 včetně SDB, FMA a koadjuktorů. Zavítali i přátelé ze Slovenska.V pátek večer jsme se propojili na dálku s Gambim (Pavel Ženíšek, SDB). Překvapivě nás pozdravil ne z Turína, ale z Bulharska přímo z pokoje, který obýval Martin Jílek. Nastínil nám život a poslání salesiánských misií a svou činnost v nich. Povzdechl si, že je často někde hostem a tím je méně možností prožívat hlubší přátelství, která přirozeně vznikají, když je člověk déle na jednom místě. Jeho dar pro vtip mu to ale nevzalo. Myslím, že nám dal podnět k uvažování o tom, nakolik máme jako křesťané v sobě touhu po nesení Krista druhým. Nakolik jsme tam, kde působíme, autentickými křesťany. 

Dnes dopoledne jsme vyslechli několik přednášek. První měl o misii bratrů Jaroslav Fogl, SDB. Z jeho promluvy mě zaujala myšlenka, v čem mají smysl misie mimo naši republiku. Jde o obohacení se jinou kulturou. Vyjít z té naší bubliny a otevřít se jinakosti. Nechat se inspirovat. Toto pak doložili svým svědectvím manželé Chrástečtí, kteří byli na misii v Indii. Svědčili, že pokud by tuto misii neprožili, zřejmě by se po návratu nedokázali spokojit s bydlením v jednom pokoji. Za sestry o jejich misii promluvila Zdeňka Kůsová, FMA. Z její promluvy bych vypíchla myšlenku, že když je člověk na misiích, často na ten úkol nestačí sám a více je nucen ke spolupráci s lidmi a Boží prozřetelností. Misionáři také často nemají materiální prostředky, což dává mnohem větší prostor pro dávání ze sebe. Tak jak řekl sv. Petr: "Zlato ani peníze nemám, ale dám ti to co mám......ve jménu Ježíše, buď zdráv....". Svou činnost představila i SADBA, jsme rádi, že se postarala i o animaci našich dětí během programu pro dospělé. Odpoledne jsme si mohli vybrat z nabízených workshopů, ve kterých nechyběla možnost uplatnit svou kreativitu a setkat se v menším společenství. Na závěr a abyste se měli nad čím zamýšlet: Co jsou tedy aktuální výzvy na poli misií? Vydat se na cestu trvalého obrácení, žít autentický život s Kristem, pěstovat touhu setkávat se s odlišnými kulturami, být chudou církví pro chudé, omezit své potřeby. Na tuto cestu misionáře se může vydat každý z nás.                 Z Kroměříže zdraví Jana Macháčková

	Zatímco někteří soustředěně naslouchají ...		... jiní naslouchají doslova celým tělem.
	Jak patrno, i dětský program zaujal.		Správně, Radku, na Mrázka jedině se sněhovým hasícím přístrojem.
	Teď kdo to chytí první ...		Asi malý Picaso?

---

Letošní Dny salesiánské spirituality měly téma misie.

Již lituji, že jsem se neúčastnila všech tří dnů a byla v Kroměříži pouze v sobotu, a to ještě po lehkém nátlaku mých drahých přátel ;-)

Sobotní dopoledne nám zúčastněným poskytlo, dalo by se říci, skvělý náhled na misie v teorii i praxi (Jarda Fogl), a vyprávění Chrásteckých bylo famózní. Svým způsobem je skutečně každý z nás misionářem, ačkoli třeba mé misie (přesun z ČB do Fryštáku) jsou slabý odvar proti Indii, Paraguayi etc. Každý, kdo vyráží na misie, zaslouží poklonu za své odhodlání a chuť vyrazit a pomáhat, kde se dá, za boj s různými nástrahami (vzpomeňte na večerní „show“ s Ondrou a mravence a další „živly“) a za to, že pak dokáže o všem vyprávět s nadsázkou a humorem.

Odpolední workshopy byly také velmi podnětné a hlavně vtipně podávané (osobně jsem vyslechla „výklad“ Františka Bezděka a Kevina z Ostravy a následně shlédla filmečky Leoše Ryšky, který jednotlivé medailonky prokládal vlastním komentářem a to, že Vincenc Janda učil papoušky Zdrávas Maria, nás málem srazilo s židlí, jak jsme se smáli).

Co ale musím ocenit a vyzdvihnout ze všeho nejvíc, já, těžký introvert, je atmosféra a přátelské a otevřené ovzduší, které na AG a v kostele panovalo. Tolik přijetí a tolik radostnosti (nejen salesiánské) mě nabilo do dalších dní a jsem za vás všechny opravdu vděčná.

Díky všem za tu báječnou atmosféru a díky všem za naše vzájemná přátelství!           PJu

Fotografie Josef Novotný           Fotografie Petr Macek          ANS