1. dubna 2024 uplyne 90 let od prohlášení Dona Boska za svatého.

Biskup Pio, služebník služebníků Božích.

Na věčnou památku.

Celá Církev Kristova se s Námi v tento den raduje, v den, který učinil Pán, zatímco, oblékajíce si svatební roucho, za zpěvů a chvalozpěvů radosti odchází vstříc svému Božskému Snoubenci, velkolepému vítězi nad smrtí a peklem, a zároveň slavnostně zasvěcuje dalšího ze svých synů, Jana Boska, nejzářivější poctu naší Itálie a celého katolického světa. A také my, jimž nejlaskavější Bůh v průběhu tohoto jubilejního roku, který se právě chýlí ke konci, udělil možnost poctít prohlásit za svaté nemálo mužů a žen s největšími ctnostmi, jsme vroucně zatoužili oslavit tento Velikonoční den.

Vskutku, dnes, posíleni nekonečnou ctností Krve Ukřižovaného Vykupitele, skrze zástupnou moc, kterou jsme poctěni, je nám dopřáno přidat k onomu zástupu svatých, dalšího hrdinu svatosti Jana Boska, který pro mnohé a tak velké dobrodiní, jež svým duchovním synovstvím neustále přináší náboženství a civilizaci, bude žít ve vzpomínce a v požehnání až do konce časů: Toho Jana Boska, kterého jsme ještě před několika lety počítali ke slávě blahoslavených a který (vzpomínka na něj je stále sladká v našich myslích) nejen potěšil naše mládí svým zjevem a slovy, ale také svými obdivuhodnými skutky a leskem svých ctností přitahoval veškerý náš obdiv.

Proto, na věčnou památku tímto naším listem nejpřednější památku tohoto nového světce a po všem uvážení, toho, co je třeba uvážit, jistého poznání, s plností apoštolské moci znovu potvrzujeme, stvrzujeme, ustanovujeme a vyhlašujeme každou výše uvedenou věc a oznamujeme ji celé katolické církvi. Dále přikazujeme, aby kopie tohoto listu, i když jsou vytištěny, za předpokladu, že jsou podepsány rukou apoštolského notáře a zapečetěny, nesly stejnou víru, jako kdyby byly předloženy nebo vystaveny. Kdyby pak někdo chtěl zpochybnit nebo kdyby se někdo lehkomyslně odvážil odporovat nebo se opovážil podkopávat tento náš list s dekretální definicí, dekretem, přípisem, příkazem, statutem a naší vůlí, ať ví, že na sebe narazí rozhořčení Všemohoucího Boha a blaho-slavených apoštolů Petra a Pavla.

Dáno v Římě, u svatého Petra, léta Páně 1934, prvního dubna, v neděli Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista, v 13. roce našeho pontifikátu.                           PIUS PP. XI

Na této slavnosti byl i bankovní úředník Josef Kubín (*13. prosince 1912, + 22. 3. 1992) na kterého tato slavnost tak zapůsobila, že všeho nechal a stal se salesiánem.

Don Bosco byl již za svého života velmi známý a populární, a to nejen v Itálii. Když pak 31. ledna 1888 ve věku 72 let zemřel, vzbudila jeho smrt v Turíně a okolí veliký rozruch. Obchodníci zavírali své podniky „pro smrt Jana Boska”. Na jeho pohřeb přišlo okolo 40 000 lidí. Brzy se ozývaly hlasy po jeho svatořečení. Začalo se s vyšetřováním. Proti však byli někteří vysocí představitelé církve, i někteří kardinálové. Proces však nakonec dopadl pro Boska kladně, roku 1929 byl papežem Piem XI. beatifikován a na velikonoční neděli 1934 kanonizován. Papež Jan Pavel II. ho pak 24. ledna 1989 prohlásil za Otce a učitele mládeže.                             Jan Ihnát