Dopis k volbám do provinciální rady.

Milí přátelé,

začíná nový školní rok, který jistě přinese mnohá rozhodování. Jedním z nich bude i výběr nové provinciální rady. Stávající radě končí funkční období v první polovině příštího roku. Na sobotu 20. ledna 2024 plánujeme uspořádat volební kongres, který zvolí radu novou. Ta by měla převzít funkci v polovině května 2024 po Dnech salesiánské spirituality. Prosím, abyste volbu nových provinciálních rádců zahrnuli již teď do svých modliteb.

Současně bych vás chtěl poprosit, abyste zvážili vaši kandidaturu do provinciální rady. Pro příští volby jsme ponechali stávající volební model, tj. dvanáct volebních obvodů, ve kterých by měli kandidovat vždy minimálně dva, raději tři, spolupracovníci pokud možno z různých společenství. (Rád bych na tomto místě apeloval na to, aby to byli opravdu kandidáti – tj. aby byli ochotni službu přijmout a vykonávat. Myslím, že konstatovat ve volební den: „já jsem jen do počtu, mne nevolte“, není úplně správné.)

Řada z nás se možná zamýšlí nad tím, proč zrovna já bych měl být v provinciální radě. Myslím, že tato otázka není postavena dobře. Spíše bychom se měli ptát, zda mi v mé konkrétní životní situaci něco závažného brání v radě pracovat, a pokud žádný vážný důvod nenajdeme, měli bychom upřímně zvážit, zda to není cesta, po které bychom měli jít. Zde může pomoci podpora místní rady i celého společenství. Při těchto úvahách nezaleží příliš na tom, kým jsme. Velmi přínosný může být mladý člověk, který má zápal a elán a představuje budoucnost Sdružení, ale i starší, který má životní zkušenosti a reprezentuje kontinuitu. Manuálně pracující spolupracovník může udržet radu při zemi, intelektuál přinést nové nápady (a v řadě případů i naopak). Takto bych mohl pokračovat dále, ale snad to není potřeba. Důležité je „pouze“ být ochoten dát část svého života k dispozici Bohu a službě Sdružení.

Snad se někdy ptáme, k čemu nám provinciální rada je. Možná si vystačíme sami v našem společenství, popřípadě sami ve vztahu k Bohu a žádné další struktury nepotřebujeme. Pominu-li skutečnost, že její existenci vyžadují stanovy, provinciální rada je svorníkem, který drží Sdružení pohromadě, který dává dohromady všechna místní společenství, spojuje je s celou salesiánskou rodinou v jeden celek a zastupuje Sdružení navenek. Dovolím si tvrdit, že bez této služby by se dříve nebo později Sdružení rozpadlo na jednotlivé – možná akční – ale samostatné skupiny.

Pro usnadnění vašeho rozhodování přidám ještě pár postřehů z činnosti rady (s využitím poznámek i dalších radních minulých i stávajících). Práce v provinciální radě vyžaduje jistě čas a nasazení, ale na druhé straně nabízí:

- hlubší pohled do celé salesiánské rodiny, do jejích radostí i starostí;

- umožňuje seznámit se s širokým spektrem spolupracovníků i členů dalších větví salesiánské rodiny z různých míst a poznat, jak žijí a pracují;

- navázat bližší vztahy s členy provinciální rady a vytvořit tým spolupracujících lidí;

- setkat se se spolupracovníky z dalších zemích našeho regionu, zejména s přáteli ze Slovenska;

- poznat sebe sama v nejrůznějších životních situacích;

- ovlivnit, kam Sdružení bude směrovat a jakým způsobem bude fungovat;

- a v neposlední řadě skrze službu druhým nabídnout svůj čas a sílu Bohu.

Přestože si práce v provinciální radě bere náš čas jednak přímou účastí na různých akcích, jednak řešením přicházejících úkolů a problémů a v neposlední řadě i přemýšlením o tom, jak úkoly nejlépe vyřešit, nepamatuji se, že by někdo řekl, že své účasti v provinciální radě lituje.

Přeji nám moudrost při rozhodování nejen o provinciální radě

Honza Macoun, koordinátor