Letos jsme prožívali duchovní cvičení na místech spojených s životem maminky Markéty, Dona Bosca, Josefa Caffaso, Dominika Savia na Colle Don Bosco a v okolí ...
Na nápad prožít duchovní cvičení na místech, kde žil a působil Don Bosco, přišli Výsmekovi a Tomigovi zhruba před dvěma lety a také je ihned napadlo, kdo by mohl být exercitátorem. Jasná volba byl Toník Pražan SDB, který byl tak laskav, že kývnul. Příprava a organizace dala jistě spoustu práce, za což jsme my, kteří se „jen vezli“, velmi vděční. Letos na začátku roku jsme se tedy mohli přihlašovat. Původní myšlenka zněla, že to budou DC čistě pro společenství Fryšták, ale poté, co nebyla obsazena volná místa „našimi“, šla nabídka do všech stran. Nakonec nás bylo 15 statečných: Toník Pražan, Eva a Pavel Bernardovi, Blažka a Víťa Bučkovi, Jana a Jarda Jasenských, Vlaďka a Jenda Kapounkovi, Marta a Honza Tomigovi, Radka a Radek Výsmekovi, Hanka Chrastinová a Pavla Jungmannová.
Každý den byl předem naplánován, nicméně jelikož jsme pružní, mohli jsme dělat drobné změny a hlavně našemu programu přizpůsobit i čas, jak to šlo a jak se to hodilo nejen nám, ale i dalším. První den DC (když nepočítám sobotní cestu z ČR do Itálie) jsme věnovali mamince Markétě a Caprigliu, kde jsme měli bohoslužbu, následně poznávání Becchi, tedy okolí Colle, kde jsme byli ubytovaní, prohlídce baziliky, domku maminky Markéty a individuálně Muzeu zemědělství (původní dům Don Boskova bratra Josefa), kostelíku Panny Marie Pomocnice (kde původně stál dům Don Boskova bratra Antonína) a kapli Panny Marie Růžencové.
Druhý den bylo v plánu Morialdo: dům, kde bydleli Saviovi s Dominikem v letech 1843-53, kostelík sv. Petra s kaplankou, kde don Calosso učil Jeníka Boska latině etc. a kde se setkal Jeník s klerikem Josefem Cafassem, odpoledne po bohoslužbě na Colle v kostelíku P.M. Pomocnice Castelnuovo, kde jsme se krásně prošli do kopce ke kostelu sv. Ondřeje, kde byl Don Bosco pokřtěn a sloužil svou první mši v rodném kraji, k domu, kde se narodil Josef Cafasso a k prvnímu pomníku Dona Boska s chlapci, který byl vybudován již roku 1898, tedy 10 let po smrti DB.
V úterý jsme si mohli dopoledne prohlédnout Misionářské muzeum a odpoledne jsme věnovali Chieri, kde Jeník Bosco studoval a byl v semináři. Bohoslužbu jsme měli v kostele S. Maria della Scala, a to v kapli della Beata Vergine delle Grazie, kde sloužil po vysvěcení na kněze mši i Don Bosco. Toník nás provedl historickým centrem, v němž je kostel sv. Antonína, do kterého chodil DB, aby si poslechl tehdy výborná kázání bratří jezuitů, kostel sv. Bernarda a Rocha, vystoupali jsme na vyhlídku nad město a pokochali se krásným výhledem, vrátili se k budově původního semináře, kde je dnes jakási střední škola a nakonec navštívili kostel sv. Dominika, kde v kapli Madonny del Rosario sloužil DB 18. 6. 1841 mšu.
O slavnosti sv. Cyrila a Metoděje jsme jeli do Turína, abychom navštívili kostel sv. Františka Saleského, kde měl DB primici. Jenže kostel byl zamčený a kostelník nezvěstný, takže nás aspoň nemohl vypráskat koštětem. Přesunuli jsme se k Dómu – kostelu sv. Jana Křtitele, kde je uchováváno Turínské plátno a poté ke Consolatě (PM Utěšitelce), kde je pohřben sv. Josef Cafasso a také např. Pier Giorgio Frassati. Při návratu z Turína jsme udělali odbočku na Supergu, odkud je skvělý výhled na Turín. Bohoslužbu jsme měli až zase na Colle v horní bazilice pod Vzkříšeným Kristem. Bylo to silné! Na závěr bohoslužby jsme zanotovali Bože, cos ráčil…
Čtvrtek opět patřil Turínu, tentokrát přímo Valdoku. Na programu byla prohlídka muzea Dona Boska s vynikajícím průvodcem (a neméně vynikajícím tlumočením Toníka), světničky Dona Boska, v kostele sv. Františka Saleského jsme měli bohoslužbu a obnovovali spolupracovnický slib, poté prohlídka baziliky P.M. Pomocnice a Pinardiho kaple, jednoduše všechna salesiánská valdocká důležitá místa (pominu-li útulek markýzy Barolo a Dům Boží Prozřetelnosti Josefa Cottolenga a dům Barolových). Cestou zpět na Colle jsme se zastavili u rodného domu Dominika Savia v Riva.
V pátek jsme zajeli do Vezzolana, kde je románsko-gotické opatství, a následně do Mondonia, kde je dům Saviových, ve kterém zemřel Dominik Savio. Díky tomu, že jsme čekali na Toníka s Honzou ve stínu u kostelíka na piazze Conte Balbo a byli trpěliví (a v polední siestě trošku hulákali), objevila nás paní kostelnice, která nám odemkla kostel a poté nás k našemu úžasu vzala do školy, kam chodil Dominik Savio. Je zde třída s původními lavicemi a tabulí! Bohoslužbu jsme měli na Colle tentokrát v dolní bazilice. Na závěr DC nám Růženka (styčná osoba na Colle) zamluvila večeři v pizzerii v Buttiglieře.
V sobotu nás čekala už jen jízda ze západu na východ, která čítala kolem 15 hodin cesty, ale řekněte – Kdo by to nepodstoupil, když může navštívit naše „svatá salesiánská místa“?
Naše DC nebyly přirozeně jen o poznávání a prohlížení všech těch míst, ale také o modlitbě, rozjímání, adoraci a společném sdílení, důvěře, otevřenosti a přátelství, za což všem moc děkuji!
Pavla Jungmannová