Vzpomínka na otce Jaroslava Mikeše.

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Salesiánská rodina, Vydáno dne: 18. 09. 2022

S otcem Jaroslavem jsme se setkali v pátek 22. 7. 22 na Novém Hrádku u příležitosti pohřbu paní Vondřejcové. Jsme rádi, že jsme měli vzácnou příležitost, popovídat si s ním krátce osobně v ústraní. Právě zde jsme v něm, krátce po našem obrácení, nalezli svého prvního formátora a prožili zde jeho přičiněním mnoho radostného setkávání s Pánem. Zde naše kluky připravil na první svaté přijímání a naše tehdy „malá“ dcera Hanka na něj často a ráda vzpomíná. Zde naši rodinu seznámil se salesiánskou rodinou a její spiritualitou.



V úterý po té, když jsme sloužili jako kuchaři na farním táboře, nám zazvonil mobil a náš přítel o. Janko, nám oznámil, že si náš Pán Jaroslava povolal k sobě. To datum si budu neustále pamatovat, protože je to stejný den, kdy nás v roce 2009, též náhle, opustila moje maminka.

Při mši svaté, kterou jsme společně s otcem Filipem Duškem za Jaroslava sloužili, jsem znovu v paměti, se slzami v očích, prožívala všechny úžasné momenty, které naše rodina s otcem Jaroslavem prožila. Bude se nám stýskat.

Chci vyjádřit vřelé poděkování všem, kdo se zasloužil o tak důstojné rozloučení v kostele sv. Vavřince v Ronově nad Doubravou a na nádherném hřbitůvku s kostelíkem sv. Martina, obklopeném Přírodním parkem Doubrava.

Jeho sestře Hance jsem při kondolenci řekla: „Máte fajn bráchu“. Také my, co jsme ho znali, a prošli s ním alespoň kousek životní cesty, máme už „doma“ taky fajn bráchu.

Hana Jandáčková

V úterý po té, když jsme sloužili jako kuchaři na farním táboře, nám zazvonil mobil a náš přítel o. Janko, nám oznámil, že si náš Pán Jaroslava povolal k sobě. To datum si budu neustále pamatovat, protože je to stejný den, kdy nás v roce 2009, též náhle, opustila moje maminka.

Při mši svaté, kterou jsme společně s otcem Filipem Duškem za Jaroslava sloužili, jsem znovu v paměti, se slzami v očích, prožívala všechny úžasné momenty, které naše rodina s otcem Jaroslavem prožila. Bude se nám stýskat.

Chci vyjádřit vřelé poděkování všem, kdo se zasloužil o tak důstojné rozloučení v kostele sv. Vavřince v Ronově nad Doubravou a na nádherném hřbitůvku s kostelíkem sv. Martina, obklopeném Přírodním parkem Doubrava.

Jeho sestře Hance jsem při kondolenci řekla: „Máte fajn bráchu“. Také my, co jsme ho znali, a prošli s ním alespoň kousek životní cesty, máme už „doma“ taky fajn bráchu.

Hana Jandáčková