O fotografii krucifixu ve Lvově, městě, kde jsou krásná salesiánská díla, který je odvezen do bunkru, informovaly všechny noviny světa. Naživo vidíme další Getsemany a další Kalvárii. Doufáme, že uvidíme také „Vzkříšení“ tohoto lidu a těchto lidí.
Moji drazí přátelé, čtenáři Salesiánského bulletinu z celého světa. Zatímco píšu tyto řádky, všechna média na světě podávají minutu po minutě téměř přímo zprávy o strašlivé válce, která se odehrává na Ukrajině. A jsem přesvědčen, že velká většina ruského lidu nechce nikomu ublížit. Ale myslím, že většina z nás souhlasí s tím, že to, co se děje v té požehnané zemi, je strašné, nepředstavitelné, neuvěřitelné v 21. století, totální šílenství, skutečná genocida. Když přemýšlím o tom, jak bychom se cítili, kdybychom to prožívali, předpokládám, že nás to naplňuje smutkem a běhá nám mráz po zádech.
Tohle je smutná realita. A opět zlo dělá hluk, ničí věci a lidi, přináší smrt, podřezává lidské životy, rozbíjí rodiny atd... Dobro, tolik dobra a tolik solidarity, kterou vidíme ve stejnou chvíli, kdy padají rakety a kulky. Dlouhý paprsek, je to tiché dobro, snaží se zmírnit bolest, osušit slzy, dát lidské teplo. Protože i lidské srdce je takové.
V situacích, jako jsou tyto, vidíme to nejhorší na lidském stavu a také to nejkrásnější z lidského srdce.
O fotografii krucifixu ve Lvově, kde jsou krásná salesiánská díla, který byl odvezen do bunkru, informovaly všechny noviny světa. Naživo vidíme další Getsemany a další Kalvárii. Doufáme, že uvidíme také „Vzkříšení“ tohoto lidu a těchto lidí.
Totéž se stalo v „prvním svatém týdnu v historii“. Tak to bylo s Ježíšovou zradou, s jeho osamělostí a opuštěností, s jeho zradou a bolestí, s jeho rozsudkem smrti, s jeho mlčením a radikální samotou (kromě jeho matky a milovaného učedníka). A Bůh vyslovil poslední slovo se Vzkříšením, s Životem-Jiným.
V tomto velikonočním období, které prožíváme, nevím, co bude s válkou na Ukrajině. Píšu dopředu a každý den může být jiný. Jsem přesvědčen, že s rozumností a tlakem téměř všech národů a se silou lidské solidarity, víry a modlitby přijde Mír.
Dnes, když jsme v desátém dni této hrozné války, s jedním a půl milionem vysídlených lidí, chci jen zdůraznit, že solidarita, bratrství, lidskost prostých srdcí, rodin a rozumný pohled mnoha vlád pomáhají, abych se jako člověk cítil lépe. Jinak si myslím, že bychom si nedokázali odpustit.
Naše malé velké zrnko písku.
Jsem v každodenním kontaktu se svými bratry a sestrami na Ukrajině a v Polsku. Dává mi velký klid, když vím, že i jako salesiánská rodina nabízíme naše malé zrnko písku, a jsem rád, že vím, že děti ubytované v našem rodinném domě ve Lvově jsou ubytovány v salesiánských domech na Slovensku. Dává mi pokoj vědět, že salesiánské domy na hranici mezi Polskem a Ukrajinou mají všechny dveře otevřené, aby přivítaly vysídlené z války. Desítkám matek s dětmi byly nabídnuty pokoje a místa k důstojnému životu, jídlo a čistota. A tato solidarita zasahuje i další národy a také mnohá další salesiánská místa.
Z celého salesiánského světa, ze všech provincií, přichází malá nebo velká pomoc, podle možností. Léky a peníze byly poslány z celého světa, ne pro nás salesiány, ale proto, že jako prostředníci se můžeme dostat do nejvzdálenějších míst a přinést pomoc lidem v nesnázích. A je to jen zrnko písku, ale jsme desetitisíce lidí a institucí, které se sčítají.
Modlitba za mír
To je ono. Není slyšet žádný hluk. Neexistuje žádný humbuk. Existuje jednoduchost a solidarita. Je čas přejít z Getsemane a Kalvárie k naději a síle vzkříšení.
Je velmi bolestivé, že v této přípravě na Svatý týden a Velikonoce jsou bomby, kulky a zbraně a smrt. Ale ani v bolesti nepřestávám hlásat, že život je silnější, lidské bratrství je silnější, solidarita je silnější, důstojnost člověka (někdy pošlapaná) je silnější, pomoc bratra bratrovi (i aniž bychom se znali nebo mluvili stejným jazykem) je silnější, naděje je nakažlivější.
Prosím Pána života v modlitbě, aby nám pomohl přijít k rozumu. Modlíme se také za ty, kteří tuto tragédii začali.
Modlím se s papežem Františkem „Vlij do nás odvahu podniknout konkrétní kroky k budování míru. Pane, Bože Abrahamův a Proroků, Bože Lásky, kterýs nás stvořil a povolal nás, abychom žili jako bratři, dej nám sílu, abychom byli každý den umělci pokoje; dej nám schopnost dívat se laskavě na všechny bratry, které potkáme na naší cestě“.
Kéž v nás Pán zachová plamen naděje, abychom se rozhodli pro dialog a usmíření s trpělivou vytrvalostí, aby pokoj nakonec zvítězil.
Žádám, aby srdce plná lidskosti nemlčela.
Udělejme, co každý z nás může, milí přátelé. Spojme své úsilí slovy, pomocnýma rukama a modlitbou.
Kéž nás vzkříšený Pán naplní svou silou a pokojem.
P. Ángel Fernández Artime - hlavní představený