Blahoslavenství aneb V. kurz ignaciánských duchovních cvičení Józefa Augustyna ve Fryštáku

 

Letošní duchovní cvičení ve Fryštáku mělo být završením pětiletého kurzu duchovních cvičení podle knih Józefa Augustyna, počínaje knihou Kde jsi, Adame?, přes Dej mi napít, V jeho ranách, Viděli jsme Pána, pátým dílem Zástupy žasly nad jeho učením konče.

Sešlo se nás 17, exercitátorem byl Josef Brtník, SDB a většina účastníků tohoto DC prožila již čtyři předchozí, takže nyní mají za sebou kompletních pět „lekcí‟. Kurz o blahoslavenstvích (tedy pátý kurz) byl hodně zaměřen na Boží SLOVO, a tak se skutečně hodila Bible a hlavně uši k naslouchání - Kdo má uši, slyš!

Každý den jsme se scházeli na ranní chvály a přes den měli tři přednášky - dvě dopoledne a jednu odpoledne, hodinu po každé z nich na rozjímání a po obědě dvě hodiny na „schůzku se svatou Siestou‟, procházku po okolí, jednoduše řečeno chvilku ke vzpamatování se, jelikož témata byla dosti náročná. Náročná a hutná, a člověk i procházel katarzí. V 17 hodin jsme slavili bohoslužbu a po večeři a chvilce na dobré trávení nešpory, po nichž začal večerní program v podobě předem připravených otázek, které se týkaly témat, jež jsme probírali během dne. Byl to prostor hodně ke sdílení a možnost se podělit o své starosti, problémy, trápení, ale také radosti a veselé zážitky z mládí i pozdějších let. Ze čtvrtka na pátek jsme měli „noční přebývání s Ježíšem‟ a co se mě osobně týče, dostala jsem mimořádné impulzy na vyřešení důležité věci. Z mého pohledu - velice mi vyhovovalo, že na večer byly zadány určité otázky a nevymýšlelo se pracně téma, o kterém budeme hovořit. Při sdílení se člověk hodně dozví a někdy se mu zdá, že to, co prožívá on, je ve srovnání s problémy jiných procházka růžovou zahradou. Často se doví, jak jsou někteří lidé aktivní a dostanou „nápovědu‟, kam vrhnout přebytečnou energii. Den jsme ukončili modlitbou před spaním - mimochodem, všimli jste si, jak mimořádně morbidní je text v pátek? ;-)

Díky všem, se kterými jsem se na DC sešla, za tu báječnou atmosféru, kterou jsme společně vytvořili, díky Hubáčkovým za jejich „ředitelování‟ DC, díky Josefu Brtníkovi za jeho čas a energii a díky Staříčkovi, že na nás celou dobu dohlížel :-)

V sobotu jsme si udělali společně procházku ke svaté Anně na Lukovském, kde jsme se modlili litanie ke svaté Anně - oroduj za nás! Fotka je od kamenného kříže z roku 1905, který nechala zbudovat Anna Hladkých, o níž se říká, že na stavbu kříže i sochu svaté Anny získala peníze žebráním po celém Fryštáku (a přilehlých osadách).

Pavla