Sliby v Teplicích aneb Živý dům ožívá

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 03. 07. 2021

Milí přátelé, o Živém domě v Teplicích jsme většinou určitě už mnoho četli nebo slyšeli. Mnozí z nás tam včera (v neděli 20. června) poprvé také něco krásného zažili. Slib salesiána spolupracovníka složili manželé Alice a Petr Mackovi z Teplic.

Právě Mackovi sami přišli s nápadem, aby slavnost proběhla v této zatím zchátralé budově, která má už ale svoji budoucí podobu – je jasné, jak bude dům vypadat i jak obrovské možnosti využití v sobě skrývá. Je to velmi symbolické, což ve své promluvě krásně vystihl Martin Hobza: Všímejme si kolem sebe věcí, které jsou rozbité, ale dají se opravit, mohou být znova krásné a sloužit, když se nenechají ladem. Všímejme si také kolem sebe mladých, kteří jsou „rozbití“. Objevujme také jejich skrytou krásu a hodnotu a pomáhejme, aby mohla vyjít na povrch a zazářit (volně „přeloženo“).



Při příležitosti skládání slibů bylo také veřejně oznámeno zahájení aspirantátu Zdeňky Pospíšilové z Teplic a byli představeni Jana a Aleš Kubátovi, také z Teplic, kteří projevili přání zahájit svoji cestu do Sdružení. Teplice prostě ožívají. Slavnosti se zúčastnila i řada jejich farníků.

Po obřadu následovalo agapé na zahradě – nabízel se gulášek, spousta sladkostí ke kafi, pivo teklo proudem. Především šlo ale o setkání přátel, mnozí jsme se dlouho neviděli naživo, bylo o čem povídat.

Díky Bohu za radost tohoto dne. Díky všem, kteří se zasloužili o to, abychom ji mohli prožít, kteří celou slavnost zorganizovali (Vocáskovi, Mackovi, Zimovi, Robert Kotyšan). Díky všem, kteří přijeli z menší či větší dálky, potěšila řada přátel z pražských společenství.

Velké díky posílají taky Alice s Petrem, o své zážitky se rádi podělí v příštím Zpravodaji.
Dagmar Beránková

P: Svatého Jana Boska jsem si zvolil už za svého křestního patrona v roce 2011, protože jsem občas slýchal o jeho zvláštním přístupu k výchově mladých. Postupně jsem se dozvídal více o principech preventivního systému a pochopil jsem, že je hodně podobný tomu, co sám cítím jako potřebu pro výchovu nejen svých dětí, ale i při působení na druhé.

A: Právě díky seznamování se s preventivním systémem jsem pochopila, že se dá vůči dětem, mladým i dospělým chovat lidsky, bez nadřazenosti a potřeby násilí. S manželem jsme se začali věnovat vedení tanečních kurzů pro mládež, které nám poskytly mnoho šancí k ověření, že právě laskavost, trpělivost, vytvoření rodinné a přátelské atmosféry, avšak důsledné vyžadování dodržování pravidel, jsou to pravé.

A+P: Roku 2020 jsme se rozhodli nepřistoupit ke slibům z důvodů, které jsme popsali našemu místnímu společenství. Především se jednalo o uzavřenost vůči širší veřejnosti. Díky tomu, že se společenství opravdově zajímalo nejen o naše důvody, ale také proto, že má vůli k některým změnám, díky Boží milosti, které se nám dostalo, abychom se na některé situace podívali jinýma očima, a rovněž díky svědectví z jiných místních společenství, jsme se přesvědčili, že naše cesta do Sdružení je správná.

P: Mým důvodem pro vstup je především snaha udržet si blízký duchovní kontakt s Donem Boskem a osobní kontakt s ostatními členy jeho díla, být jeho součástí a pomáhat ho šířit dál.

A: Kromě vlastního apoštolátu při práci s mládeží i dospělými jsem schopná přispět jakoukoli pomocí při organizaci akcí a podporou, povzbuzením či modlitbami za ostatní.

Alice a Petr