Poděkování od Marušky Jílkové

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 07. 02. 2021


Vážení a milí, moc děkuji za vaše vzpomínky a modlitby, které mi moc pomáhaly překonat všechny ty problémy a těžkosti uplynulého roku bez mého manžela Ady.
Jen chci připomenout, že 17. leden 2020 byl posledním dnem jeho života. Byl tehdy už 80. den na umělé ventilaci a na zavolání přišel za ním i salesián Pavel Glogar, který ho zaopatřil a vzpomněl na našeho staříčka, kterého si připomínáme každého 17. ledna.

Moje poslední slova Adovi do ucha byla, že jej bude za ruku držet Panna Maria a svatý Josef, který byl jeho patronem (narodil se totiž 19. 3. a druhé jméno měl Josef). Řekla jsem mu, že zítra bude svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, a že přijdu za ním hned ráno!



Děkuji Pánu, že jsem mohla být u něj poslední den jeho života, i když Ada nemohl mluvit od 30. 11. 2019, kdy mu udělali tracheostomii. Toho 17. 1. jsem musela odejít po 21. hodině a v noci mi potom zavolali, že Ada odešel půl hodiny po půlnoci, tedy 18. ledna 2020.

Pohřeb byl v neděli 26. ledna ve 14 hod. v kostele sv. Jana Křtitele v Šumperku, protože náš kostel, o který se Ada dlouho staral, je malý a nemohl by pojmout tolik lidí, kteří se přišli s Adou rozloučit. Požádala jsem, aby lidé místo květinových darů přispěli na Charitu, přesto bylo květin a věnců hodně. Ada nevynechal jediný ročník tříkrálového koledování, ale nejvíc peněz vybral v roce 2020, kterého se už nemohl zúčastnit, bylo to víc jak 38 tis. Kč díky štědrým dárcům.

Netušila jsem, kolik problémů mi připraví doba po pohřbu, od vyřizování pozůstalosti, zablokování účtu, po změnu všech smluv, které byly na manželovo jméno. Nastala doba covidová, omezení úřadů, kontaktních míst a organizací, které jsem potřebovala navštívit. Nejvíc mi vadilo, že naši čtyři synové s rodinami a hlavně vnoučátka (máme jich 10) mě nemohli navštěvovat. Další problém byl v tom, že nebyly ani bohoslužby a já jsem nemohla chodit pro duchovní posilu, také DC bylo zrušeno... V domě, který jsme si postavili v roce 1978, se postupně pořád něco pokazilo, ale vždy mi někdo pomohl, hlavně naši kluci, kteří bydlí v Brně, v Praze nebo u Vyškova. Velkou radost jsem měla z DC ve Svobodě nad Úpou v červenci!

Celý tento rok mi ukázal, jak málo jsem byla vděčná za svého skvělého manžela, kolik toho dělal pro naši rodinu, pro naši obec, pro náš kostel a také pro naši zemi, když byl 12 roků senátorem a nebyl často doma... Hodně povinností teď přešlo na mě a tak to vidím, jak moc Ada chybí. Zároveň si uvědomuji, kolik toho předal i našim synům, kteří mi teď pomáhají při opravách, při nákupech, při problémech s IT atd. v této těžké době. Děkuji Bohu za téměř 49 roků společného života. Letos v dubnu bychom oslavili zlatou svatbu.

17. ledna 2021 byla u nás v Dolních Studénkách v kostele sv. Linharta za Adu a živou rodinu sloužena mše svatá. Zúčastnilo se devět Jílkových, aniž jsme porušili protiepidemická opatření.

Děkuji mnohokrát za vaše dosavadní modlitby a vzpomínky! Vím, že v nejtěžších chvílích nejsem sama, ale patřím do naší salesiánské rodiny!

S přáním všeho dobrého a Božího požehnání v roce 2021 Marie Jílková