V září jsme se účastnili duchovních cvičení na Velehradě. P. Emil Matušů nás vedl k zamyšlení nad modlitbou Otče náš, Františkovou posynodní exhortací Christus vivit (Kristus žije) a Strennou - vychovávat dobré křesťany a poctivé občany. Naši ředitelé se o nás starali, jako snad na všech duchovních cvičeních ASC, velmi dobře. Co bylo nové a velmi mě potěšilo, bylo využití krásného poutního domu Stojanov a Velehradského poutního areálu, růženec v zahradě u sochy Panny Marie Hostýnské a křížová cesta v bazilice se zamyšlením nad životem Dona Boska. V podzemí bazilice v menších skupinách s audioprůvodcem jsme obdivovali nejen stavební slohy, ale i významné osobnosti a dějiny naší církve. Na velkoplošné obrazovce jsme shlédli mimo jiné medailony P. Stuchlého, kardinála Trochty... po hodině a půl jsme odcházeli s přesvědčením, že se sem rádi ještě vrátíme a doplníme příjemným způsobem mezery ve vzdělání. Kaple Cyrilka je světem pro děti: "Staň se archeologem" (plášť i rukavice, nářadí...), "Obleč se do doby Cyrila a Metoděje" (náměty pro práci s malými dětmi). Sobotní růženec a modlitbu Dona Boska k Panně Marii, Pomocnici křesťanů jsme se modlili v kapli před oltářem s ikonou Matky jednoty křesťanů. Děkuji Otci Emilovi, že tam byl s námi, a Lubošovi, že ho přivezl z poutního domu autem. Na Velehradě jsem byla víckrát, ale přece stále oslovuje a je stále krásnější.
Majka Šimonová