„Kdo vám to dovolil?“ aneb - Třicet let poté ...

V období sametové revoluce jsem byla doma s dětmi, na jaře se nám narodil třetí syn. Pár dnů po 11. listopadu 1989 za námi přišel kamarád pracující v Praze s tím, zda víme, co se v Praze opravdu děje. Nabídl nám video zachycující bití studentů na Národní třídě a podporu kardinála Tomáška: „Stojím na straně národa. “ Domluvili jsme se, že video manžel promítne v provozovně, kde tehdy pracoval jako vedoucí asi čtyřicítky žen. Po jeho zhlédnutí pak mnohé přišly na demonstraci ve Slavkově. Mám v živé paměti první místní demonstraci. Byli jsme tam s dětmi i s kočárkem a na náměstí na nás spustila velmi zhurta a nenávistně tehdejší tajemnice MNV: „Kdo vám to dovolil?“

Kdo nám to dovolil, shromažďovat se bez povolení mocipánů, když to tehdejší zákony zakazovaly? Asi jsme se jako národ přestávali bát a poznávaná pravda a nutkání za ní stát byly silnější než mocí budovaný strach.

Dnes už mi připadá k neuvěření, jak proběhla politická proměna společnosti bez krveprolévání, sametově. Bohužel výchova lidských srdcí, myslí a citů je záležitost velmi dlouhodobá. Síla emocí je velká u každého člověka, i v národním měřítku, a na tom budují svoji kariéru diktátoři, manipulátoři.

Co se děje s naším národem dnes? Máme na čelních pozicích státu dvě osobnosti, za něž se já osobně stydím. Byli zvoleni. Proč „větší třetině“ národa nevadí, že jim nejde o pravdu, ale o moc a peníze? Dnes je v jejich rukou velká část médií. Pravda se dnes hledá obtížněji než za totality. Tehdy stačilo sledovat kromě propagandy také třeba vysílání Svobodné Evropy a člověk se orientoval. Dnes musíme mnohem více pěstovat kritické myšlení, dohledávat informace z různých zdrojů, abychom se vyznali v politickém dění. Mediálně se dá mnohem snadněji rozšířit polopravda než dříve, bohužel lidé moc nepřemýšlejí a nechávají se manipulovat. Obávám se toho, co bude muset na náš národ přijít, aby se zase alespoň na čas vzpamatoval a o pravdu usiloval. Nějaký další nacismus, socialismus, …? Heslo z naší prezidentské standardy je pravdivé: Pravda vítězí. Myslím, že ona se nechává nalézat, a pak vítězí.

Účastním se protestních demonstrací iniciovaných Milionem chvilek pro demokracii u nás i v Praze. Jsme vděčná Mikulášovi Minářovi za vedení tohoto spolku, pomáhá mi orientovat se v politické situaci u nás a efektivně vyjádřit svůj nesouhlas s těmi politiky, kteří lžou, překrucují pravdu, ohrožují naši demokracii. Chápu znechucení některých lidí, kteří již vícekrát vkládali naděje na změnu do nových politických osobností a zklamali se. Předseda spolku je pro mě důvěryhodná osoba, svědčí mi pro toto tvrzení dvě dobrozdání od dvou salesiánek spolupracovnic: pracoval jako externista v Křesťanské pedagogicko psychologické poradně v Praze a jeho sestru Kamilu znají účastníci setkání Cagliera. Mikulášova sestra prosí o modlitbu za něj a jeho spolupracovníky, protože mají velmi mocné protivníky.

Budu se účastnit 16. 11. demonstrace v Praze na Letné s nadějí, že se jako národ probereme, budeme kriticky sledovat dění v politice, nenecháme se manipulovat polopravdami, lží, podplácením, leností a nedáme v dalších volbách hlas manipulátorům a lhářům, kterým nejde o pravdu.

Lída Palečková