Duchovní cvičení pro rodiny s dětmi v Kroměříži

 

Před týdnem jsme se vrátili z našich prvních duchovních cvičení pořádaných sales. spolupracovníky. Zvolili jsme duchovní cvičení organizovaná Vlaďkou a Jendou Kapounkovými od 17. do 21. 7. 2019. Patří jim náš velký dík, že ani po počátečních organizačních překážkách (přesun z původně domluveného místa ve Fryštáku) to nevzdali a našli náhradní prostory a potřebné zázemí v Kroměříži. Tato duchovní cvičení byla zcela výjimečná a pro organizátory o to náročnější tím, že se jich mohly účastnit celé rodiny, tedy i s dětmi. Ty měly v době přednášek svůj program se skvělými animátory. Sešlo se nás tak celých 50 osob z řad salesiánů spolupracovníků, několika párů ve formaci, členů SHM i dalších příznivců salesiánského díla a vytvořili jsme prima partu jak na úrovni dospělých, tak i dětí.

Duchovně (ale i lidsky) nás celé 4 dny provázel P. František Blaha – díky! Zvolil téma založené na knize „Vnitřní svoboda: síla víry, naděje a lásky“ (autor Jacques Phillipe), což byla pro mnohé z nás trefa do černého. František se držel struktury knihy, a provedl nás tak přednáškami na témata:

1. Svoboda a přijetí
   • Sebepřijetí
   • Přijetí utrpení
   • Přijetí druhého
2. Přítomný okamžik
3. Působení víry, naděje a lásky

Nechyběla možnost svátosti smíření, duchovního rozhovoru, rozjímání před Nejsvětější svátostí, každodenní slavení mše svaté a večerního sdílení (které se hned první večer neslo ve znamení vzpomínání na právě zesnulého Johnyho Komárka a modlitby za něj). Jeden den jsme všichni společně objevovali krásy Kroměříže – prošli krásný park, vyšlápli na zámeckou věž a zabloudili v útrobách zrcadlového bludiště. Božím řízením jsme těsně unikli dešti a za burácení hromů a blesků při blikajících světlech slavili mši sv. v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Velmi obohacující pro děti i dospělé byla i společná sobotní křížová cesta v přírodě.

Celá duchovní cvičení byla velmi požehnaná, za organizaci a hladký průběh patří dík Vlaďce a Jendovi, Františkovi i všem dětským pečovatelům a za všechny milosti patří dík především Pánu!

Martina a Honza Jindrovi