2. srpna - blahoslavený Augustin Czartoryski - Princ na kříži
Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Salesiánská rodina, Vydáno dne: 01. 08. 2017
Když jsem byl v roce 2013 poprvé na Špilberku v Brně, překvapilo mě, kolik tak bylo Poláků vězněno v devatenáctém století. Ti tam byli vězněni za své aktivity v demokratických spolcích a národně osvobozeneckém boji. Jeden naspal krví na zeď: "Polsko jak sladké je za tebe trpět".
Samotný název Špilberk je odvozen od pojmenování kopce z roku 1279 jako „sub monte Spilberch“. Němečtí kolonisté ze Švábska a Porýní tak pojmenovali i hrad. Název „Spilberch“ (pojmenování pro hradní kopec, kde se střílelo na ptáka) je zmíněn i v listině krále Václava II. a to z roku 1300. Potom, co hrad přestal být po roce 1306 sídlem.
Přemyslovci, začali jej později jako rezidenci užívat Lucemburkové. V dobách metternichovského absolutismu a svaté aliance hrál však pochmurnou úlohu. Od roku 1820 se stal pouze civilní věznicí a putovali sem v okovech nejprve příslušníci italského karbonářského hnutí (1820) a pak Mladé Itálie (1833 –1836), tj. dvou rozvětvených podzemních organizací s republikánskou svobodomyslnou ideologií. Mezi italskými vězni získal největší ohlas jako básník a pěvec žalářního utrpení Silvio Pellico (Dostal trest smrti, potom doživotí a po 10 letech byl propuštěn. Vězněn byl od 1820 do 1830), jeho vzpomínky „Le mie prigioni – Má vězení“ byly přeloženy do mnoha evropských jazyků a dnes patří mezi povinnou literaturu. Ta kniha vykonala pro sjednocení Itálie víc než všechny boje. Jeho bratr byl jezuitou.
Po návratu z vězení Silvia Pellico zaměstnala až do smrti Markýza Barolo. Silvio Pellico bydlel s Donem Boskem pod jednou střechou, když dona Boska po kněžském svěcení zaměstnávala Markýza Barolo. Poláci tedy předstihli všechny národy počtem, výši rozsudku a rovněž i organizační zdatností a vylíčením podrobností vězeňského života. Jejich vysoký počet přiměl rakouské úřady k tomu, pro ně daly na Špilberku vystavět zvláštní vězeňské cely tzv. „haličské křídlo.“ Tím dostal Špilberk, svůj dnešní stavební ráz. V 18. století vyvrcholila v Polsku tzv. zlatá svoboda šlechty, která stavěla své zájmy nad potřeby státu. Polsko se dostalo do hospodářské a politické krize. Krize polského státu využily sousední státy Prusko, Rakousko a Rusko, kdy v letech 1772 a 1793 odtrhly velkou část jeho území. V roce 1795 nastalo třetí dělení Polska.
Polský stát zmizel z politické mapy Evropy, přestal existovat. Tragickým důsledkem tohoto stavu je i polský salesián, princ, dnes už blahoslavený Augustín Czartoryski.
O něm, který zazářil jako vzácný drahokam na nebi salesiánské rodiny, můžeme použit slova Písma svatého:
„Blaze bohatému, který zůstává bez úhony, a za zlatem se nepachtí“ (Sir 31, 8).
Jeho jméno není určeno k zapomenutí.
Jan Pavel II. v lednu roku 1979 prohlásil ctnosti prince Augustína Czartoryski za hrdinské a 25. dubna 2004 ho prohlásil na náměstí svatého Petra za blahoslaveného.
(zpracoval Janko Ihnát, SDB)
