Osvobozující síla evangelia

Exercicie v Kostelním Vydří ve dnech 9.9. – 13.9.2015 s tématem „Osvobozující síla evangelia“

Přátelé,
jak je patrno z ilustračních fotografií, dvacítka účastníků prožila exercicie plné duchovního ztišení (promodlené místo s klášterním kostelem a dvěma kaplemi v budově), čtenářských zážitků i ohrožení domácího rozpočtu (dvě knihovny a knihkupectví Karmelitánského nakladatelství) a srdečně přátelské atmosféry. Ale pěkně popořádku:
 

Exercitátorem byl P. doc. Michal Kaplánek, Th.D., s velmi dobře připraveným duchovním programem, ředitelkou byla Jana Vejtasová, takto zkušená organizátorka mj. již jedněch letošních exercicií (viz její článek na webu ASC z 13.8.2015) a účastníky představovalo 16 spolupracovníků z 6 společenství + jeden manželský pár ze Slovenska.
Co bylo pro tyto exercicie charakteristické:

• Dostatečný prostor jak časový tak místní pro osobní ztišení se s Bohem, společné slavení liturgie i slavení svátosti smíření.
   
• Téma evangelizace z různých perspektiv pohledu. Přednášky byly zakončovány otázkami na zamyšlení o přínosu toho kterého tématu do našeho osobního života. Ve dvou prvních blocích jsme se seznámili s formami evangelizace od prvních křesťanů až po současnost, třetí blok byl zaměřen na evangelizaci sama sebe, po čtvrtém bloku jsme si někteří poopravili názor na teologii osvobození a vyvrcholením přednášek byl blok zaměřený k přípravě na svátost smíření – osobní obrácení jako předpoklad evangelizace. Poslední téma svědectví nám pak v Michalově nepřítomnosti odpřednášel převor kláštera P. Václav Brož.

Michal přednášky prokládal praktickými příklady ze života a jejich svěžest obohatila i diskuse v jejich odpoledních částech.

• Prostor pro jak obyčejné popovídání si o všem možném, tak i pro cílené diskuse na témata vybraná z přednášek z otázek k zamyšlení. Např. otázka „Jak si představuji evangelizaci ve svém okolí?“ nás nasměrovala k diskusi o situaci v jednotlivých společenstvích. Bohužel se ukázalo, že atmosféra všude živá a povzbudivá není.
   
• Osobní svoboda účasti či neúčasti na programových aktivitách, současně však přesné dodržování plánovaného programu včetně dopoledního silentia, odpolední kávy a večerních posezení ve velmi otevřeném a přátelském duchu, krásné okolí a počasí – to vše vytvořilo předpoklady pro skutečný odpočinek a ztišení se na jedné straně a možnost sdílení se jak s partnerem, tak v duchovně otevřeném společenství.
   
• Aby nezněly jen samé chvály, je třeba připomenout jedno velmi slabé místo – dostupnost snad veškerého sortimentu Karmelitánského nakladatelství a další duchovní i zájmové literatury, uměleckých předmětů, kvalitního mešního vína a dalších a dalších věcí, kterými najednou zdá se nevyhnutelně potřebujeme potěšit sebe i své blízké. Duchovní přínos exercicií tak vyvažuje značný odliv financí z našeho rodinného rozpočtu J

Velké poděkování patří především Michalovi, který připravil obsahově bohaté přednášky, otevřeně se vyjadřoval k problémům současné církve a obohatil nás i svou osobní otevřeností a praktickými příklady ze života. Dále pak Janě, která bez nejmenšího zaváhání zajistila hladký průběh celé organizace exercicií. Díky za obohacení liturgie patří jáhnovi Jardovi Schrötterovi, varhanici Marušce Minaříkové (a všem zpěvačkám) a kytaře Petra Hanáka J.

Závěrem si dovolím připomenout dva Michalovy příklady, které názorně objasňují problematiku doprovázení druhého člověka (třeba našich dospívajících či dospělých dětí) a dispozici člověka pro působení Boží milosti.

S doprovázením druhého (dříve se používal termín duchovní vedení) je to jako když vedeme slepce. Je to on, který má někam namířeno, který si volí svou cestu a své tempo, kterým po cestě kráčí. My jsme ti, kteří respektují směr jeho cesty a naše povinnost je jít jeho tempem (ani mu neutíkat, ani ho nezdržovat) a včas ho upozorňovat na překážky v jeho cestě, pomáhat mu je zdolávat a chránit ho před nebezpečím, které on nemůže vidět…

S dispozicí člověka pro Boží milost je to jako s nádobou na dešťovou vodu. Moudrý zahradník dbá na to, aby prázdná nádoba byla trvale odkrytá. Na déšť, který ji naplňuje, může (jak víme z letošního léta) dost dlouho čekat, ale to už není jeho věc. Jeho starostí je, aby měl nádobu stále připravenou. Nádoba uzavřená poklopem se ani za deště nenaplní…

 

S vděčností a těšením se na příští exercicie zdraví všechny čtenáře

                  Pavel Samec