Bez ohledu na skutečnost, že čáp je letos vyhlášen ptákem roku,
přihlásili jsme se na exercicie s P. Pavlem Čápem, SDB – maratoncem z komunity v Dolních Počernicích.
Vybaven kartáčkem na zuby a barokní monstrancí (mimo jiné, samozřejmě) přijel za námi do Domu rodin ve Smečně, aby nás utvrdil v božské pravdě, že jsme obrazem Božím a slovem, které o nás Hospodin vyslovuje.
Přednášky se odehrávaly za hlasité podpory a někdy naopak hlasitého nesouhlasu místních ovcí. „Jestli dovolíte,“ začal exercitátor a zvenku se ozvalo hlasité „Néé“ od ovcí. Hutné přednášky se střídaly s plodným tichem před Eucharistií a dobrým jídlem zajišťovaným dvěma kuchařkami. Hned po polévce kvapil Pavel Kvapil do kuchyně roznášet nám hlavní chod. Stará „teta Bleška“ s chodítkem nám každé ráno obětavě otevírala kostel.
Děkujeme exercitátorovi Pavlovi, ředitelům Janžurovým a všem za výborné exercicie! Máme zase nějakou dobu z čeho duchovně čerpat a odnesli jsme si i předsevzetí přečíst si tlustou knihu Teologie těla Jana Pavla II., ze které Pavel nejvíc čerpal.
A to nejdůležitější nakonec: Prosíme o modlitby za Dům rodin ve Smečně. Akutně mu hrozí zánik. A taky prosíme i nadále o modlitby za Pavla Kvapila a jeho statečnou rodinu. Vyslechli jsme, co si museli prožít a ještě prožívají. Kauza ještě zdaleka neskončila.
Jenda Šilhavý