Duchovní cvičení na Hostýně (aktualizováno)

   Ve dnech 11. - 15. 9. 2013 proběhly na Sv. Hostýně duchovní cvičení Salesiánských spolupracovníků
na téma - DON BOSCO A SALESIÁNSKÝ DUCH. Exercicie vedl P. Josef Kopecký st.. Součástí těchto duchovních cvičení byly
pravidelné modlitby - Anděl Páně, ranní chvály, nešpory, kompletář a také modlitba růžence, křížová cesta a cesta světla.
Další část tvořily přednášky, které měly tři hlavní body - duchovní život, apoštolát, společenství, a to vše v salesiánském duchu Dona Boska.



   Jak říkal P. Jožka Kopecký, v našem životě bychom měli usilovat především o svatost a uvědomit si, že Bůh každého člověka hodnotí individuálně, podle jeho možností a schopností. Zdůrazňoval důležitost modlitby (osobní i společné) a evangelizace vlastním životem.
Cesta ke svatosti není určitě jednoduchá, je to pro nás záležitost na celý pozemský život, ale jak řekla ve snu Panna Maria Donu Boskovi:
„Buď silný, statečný, pokorný a všechno se mnou dokážeš.“

A tak si tuto větu můžeme často připomínat a snažit se podle toho žít.

„Do nebe nepojedeme ve zlatém kočáře, ale musíme tam dojít, a to obvykle po křížové cestě.“


           Martin Ptáček





A ještě jedna vzpomínka na tyto duchovní cvičení ...


   Duchovní cvičení na Svatém Hostýně byla ohrožena, ale nakonec úspěšně proběhla, přihlásilo se 22 lidí a 2 kojenci, potkali se po letech staří známí a poznali jsme i nové tváře, také třeba dospělé děti našich formátorů.

   Náš nestárnoucí Jožka Kopecký st. s námi důkladně probral téma: Don Bosco a salesiánský duch. Perfektně připravený nám jemně ale důsledně připomněl, co je prvním úkolem člověka, totiž naše úsilí o svatost. Dále se zabýval tím, jaké jsou naše úkoly salesiána spolupracovníka: za prvé plnění svých každodenních povinností a za druhé plnění svého apoštolátního poslání.
O blaho těla se velice obětavě staral náš ředitel Staňa Strnad, který jako vždy všechno předem připravil, rozeslal instrukce a všechny nás řádně po valašsku na Hostýnku přivítal.

   Krásná příroda, nádherně opravená bazilika, křížová cesta, cesta světla a celé to milé prostředí nám pomáhalo pozvednout ducha k Pánu a uvědomit si, jak je dobré, že jsme zde všichni spolu s Janem Boskem a Pannou Marií. Cítili jsme vděčnost Pánu, že se můžeme snažit prohloubit svůj duchovní život a uvědomit si své poslání a zapojení do apoštolátu.
Večerní sdílení nás všechny obohatilo o zkušenosti starších spolupracovníků a pohled mladších, kteří vychovávají děti v současné nelehké době, která je dobou konzumu a ztráty morálních hodnot.

   Velký dík patří těm, kteří přispěli zpěvem a hudbou k naplnění hesla: kdo zpívá, dvakrát se modlí!!!! V neděli jsme při mši svaté obnovili své sliby a plni vděčnosti a radosti jsme se rozjeli do svých domovů. Byli jsme spolu rádi a bylo nám spolu dobře! Kéž Pán odplatí svým požehnáním všem, kdo se o tato DC zasloužili!!!


           Všechny zdraví a vzpomíná
                Marie Jílková, ŠOP



A přece jen ještě jedna ...

   Exercicie, duchovní cvičení (latinsky Exercitia spiritualia) neboli rekolekce jsou formou duchovní formace. Jejich účelem je dojít prostřednictvím ztišení (někdy mlčení během celých exercicií), meditace (kontemplace) a modliteb prohloubení duchovního života jedince. Tolik internet a wikipedia :o).

   A jak to proběhlo na Hostýně? Ztišení bylo, každodenní mše svatá byla, modlitba byla, křížová cesta byla, cesta světla byla, i silentium bylo. Hlavním tématem byl Don Bosko a salesiánský duch, řeč byla nejen o Donu Boskovi, ale i o modlitbě, vzdělávání, apoštolátu, svatosti, evangelizaci, společenství…. Kdybych poznamenán svojí profesí chtěl tomuto duchovnímu cvičení vystavit vysvědčení, vypadalo by asi následovně: Jedničku by dostal exercitátor, O. Jožka Kopecký st. SDB (k jeho osobě a jeho kněžství není co pro spolupracovníky dodat), jedničku by dostal ředitel Staňa Strnad (DC do nejmenších detailů připravené), jedničku by zasloužilo místo (co vytknout Sv. Hostýnu…).

   Počasí by nejspíš zasloužilo dvojku, ale opravdu? Vždy déšť na tu hodinu, kdy jsme šli křížovou cestu ustal. Takže počasí taky jedničku. A společenství? Společenství by taky zasloužilo taky jedničku! Pro nás jako „služebně mladší“ bylo super zažít společenství se „spolupracovnickými veterány“ a nejen s nimi. A společenství to bylo pestré našimi profesemi, bydlišti (sešli jsme se z 8 společenství i nečlenové z celé republiky) i věkem (nejstarší byl O. Jožka, nejmladší 1,5 měsíční Dominik).

Celkové hodnocení – jednička s hvězdičkou.

A víte, jak by měly vypadat naše modlitby? Prostě plné důvěry a radosti!

          Vítězslav Juras
             MS Slovácko