Duchovní cvičení na Colle Don Bosco – co to pro nás znamená…

      S odstupem více než tří týdnů od návratu z kolébky zrodu Salesiánů se pokusím podělit o zážitky a prožitky z duchovních cvičení v Itálii. Příprava DC byla od samého počátku provázena propletenci a dalšími problémy. Nejdříve bylo hodně zájemců, potom se počet ustálil s tím, že pojedeme třemi auty a nakonec nás vyrazilo devět. Mezitím se Janko polo-uzdravil z nachlazení a mohli jsme cestovat. Odjezd byl 18. 9. 2012 v 18:00 hodin večer z Kobylis, na cestu nám požehnal farář salesián a hurá na Itálii.

      V našem autě jsme se střídali v řízení dva. Protože Pepa Machů a já jsme gentlemani, tak jsme své drahé polovičky Pavlu a Alenu nechali se kochat panoramaty krajiny, kde jsme projížděli. Já vím, že jsme odjížděli navečer a do Colle Don Bosco dorazili dopoledne, ale i tak bylo se na co dívat a prožívat např. i to, že se nám podařilo přes mýtnici Bremerského mostu (vede přes Bremerský průsmyk) projet při cestě tam 3x a taky stejně třikrát vyslechnout výzvu „Zahlen bitte…“. Nejúžasnější pohled se nám všem naskytl při jízdě po silnici k místu narození Don Boska. V krajině z předhůří hor vystupuje monumentální stavba chrámu Colle Don Bosco. Dojem ze stavby se dá vyjádřit pouze jedním slovem „úžasné“. A to jsme ještě nevěděli, že v té zasvěcené budově jsou dva kostely a samozřejmě další přilehlé budovy, jako je školy, učňovské středisko, internáty, ubytovny, no prostě všechno co k salesiánským centrům patří, jako k velbloudovi hrby.

      Ve vzdálenosti cca 150m proti hlavnímu oltáři je prvý kořen salesiánské spirituality a to dům ve kterém se narodil a žil Jan Bosco se svým bratrem Josefem a matkou Markétou v původním vystavění, tak jak je známe všichni z fotek. Samozřejmě v přímém sousedství domku Boskových je dnes již i muzeum se zemědělskými a vinařskými předměty a nástroji z 19. a 20 století. Přímo proti tomuto domečku se nachází druhý kořen salesiánské spirituality a to kostel Panny Marie Pomocnice.

      Když budeme putovat historií, dostaneme se zákonitě na dřívější periférii Turína k třetímu a nejdůležitějšímu kořenu salesiánské spirituality a tím je Valdoko. Tento areál je protkán ubytovacími budovami, internáty, školami, kaplemi, které jsou každý den od rána do večera plné dospělých osob, mládeže a dětí. Když jsme četli knížky o Donu Boskovi, či jeho životopis a dozvídali se, jakým způsobem začínal stavbu prvního domu a potom basiliky Panny Marie Pomocnice a v budoucnu všech dalších ostatních domů, které dnes tvoří jeden obrovský komplex, není možné se nad touto skutečností nezastavit. Vždyť z lidského pohledu a porovnání na dnešní poměry by to snad nebylo ani proveditelné bez zajištěného financování sdružením největším bank Evropy nebo světa. A ten pán v klerice a biretu, který začal vše budovat a neměl skoro nic, pouze víru, vytrvalost a dobrou mysl doplněnou láskyplným srdcem.

      Teď tam stojíte před domem Dona Boska na nádvoří, proti vám je basilika Panny Marie Pomocnice a všechny ostatní budovy, a přestože je kolem vás hemžení jako v úle, tak nemůžete popadnout dech nejen z té nádhery, ale hlavně z vanutí Ducha, který tam působí a je cítit všude na každém kroku. Jako se křižujeme a vzýváme Boha ve třech osobách, tak působení Jana Boska dnes svatého Dona Boska, si myslím, lze přirovnat do třech způsobů nebo kořenů působení nebo základů salesiánů.

      Prvým kořenem je rodinný dům a Jeníkovi sny v devíti letech. Tam také patří jeho rodiče a zvláště jeho matka Markéta, která byla pokřtěna v sousední obci Capriglio 1. 4. 1788 a my poutníci po kořenech salesiánů jsme zde ve středu 19.9 2012 při mši sv. obnovili svoje manželské sliby před stejným oltářem, kde měla Markéta svatbu 6. 6. 1812.

      Za druhý kořen či základ salesiánů je kaple, kostel, chrám nebo basilika zasvěcená Panně Marii. A třetím kořenem je turínské Valdoko, odkud už skoro dvě staletí vane salesiánský Duch do celého světa na všechny přicházející poutníky prostřednictvím milostí vyprošených věřícími a prostřednictvím zrealizovaných sdělení Panny Marie (devět Jeníkových snů). Vždyť v basilice Panny Marie Pomocnice na Valdoku jsou ostatky všech nejvýznamnějších svatých, Dominiky Mazzarelové, Dominika Savia, a Dona Boska. Když jste uvnitř basiliky a necháte volně plynout myšlenky a čas, objevíte tu sílu Ducha a všech milosrdenství, která nám jsou nabízena, a my jsme k nim často hluší. A když se vám dostane té možnosti, aby se skupinka salošů z Čech, prostřednictvím exercitátora Janka Ihnáta, zúčastnila bohoslužby v kapli v domě Dona Boska, nezapomenutelné. A když na konci mše, při zamyšlení a pobytu s Pánem v našich srdcích, ticho v kapli prořízl řev, tázavě jsme se po sobě ohlédli a vyhlédli z okna co to, no přeci jsme u salesiánů a venku mládež začala hrát fotbal. Ano i toto je působení salesiánů a neodmyslitelně k nám patří.

      Teď se oklikou vrátíme na začátek duchovních cvičení na Colle Don Bosco v dnešní podobě, protože kostel a ostatní bylo dokončeno před několika desetiletími a je vždy plně k dispozici všem věřícím z celého světa, tak máme všichni možnost se tam ubytovat a proputovat se duchovními cvičeními ke kořenům salesiánské spirituality. Všechny ostatní lidské požitky získané z pohostinství ostatních (večeře u starosty, víno z Italského družstevňáku – sdružení vinařů z okolí) a známých a kamarádů našeho, nejen duchovního vůdce, Janka Ihnáta nebo připravené z dovezených českých surovin účastníky cvíček, to vám všem bude přidáno k dobru jako rozinky ve vánočce nebo šlehačka na dortu, jako odměna. Ale největší odměnou pro nás všechny účastníky, doufám, že to tak mohu napsat, je poznání, že salesiánská spiritualita nevznikla náhodným působením nějakého Jana Boska, ale že je to Boží plán realizovaný sv. Donem Boskem, protože v okolí jeho rodiště a Colle Don Bosco působili ještě další 3 svatí a jeden blahoslavený. Tato salesiánská spiritualita pochází z promodlených a svatých míst.

Díky Janku Ihnátovi za vynaložené úsilí a prožitá úskalí s námi exercitanty.


            Jirka Havlíček