Češi, musíte rozumět, že takto jsme se dorozumívali během naší pouti po Svaté zemi s průvodcem Danym (Kulampo je otázka, zda jsme všichni a Ken znamená ano). Dany má české předky, ale sám se narodil v Izraeli a tak má jeho čeština půvabný nádech. Přesto jsme si výborně porozuměli a tak se chceme o některé jazykové zápletky či hlášky účastníků zájezdu podělit i s vámi...
Prvním zápisem v bloku byla Johnyho hláška v autobuse při odjezdu z hotelu v Betlémě, když vyběhl z autobusu, který se již pomalu rozjížděl: Malou hóru jsem se málem nepomodlil, nechal jsem ji v ledničce!
Následovala série Danyho kouzelných frází:
- Sto let před nulou ...
- Bohatnost
- Nilometr (= vodoměr)
- ten poušť
- ten pláž
- paní muslimistka? Muslimova? (muslimka)
- ženich a vlasta (nevěsta)
- Za ten kostel je těžko vidět ...
- Tady vidíte čtyři evangelíky (=evangelisty)
- Slováci nám slíbili poslat nějaký potomek (=potok)
- Ten architekt byl Polanec (=Polák)
- budeme bejt ...
- v Izraeli známe Háček a Švejka (=Haška)
- když jsou u nás letní školný dovolený (=prázdniny)
- pan papež
- pandžony (=Johny)
- pan Benediktus šestnáct
- u nás tomu říkáme "pavonek" (=pavouk)
- tam vidíte tři kulaťáky (=kruhy)
- brána je vyčištěna od tých kulec (=kulek)
- poslanci (=apoštolové)
- tych Dvanáct (=apoštolové)
- poďte sem na ten plot
- mnoho ditely (=detailů)
- kritikovali (=kritizovali)
- v chrám obětili zvířata
- jsou tady čtyři tygrísi, proto se to jmenuje Lví brána
Na mnoha místech jsme se dozvěděli také spoustu zajímavostí, např. u Jordánu, když Jan pokřtil Ježíše, tak
přiletěla holuba. Dany, říká se holubice.
No prostě nějakej pták ...
V Kumránu jsme se ptali, jak zanikli Synové světla, kteří zde žili a tvořili komunitu. Dozvěděli jsme se, že to byla
skupina, která sama sebe zmizela.
V Sippori (v Ježíšově době město okresního významu v blízkosti Nazareta, kam Ježíš pravděpodobně často chodil) nám Dany popisoval oblíbenou hru v kostky:
Když hrála ta hra (=kostky), seděla na ten prdel nebo jak se to říká.
Také jsme se dozvěděli, že SABRES znamená kaktus, ale také se tímto slovem označuje ten, kdo se v Izraeli narodil.
Na dotaz, jak je to v Danyho rodině s jezením vepřového masa, Dany odpověděl:
Já nejím vepřový, ale moje paní - jak se to řekne slušně? - žere všechno.
Na konci svého výkladu se nás Dany zeptal:
Jsou nějaké ostatky?
To není možné, Olga byla v autobuse dřív než já! - Honzův užaslý výkřik, že Olinka nastoupila do autobusu dřív...
Probírali jsme i izraelsko-arabské války:
Všechny války Arabové začali, vždycky prohrajou a pak brečijou.
Na Hoře blahoslavenství jsme se dozvěděli, že
blahoslavenej hřeben je dlouhej.
V Jeruzalémě jsme obdivovali vzhled ortodoxních Židů a také jsme se dozvěděli, že
když má paní paruku, tak už je ženatá.
Při večerní prohlídce Nazaretu nabízel Pavel Kvapil variantu:
Sešup dolů, výšup nahoru.
Někdy jsme byli z cesty a množství nových zážitků docela unaveni, to jsme se pak od Danyho dozvěděli, že:
Možná jste unaveni, ale mě to vůbec, ale vůbec nezajímá ...
A také to doplnil informací, že
Pan Křižek je mišuge, když nám připravil tak náročný program. Ale my jsme za něj byli vděčni.
Mnoho nových poznatků jsme zažili v Jeruzalémě.
Chlapi, jsou tu šlapky! křičel na nás Pandžony na veřejných toaletách a myslel tím turecký záchod.
Na Chrámové hoře jsme se dozvěděli, že
Židé tady postavili ten svůj skřiňka (=schránku úmluvy).
Také jsme zde byli poučeni, že
Když se tady něco změní, to je hned bordel. Bordel se vlastně neříká - nepořádek...
Samozřejmě nás zajímal židovský pohled na Mesiáše, takže jsme se dozvěděli několik postřehů:
-
Když Mesiáš bude bejt línej, přijde třeba za tisíc let (to když nás zajímalo, kdy má podle Židů Mesiáš přijít)
-
Podle judeismu nesmí se honět Mesiáš, doplnil v zápětí Dany.
- A byli jsme poučeni, že
osel pro Mesiáš muset bejt bílej
- A ještě Dany upřesnil:
Osel pro Mesiáš muset bejt muž, co nezná partnerka. Dany se chtěl také něco přiučit česky, takže se nás zeptal:
Jak se to řekne česky? Nejsem si ale jistý, jestli naši odpověď správně pochopil:
Osel, Dany, to je osel...
Aby náš řidič Murtada, který nás bezpečně celou cestu vozil ve svém novém autobuse, nepřišel zkrátka, naučili jsme ho dva signály, které se mu budou velice hodit při průjezdu křižovatek:
Fčil ne a
Fčil jo.
Doufáme, že vás tento krátký exkurz do tajů izraelské češtiny (Dany má náš neskonalý obdiv, což jsme mu také často říkali) a vzpomínek z pouti nabudil natolik, že začnete shánět kontakt na pana Křížka a volný termín další cesty :o))
Abychom vás v tom podpořili, můžete se podívat zatím na tato fotoalba z cest:
- fotky od Lídy Janžurové, která se snažila zachytit atmosféru naší pouti, ducha společenství, krásu navštívených míst, ale i lidí. Fotoalbum najdete
tady na Rajčeti.
- pár fotek i s krátkými popisy už dal dohromady také Honza Tomiga -
fotoalbum.