Jak jsme byli načerpat u pramene…
Autor: Jan Kapounek <jan.kapounek(at)seznam.cz>, Téma: Duchovní cvičení, Vydáno dne: 25. 07. 2010Rádi bychom se s Vámi podělili o pár postřehů z duchovních cvičení, které jsme začátkem července (7.-11.7.) mohli prožít ve společnosti Františka Blahy a četné skupiny spolupracovníků a skorospolupracovníků (bylo nás celkem 26) v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku.
Záštitu nad těmito exerciciemi přebrali už skoro tradičně Ivana a Josef Pospíšilíkovi ze společenství Fryšták a dlužno říci, všechno bylo opět velmi pečlivě připraveno. Nechyběla ani pouť ve Staříčkových šlépějích, tentokrát z Rusavy na Sv. Hostýn a zpět (cca 12 km) – prošli jsme část cesty, kterou Staříček na Sv. Hostýn často putovával.
A jak to bylo s těmi prameny? Bylo jich hned několik… Uvažte, jak blahodárně musela působit na každé otevřené srdce! Byla to v první řadě slova Dona Cháveze, která František zvolil jako podklad pro své přednášky (některé podněty z přednášek přikládáme také Vám k zamyšlení či povzbuzení viz. níže), také ticho, kterým jsme se snažili udělat prostor pro působení těchto myšlenek v nás, pouť k Panně Marii Hostýnské a setkání s dalšími spolupracovníky na Sv. Hostýně (ve stejné době totiž probíhalo duchovní cvičení ASC i tam), a v neposlední řadě také místo samotné, kde jsme se mohli setkat – fryštácký Dům Ignáce Stuchlého, který salesiánského Ducha doslova vyzařuje. František nás také opakovaně vyzýval k citlivému naslouchání a čerpání z našich životních cest navzájem.
Jít k Prameni a žasnout nad mozaikou, kterou můžeme poskládat z našich životních osudů a načerpat z nich pro další cestu každého z nás – tak by se daly shrnout tyto požehnané dny…
- Co dává smysl mému životu, křesťanství, manželství, otcovství/mateřství, salesiánství, mým obětem, utrpení?
- Je čas pro modlitbu v každodenním životě dostatečný? Co mohu udělat pro to, abych měl pro Pána každý den hodnotný čas na setkání s ním?
- S kterými překážkami a pokušeními v modlitbě nejvíc zápasím?
Kdybych měl namalovat sloupy, na kterých stojí můj život, jaké by měly nápisy? (srovnej sen Dona Boska o dvou sloupech)
- Dá se zachytit v mém životě, v životě naší rodiny či našeho společenství Mariina přítomnost a její působení, jako tomu bylo u Dona Boska, prvních salesiánů i v historii českého salesiánského díla?
- Jak zpravidla reaguji ve chvílích neútěchy, nespokojenosti, smutku? Mohu si tady na exerciciích napsat na mě šitou modlitbu do takových situací?
- Můžeš poděkovat za uplynulý rok, za všechno, co jsi prožil, za všechny lidi, kteří tě obklopovali a se kterými ses setkával. Existuje něco, za co je obtížné poděkovat? - Kterých konkrétních hodnot a postojů si na svých vlastních dětech (známých mladých lidech) vážíš a oceňuješ? Už jsi jim to někdy řekl?
- Poznal jsem v tichu exerciciích zřetelněji poslání, zda Pán ode mě neočekává něco konkrétního v předávání víry a hlásání radostné zvěsti?
- Která pokušení či překážky nejčastěji „zazdí“ to, co poznávám jako správně, jako svůj konkrétní apoštolát, jako poslání?
Vlaďka Kapounková
Záštitu nad těmito exerciciemi přebrali už skoro tradičně Ivana a Josef Pospíšilíkovi ze společenství Fryšták a dlužno říci, všechno bylo opět velmi pečlivě připraveno. Nechyběla ani pouť ve Staříčkových šlépějích, tentokrát z Rusavy na Sv. Hostýn a zpět (cca 12 km) – prošli jsme část cesty, kterou Staříček na Sv. Hostýn často putovával.A jak to bylo s těmi prameny? Bylo jich hned několik… Uvažte, jak blahodárně musela působit na každé otevřené srdce! Byla to v první řadě slova Dona Cháveze, která František zvolil jako podklad pro své přednášky (některé podněty z přednášek přikládáme také Vám k zamyšlení či povzbuzení viz. níže), také ticho, kterým jsme se snažili udělat prostor pro působení těchto myšlenek v nás, pouť k Panně Marii Hostýnské a setkání s dalšími spolupracovníky na Sv. Hostýně (ve stejné době totiž probíhalo duchovní cvičení ASC i tam), a v neposlední řadě také místo samotné, kde jsme se mohli setkat – fryštácký Dům Ignáce Stuchlého, který salesiánského Ducha doslova vyzařuje. František nás také opakovaně vyzýval k citlivému naslouchání a čerpání z našich životních cest navzájem.
Jít k Prameni a žasnout nad mozaikou, kterou můžeme poskládat z našich životních osudů a načerpat z nich pro další cestu každého z nás – tak by se daly shrnout tyto požehnané dny…
- Co dává smysl mému životu, křesťanství, manželství, otcovství/mateřství, salesiánství, mým obětem, utrpení?
- Je čas pro modlitbu v každodenním životě dostatečný? Co mohu udělat pro to, abych měl pro Pána každý den hodnotný čas na setkání s ním?
- S kterými překážkami a pokušeními v modlitbě nejvíc zápasím?
Kdybych měl namalovat sloupy, na kterých stojí můj život, jaké by měly nápisy? (srovnej sen Dona Boska o dvou sloupech)
- Dá se zachytit v mém životě, v životě naší rodiny či našeho společenství Mariina přítomnost a její působení, jako tomu bylo u Dona Boska, prvních salesiánů i v historii českého salesiánského díla?
- Jak zpravidla reaguji ve chvílích neútěchy, nespokojenosti, smutku? Mohu si tady na exerciciích napsat na mě šitou modlitbu do takových situací?
- Můžeš poděkovat za uplynulý rok, za všechno, co jsi prožil, za všechny lidi, kteří tě obklopovali a se kterými ses setkával. Existuje něco, za co je obtížné poděkovat? - Kterých konkrétních hodnot a postojů si na svých vlastních dětech (známých mladých lidech) vážíš a oceňuješ? Už jsi jim to někdy řekl?
- Poznal jsem v tichu exerciciích zřetelněji poslání, zda Pán ode mě neočekává něco konkrétního v předávání víry a hlásání radostné zvěsti?
- Která pokušení či překážky nejčastěji „zazdí“ to, co poznávám jako správně, jako svůj konkrétní apoštolát, jako poslání?
Vlaďka Kapounková