Tak by se dal lakonicky nazvat prodloužený víkend o svatém Václavu.
ALE…
Do Kroměřížského „BiGi“ se ve čtvrtek 27.9.2007 začali sjíždět spolupracovníci ASC ( podle nového Association of Salesian Cooperators) na svou další konferenci.
Hned po příjezdu nás patřičně po moravsku přivítala Bohunka Holeňová, která taky může za to, že jsme měli kde spát, co jíst a bylo nám vcelku dobře. Jestli byly nějaké organizační potíže a nedostatky, já jsem si jich nevšimla.
Večer byla v místní kapli zahájena konference ASC na téma:“ Evangelizace Evropy“. Po té jsme se s chutí vítali a „tož tu našu …“ při improvizované kapele a dobrém pití zazpívali.
V pátek ráno rodiče odevzdali své děti odpovědným pečovatelům a mohli jsme začít. Přivítali jsme
Dona Stjepana Bolkovace SDB , světového delegáta pro ASC. Svoji přednášku nazval
„Evangelizace Evropy: vize a výzvy“ :
Evropa: světla
- Benedikt XVI.: Po pádu železné opony v roce 1989 mohly být zklamány některé přehnané naděje a některé aspekty evropských institucí mohou být kritizovány, proces sjednocení je ale dílo velikého dosahu , který tomuto kontinentu, nakaženému v minulosti neustálými a osudovými bratrovražednými konflikty, přinesl období míru, dlouhou dobu neznámé…
- „Evropský dům“, jak rádi nazýváme komunitu tohoto kontinentu, bude pro všechny příjemným místem k obývání jenom tehdy, když bude vybudován na solidním kulturním a morálním základě společných hodnot, které získáme z našich dějin a našich tradic…
Evropa: stíny
- Slova hlavního představeného Dona Pascuala Chaveze: Jsem
přesvědčen, že evropské národy samy ze své historie mohou vyzískat osvícení a inspiraci, aby čelily s úspěchem současným výzvám, které již nejsou poznamenány válkou a pronásledováním, ale vtíravým sekularismem, redukčním globalismem a kulturním odkřešťanštěním.
Strategie evangelizace Evropy ve světle „Ecclezia in Evropa“.
- Ohlašovat integrálního, jasného a v nové formě obnoveného Krista Zmrtvýchvstalého.
- Učit přijímat a žít Slovo a Svátosti.
- Nabízet a prohlubovat proces, který poskytuje víru založenou na společenských zvyklostech a vedl by k víře osobní a zralé.
- Naplnit křesťanským duchem rodinu a společnost v jejich odlišných dimenzích a aspektech.
- Hlásat to, co říká evangelium o manželství a rodině (přednostní pastorační pozornost má rodina).
- Podporovat zvláště výchovu mládeže ve víře.
- Být přítomní v masových komunikačních prostředcích.
- Prohlubovat misionářského ducha a nadšení.
- Oživovat autentický smysl liturgie.
- Žít evangelizující lásku.
- Pastoračně a apoštolsky pečovat o emigranty a utečence.
- Při hlásání evangelia překonávat skleslost ze zla ve společnosti, podtrhovat hlavně dobrotu evangelia.
- Proniknout pastoraci mariánským duchem.
- Pečovat o integraci ekumenizmu s evangelizací Evropy.
- Pracovat pro dosažení kultury míru.
Tolik několik myšlenek.
Následovala práce ve skupinkách, jejíž výsledky jsme si sdělili po dobrém obědě a chvilce odpočinku.
Dalším zajímavým tématem byla Etická výchova. P.Jaroslav Němec SDB nám stručně nastínil její program a zmínil se o jejím vcelku úspěšném zavádění do praxe na Cyrilometodějském gymnaziu v Prostějově, včetně osobnostního rozvoje studentů.
Na večer jsme za vše co bylo, je a bude poděkovali při mši sv. v kostele sv.Jana Křtitele.
Páteční večerní program byl věnován otázkám na Dona Bolkovace a při večerních chválách jsme vzpomněli na spolupracovníky, kteří nás předešli na věčnost.
Přestože to byl dost náročný den, věnovali jsme večer ještě osobním rozhovorům, „doseznámení“se s méně známými spolupracovníky a vážným i nevážným debatám.
V sobotu ráno jsme se přesunuli do Fryštáku. Sešli jsme se u hrobu P.Ignáce Stuchlého SDB. V místním kostele sv.Mikuláše pak pro nás celebroval mši sv.
P.Václav Klement SDB , člen generální rady. Měli jsme také možnost prohlédnout si nově odhalenou bustu P.I. Stuchlého. Oběd jsme měli ve Fryštáckém DISu.
Odpoledne jsme se setkali s P.Václavem Klementem, který nám vyprávěl o svém působení na misiích v Koreji a odlišných podmínkách ve východní Asii a Oceánii. Spolupracovníci z Timoru, kterých je celkem (jestli se nepletu) 6, nám po P.Václavovi poslali malý dárek – část jejich tradičního oděvu, jakýsi šál. Předal jej našemu „náčelníkovi“ Jirkovi Mácovi a zároveň nás požádal o pomoc pro tyto vzdálené a přitom blízké ASC.
Odjížděli jsme samozřejmě se svými dětmi, které jsme si mezitím několikrát od odpovědných pečovatelů vyzvedli a zase je odevzdali, ale nakonec jsme si je přeci odvezli domů.
Odjížděli jsme naplněni. Plni dojmů ze setkání, plni nových poznatků týkajících se aktuálních témat, možná i nových plánů a předsevzetí, ale hlavně o to všechno bohatší. Provází nás do těchto dalších všedních dní požehnání přítomných kněží salesiánů.
Ti, kdo tam nebyli a dočetli až sem, si možná řeknou:“No jo, plní euforie. To jsme taky zažili…“ Věřte mi, nezažili. Každé takové setkání je jiné, jsme přece o něco starší, moudřejší a zkušenější, můžeme těm druhým předat něco víc než minule. Proto je mi líto, že jste tam nebyli.
Marína Koscelníková, Litoměřice
Odkaz na fotky z konference od Hanky Jandáčkové.