Jistě se k vám, drazí přátelé, doneslo, že společenství Fryšták se v polovině října rozdělilo na dvě společenství, a to Fryšták a Zlín. Vznikly tak dvě místní rady, nicméně naše přátelské vztahy zůstávají a spolupráce bude vřele pokračovat.

Nejen z toho důvodu jsme se sešli první listopadový pátek – nikoli na výročí VŘSR a výbuchu, pardon, výstřelu z Aurory, ale v rámci posezení ve sklípku na fryštácké faře. Ve Fryštáku mimochodem ten den probíhal lampionový průvod a závěrem byl ohňostroj.

Vážení přátelé, přišlo by mi velice líto se s Vámi nepodělit o nevšední zážitky z cesty do Turína a jeho okolí. Nejsem žádný spisovatel a některé věci spíše tuším, než abych napsal, že vím jistě. Tak Vás to snad neodradí od dalšího čtení.

Nápad vycestovat po stopách našeho zakladatele vznikl asi před rokem, kdy se uvažovalo o slibech našeho formačního společenství. Měl to být společný duchovní zážitek pro formované a jejich formátory s drobným  problémem, že chceme jet společně a třicet lidí autobus nenaplní. Proto bylo osloveno prostějovské SHM a doplnilo autobus o dvacet mladých lidí z jejich řad - prostě krása. Rok nelehkých příprav uběhl jako voda a my plni očekávání usedáme v pátek večer 24. října v 18 hod. v Prostějově u TESCA do přistaveného autobusu. Jako průvodce a duchovní doprovod je nám představen P. Filip Mareš SDB a vydáváme se na čtrnáct hodin trvající noční cestu. Díky skvělým řidičům a pravidelným přestávkám cesta rychle uběhla a my stanuli v sobotním ránu na naší první zastávce nad Turínem u baziliky SUPERGA.

To opravdu zaleží na každém z nás a naší důvěře v ničím neomezenou Boží dobrotu. 

V této chvíli mám potřebu vyjádřit svůj vděk. Především chci velmi poděkovat všem, kteří si mohli udělat čas a přijeli. Děkuji těm, kteří se zapojili i jinak. Modlitbou, pomocí, radou. Vážím si toho, že máme stále zájem o sebe navzájem a že je to pro nás důležité. 

 Myšlenku uspořádat konferenci již několik let urputně držela ve své mysli a ve svém srdci Marika Novotná. A letos se jí to povedlo. Jsem Ti za to Mariko vděčný. 

Hluboce se omlouvám, ale při publikování tohoto článku mi přišla na mysl fráze „Otče svatý, Kopeček plný je tvých oveček“ (pochází z projevů věřících při návštěvě papeže Jana Pavla II. na Svatém Kopečku u Olomouce, kde mi bylo právě 30 let.) A v sobotu se mi po třiceti letech chtělo opět volat "Done Bosko, Svatý Kopeček - plný je tvých oveček." (a byla to realita, ale čtěte prosím dál).

V sobotu 6. září zaplnila baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku salesiánská rodina, aby do svého středu přijala 14 nových salesiánů spolupracovníků.