Maria udělala a stále dělá všechno.

24. května jme společně oslavili slavnost Panny Marie Pomocnice.
Náš hlavní představený Don Ángelo Fernández Artime při této příležitostil pozdravil také salesiánskou rodinu po celém světě.

Stojí za to si tyto myšlenky připomínat ...

 

Moji drazí spolubratři, drahá salesiánská rodino po celém světě,
i vám také posílám toto poselství.

Dnes, 24. května, vás zdravím z Valdoka.
O velké slavnosti Panny Marie Pomocnice říci Valdoko, znamená říci znovu Maria Pomocnice, Madona Dona Boska, to znamená znovu se obrátit na Dona Boska, Otce a Učitele mladých, znamená to oslovit mladé, právě v tomto domě, na tomto hřišti, v této škole svatosti.

Rád bych vám nabídnul pár podnětů, které by mohly posloužit k dobrému prožití slavnosti.

V prvé řadě vás chci pozvat nejen k oslavě Panny Marie Pomocnice, jak už to stejně děláte, ale také abyste prohloubili mariánský rozměr ve svém životě, který se dotýká našeho srdce a skrze který vychováváme mladé lidi na celém světě.
Říkám to proto, protože pro nás mluvit o Panně Marii pomocnici, je něco mnohem silnějšího, než jenom nějaká pobožnost, protože pobožnosti mohou a taky nemusí být, ale Maria pomocnice je pro nás osobně podstatnou složkou našeho povolání. Je to mateřský cit, je to jistota, že ona nás doprovází v našich pastoračních úkolech, ona je stálá podpora, jak říkával Don Bosco:

„Maria udělala a stále všechno dělá.“

Zároveň vám toužím sdělit myšlenku, která mi leží na srdci:

Moji drazí spolubratři na celém světě, chci vám připomenout to, co řekl na konci naší Generální Kapituly jeden z mých předchůdců Hlavní představený, Don Juan Vecchi: „Jsou to mladí, kteří nás, salesiány, spasí.“

Jsou to oni, bezpochyby společně s Milostí Boží, kteří nás udržují ve formě v našem povolání.
Když jezdím po celém světě, vidím, které inspektorie a domy, které jsou plné mladých lidí a které nejsou.
V tom prvním případě život vzkvétá a hovoří o budoucnu a o naději. Ve druhém případě se musíme znepokojovat. Spojuji toto s ještě jednou hlubokou touhou mého srdce, kterou vám bratrsky přináším:

Moji drazí bratři Salesiáni, moje drahá salesiánská rodino, naše specifické poslání není administrativa, nenarodili jsme se pro papírování, nejdříve ze všeho jsme vychovatelé mladých, narodili jsme se, abychom sdíleli život s mladými, abychom je doprovázeli na jejich cestě životem, abychom je připravovali na život a na setkání s Ježíšem.

Říkám vám to, protože občas se obávám otázky, kterou jednou položil Don Bosco: „Kdo jsou moji Salesiáni na Valdoku?“ Abych nemusel čelit pocitu, že jsme velice zaneprázdněni řízením, velkou administrativou mnoha věcí, že je mnoho jiných, kteří se zabývají mladými nebo které k tomu delegujeme, aby byli s mladými, s chlapci a děvčaty.

Na závěr vám vyprošuji, aby vás Maria Pomocnice opravdu vedla, utvrzovala ve vás srdce dobrého pastýře a aby vám dávala nadšení a výchovnou sílu k tomu, abychom stále hledali a šli vstříc mladým lidem, chlapcům i dívkám.

K tomu, abychom mohli hledat jejich dobro, potřebujeme mnoho laiků, animátorů, kteří se cítí povoláni nést toto poslání spolu s námi. Ať se však nestane, že nás administrativa a těžkosti vzdálí od mladých lidí.

Ve jménu Dona Boska na vás všechny myslím a nesu ve svém srdci s velkou láskou a blízkostí.

Drazí spolubratři, přeji vám krásnou slavnost Panny Marie Pomocnice!
Brzy na viděnou!