FRANTIŠCI slaví a mají nesmírnou radost ze svého papeže

I když vážná doba postní byla přetržena nedělí Laetare, odvozené od mešní antifony Laetare Ierusalem – Raduj se, Jeruzaléme, naše radost vzhledem k uprázdněnému papežskému stolci nebyla úplná.

Bolná kajícnost přerušena radostnou - Liturgie přerušuje na den kajícnost a bolnou zkroušenost doby postní. Z kajícího údobí, zasvěceného památce na hořké utrpení vykupitelské, vyhlédáme k blížícím se velikonocům… Polovice postního čtyřicetidení za námi. Svátek svátků, nejpamátnější a nejradostnější výročí našeho vykoupení a nadpřirozeného znovuzrození už na dohled… Radost z požehnání postní obnovy, tlumená přísnou kajícností, prochvívá srdcem modlící se Církve… Jako by první paprsky vycházejícího slunce ozlatily obzor. Závan velikonoční radosti…

Až ve středu večer 13. 3. 2013 zaznělo mým uším libozvučné:

HABEMUS PAPAM FRANCISCUM!!!



MÁME PAPEŽE FRANTIŠKA!!!

pak jsem nemohl do půlnoci usnout a hledal, kdo že je ten můj jmenovec papež František. Dalším překvapivým a příjemným zjištěním bylo, že se nejedná o nějakého Františka, ale přímo o mého křestního patrona Františka z Assisi.

Vysvětlovat Vám, jak to na mě působilo, je vcelku zbytečné. Jen nevím, proč to těch předcházejících 265 papežů dopsud nenapadlo udělat mi takovou velkou radost. Doufám, že neudělám nic špatně, když Vás poprosím o modlitbu za nás "Františky". Za sebe mohu slíbit, že můj papež je v mém srdci už natrvalo a pro Vás ostatní nechávám možnost komentářů pod článkem.
Váš František