60 let od úmrtí P. Ignáce Stuchlého

17. ledna si salesiáni v České republice připomenou 60 let od úmrtí pátera Ignáce Stuchlého. Zemřel v sobotu 17. ledna 1953 ve věku 83 let. Bez jeho víry odvahy trpět, pokořovat se, vydávat se do krajnosti, by tady nikdo z nás nebyl. Páter František Míša jednou řekl, že don Stuchlý udělal dva velké zázraky. První bylo to, že salesiánské dílo vydupal z ničeho a v tak pozdním věku. Druhý bylo to, že ho založil tak dobře, že ho nezničil ani nacismus ani stalinistický komunismus. Na ten třetí zázrak se čeká. Ten má být to, že dílo bude existovat i v budoucnu.

Snad nikdo ze salesiánů víc než já si neuvědomuje, za jak vysokou cenu dnes existujeme. Don Stuchlý přijel do Perosa Argentina v lednu 1925. Bylo mu skoro 56 let. Když přijel na Moravu, bylo mu 58 let. Situace církve v České republice byla žalostná. Do mnoha věci nemohl mluvit. Materiál, který dostával, nebyl vždycky takový, ze kterého se dělají hostie. Jeho řeč byla pro kluky směšná, po příchodu na Moravu už začínala velká hospodářka krize (1929). On to všechno musel uživit a peníze vyžebrat. Kdo na něco žebral tak to dobře ví, co to znamená nejistota a chodit žebrat u lidí různých nálad a tipů. Potom v roce 1938 přišla Německá okupace a nejistota a teror. Přitom věděl, že musí lidi vychovávat, položit dobré základy. Nikomu neuškodit, ale umět říct jasné ne, není to lehká věc. Lidé nezralí a nestálí se často nadchnou a působí tak zbožně, že svatý Alois je proti nim nula. Po válce byl krátký oddech a stalinismus si nezadal s nacizmem. Salesiáni uvěznění a mnozí na mnoho let a celé dílo v troskách. V roce 1950 měla česká salesiánská inspektorie 261 členů – 71 kněží, 25 bohoslovců, 32 koadjutorů, 40 kleriků asistentů, 67 kleriků filosofů, 21 noviců kleriků a 5 noviců koadjutorů. Tato čísla by bez odvahy a Abrahamové víry Ignáce Stuchlého nebyla. Don Med na konci Knihy Víry říká:„Snad pro jeho dětinskou poslušnost Bůh žehnal českému dílu mimořádně.“
Don Stuchlý za největší dar ve svém životě považuje to, že mohl poznat Dona Ruu, Dona Beltrami, kardinála Cagliera atd. Nejen že je poznal, ale vždycky se snažil přemýšlet a jednat tak jak jednali oni. České dílo zakládal v pozdním věku, proto víc uměl chápat to, co je podstatné. K tomu přidáme i utrpení nespravedlivě odsouzených salesiánů a vyjde nám strašně vysoká cena, za kterou dnes existujeme. Když ani nacismus ani komunistický stalinismus nezničili salesiánské dílo, jak to že doba svobody ho ničí? Doba svobody ho neničí, ale don Stuchlý jednal tak, jak to viděl u věrných kopii Dona Boska. Slavné výročí narození dona Boska, by mělo být pro nás impulsem sestoupit k tomu, co je podstatné, co vlastně Don Bosko chtěl.

Co v moderních dějinách zničilo nejvíce lidi, byly bludy. Blud je nepravdivé vidění, často se spojuje s násilím. Když mi jeden salesián domlouval, že jsem jediný, kterému vadí, že salesián XY věčně přespává u své přítelkyně, tak jsem si jenom poťukal na čelo a řekl, že to je cesta ke konci salesiánského díla. Takových bludů bych mohl jmenovat víc. Život plodí život. Tam kde život není, tak to, co je mrtvé, život vyhodí, kam patří. Co táhlo k salesiánům za Dona Stuchlého byl rodinný duch. Zodpovědnost za třetí zázrak má každý, není pravda, že nejsou povolání. Bůh do svých služeb volá tolik lidí, kolik doba potřebuje, ale co schází, jsou lidé, kteří by byli fascinování Bohem, pro které by Bůh byl největší radostí a láskou, kteří by se mu dali cele. Nejsou lidé, kteří by hořeli. Salesián, který věčně přespává u své přítelkyně, nikoho nenadchne, když nadchne tak to bude určitě někdo psychicky labilní. 17. 1. 2013 zapalte večer svíčku a modlete se, aby každému z nás dal Bůh srdce, které by hořelo takovou láskou k Bohu a k lidem jako srdce Ignáce Stuchlého. Životopis »

P. Jan Ihnát