Kulampo? Ken!

Češi, musíte rozumět, že takto jsme se dorozumívali během naší pouti po Svaté zemi s průvodcem Danym (Kulampo je otázka, zda jsme všichni a Ken znamená ano). Dany má české předky, ale sám se narodil v Izraeli a tak má jeho čeština půvabný nádech. Přesto jsme si výborně porozuměli a tak se chceme o některé jazykové zápletky či hlášky účastníků zájezdu podělit i s vámi...

Prvním zápisem v bloku byla Johnyho hláška v autobuse při odjezdu z hotelu v Betlémě, když vyběhl z autobusu, který se již pomalu rozjížděl: Malou hóru jsem se málem nepomodlil, nechal jsem ji v ledničce!

Následovala série Danyho kouzelných frází:
- Sto let před nulou ...
- Bohatnost
- Nilometr (= vodoměr)
- ten poušť
- ten pláž
- paní muslimistka? Muslimova? (muslimka)
- ženich a vlasta (nevěsta)
- Za ten kostel je těžko vidět ...
- Tady vidíte čtyři evangelíky (=evangelisty)
- Slováci nám slíbili poslat nějaký potomek (=potok)
- Ten architekt byl Polanec (=Polák)
- budeme bejt ...
- v Izraeli známe Háček a Švejka (=Haška)
- když jsou u nás letní školný dovolený (=prázdniny)
- pan papež
- pandžony (=Johny)
- pan Benediktus šestnáct
- u nás tomu říkáme "pavonek" (=pavouk)
- tam vidíte tři kulaťáky (=kruhy)
- brána je vyčištěna od tých kulec (=kulek)
- poslanci (=apoštolové)
- tych Dvanáct (=apoštolové)
- poďte sem na ten plot
- mnoho ditely (=detailů)
- kritikovali (=kritizovali)
- v chrám obětili zvířata
- jsou tady čtyři tygrísi, proto se to jmenuje Lví brána

Na mnoha místech jsme se dozvěděli také spoustu zajímavostí, např. u Jordánu, když Jan pokřtil Ježíše, tak přiletěla holuba. Dany, říká se holubice. No prostě nějakej pták ...

V Kumránu jsme se ptali, jak zanikli Synové světla, kteří zde žili a tvořili komunitu. Dozvěděli jsme se, že to byla skupina, která sama sebe zmizela.

V Sippori (v Ježíšově době město okresního významu v blízkosti Nazareta, kam Ježíš pravděpodobně často chodil) nám Dany popisoval oblíbenou hru v kostky: Když hrála ta hra (=kostky), seděla na ten prdel nebo jak se to říká.

Také jsme se dozvěděli, že SABRES znamená kaktus, ale také se tímto slovem označuje ten, kdo se v Izraeli narodil.

Na dotaz, jak je to v Danyho rodině s jezením vepřového masa, Dany odpověděl: Já nejím vepřový, ale moje paní - jak se to řekne slušně? - žere všechno.

Na konci svého výkladu se nás Dany zeptal: Jsou nějaké ostatky?

To není možné, Olga byla v autobuse dřív než já! - Honzův užaslý výkřik, že Olinka nastoupila do autobusu dřív...

Probírali jsme i izraelsko-arabské války: Všechny války Arabové začali, vždycky prohrajou a pak brečijou.

Na Hoře blahoslavenství jsme se dozvěděli, že blahoslavenej hřeben je dlouhej.

V Jeruzalémě jsme obdivovali vzhled ortodoxních Židů a také jsme se dozvěděli, že když má paní paruku, tak už je ženatá.

Při večerní prohlídce Nazaretu nabízel Pavel Kvapil variantu:Sešup dolů, výšup nahoru.

Někdy jsme byli z cesty a množství nových zážitků docela unaveni, to jsme se pak od Danyho dozvěděli, že: Možná jste unaveni, ale mě to vůbec, ale vůbec nezajímá ...
A také to doplnil informací, že Pan Křižek je mišuge, když nám připravil tak náročný program. Ale my jsme za něj byli vděčni.

Mnoho nových poznatků jsme zažili v Jeruzalémě. Chlapi, jsou tu šlapky! křičel na nás Pandžony na veřejných toaletách a myslel tím turecký záchod.

Na Chrámové hoře jsme se dozvěděli, že Židé tady postavili ten svůj skřiňka (=schránku úmluvy).
Také jsme zde byli poučeni, že Když se tady něco změní, to je hned bordel. Bordel se vlastně neříká - nepořádek...

Samozřejmě nás zajímal židovský pohled na Mesiáše, takže jsme se dozvěděli několik postřehů:
- Když Mesiáš bude bejt línej, přijde třeba za tisíc let (to když nás zajímalo, kdy má podle Židů Mesiáš přijít)
- Podle judeismu nesmí se honět Mesiáš, doplnil v zápětí Dany.
- A byli jsme poučeni, že osel pro Mesiáš muset bejt bílej
- A ještě Dany upřesnil: Osel pro Mesiáš muset bejt muž, co nezná partnerka. Dany se chtěl také něco přiučit česky, takže se nás zeptal: Jak se to řekne česky? Nejsem si ale jistý, jestli naši odpověď správně pochopil: Osel, Dany, to je osel...


Aby náš řidič Murtada, který nás bezpečně celou cestu vozil ve svém novém autobuse, nepřišel zkrátka, naučili jsme ho dva signály, které se mu budou velice hodit při průjezdu křižovatek: Fčil ne a Fčil jo.


Doufáme, že vás tento krátký exkurz do tajů izraelské češtiny (Dany má náš neskonalý obdiv, což jsme mu také často říkali) a vzpomínek z pouti nabudil natolik, že začnete shánět kontakt na pana Křížka a volný termín další cesty :o))

Abychom vás v tom podpořili, můžete se podívat zatím na tato fotoalba z cest:
- fotky od Lídy Janžurové, která se snažila zachytit atmosféru naší pouti, ducha společenství, krásu navštívených míst, ale i lidí. Fotoalbum najdete tady na Rajčeti.
- pár fotek i s krátkými popisy už dal dohromady také Honza Tomiga - fotoalbum.