Salesiánská dobrovolnická služba

Milí spolupracovníci,
rádi bychom Vás průběžně informovali o salesiánské dobrovolnické službě. Někteří možná víte, že naše dcera Markéta je tento rok společně s Monikou Petruchovou jako dobrovolnice v Bulharsku ve Staré Zagoře. Společně se salesiánskými misionáři se věnují místním rómským dětem.

I z tohoto důvodu nás požádala Jana Švecová, která má na starosti salesiánský volontariát, abychom informovali členy našeho sdružení o programu Cagliero, jak se tato salesiánská dobrovolná služba nazývá.
Nejsme první a jistě ani ne poslední salesiáni spolupracovníci, jejichž syn nebo dcera jsou či byli salesiánskými dobrovolníky. Jako dobrovolníci působili též Míša Bílá (roz. Rybová), Marie Šafaříková, Markéta Krieglerová a Jan Pospíšilík. Doufáme, že jsme nikoho nevynechali.
Pár základních informací. Salesiánská dobrovolná služba umožňuje mladým lidem zapojit se na několik týdnů až jeden rok do činnosti některého salesiánského zařízení pro děti a mládež v ČR, Evropě nebo mimo Evropu. Zaštiťuje ji občanské sdružení SADBA.
Náplní činnosti salesiánských dobrovolníků je přímá práce s dětmi a mládeží, vedení zájmových kroužků, příprava jednorázových akcí (víkendových či prázdninových) a mnoho dalšího.
Dobrovolníkem se může stát mladý člověk ve věku 18 až 35 let po absolvování přípravných setkání.
Více informací získáte na adrese http://mladez.sdb.cz/Cagliero-informace V tomto roce je v dobrovolné službě na 8 až 12 měsíců 10 dobrovolnic: 2 dobrovolnice v Bulharsku, 1 dobrovolnice v Demokratické republice Kongo, 1 dobrovolnice v Etiopii , 2 dobrovolnice v Indii, 2 dobrovolnice v Jihoafrické republice, 1 dobrovolnice v Německu a 1 dobrovolnice na Slovensku. Během prázdnin byli ještě 2 dobrovolníci a 1 dobrovolnice na 1 měsíc v Bulharsku. Jmenný seznam dobrovolníků (hlavně dobrovolnic – neměli by se nad tím zamyslet kluci?) a to nejen v tomto roce, ale i v letech minulých je na adrese http://mladez.sdb.cz/cagliero-nasi-dobrovolnici
Naši dobrovolníci nám také píšou dopisy. Popisují svou činnost a své první dojmy ze svých působišť. Poznáte, odkud jednotlivé pozdravy jsou?

„Hoj, zdravím Vás všechny z Golaghatu. Kej sa hej??? (kdybyste náhodou neuměli h…, tak to má být jak se máš:-). Hej tak jsme se jako s moji spoludobrovolnicí Jankou v pořádku a bez větších problémů ocitly v tropickém vedru uprostřed čajových plantáží. Bez větších problémů myslím, jako když na mě na letišti mířili samopalem bo co to bylo a xkrat jsme museli projit kontrolou, ale jako žiju. (…) Co se týče naší činnosti zde, tak zatím jen pozorujeme a seznamujeme se s místními lidmi a pokud jsme to správně pochopily, tak bychom nějak od začátku října měly pracovat ve vesnici ve škole. Jinač jakože tady jsou 3 salesiáni kněží (fathers) asi 2 bratři… - starají se o místní farnost- mají ubytovnu pro male kluky, (…) pak tady mají technické učiliště…obory:nějaký s elektrikou, se dřevem a pak jakože se železem a automechanika…tihle kluci jsou tu jen 3 měsíce. Jestli jsme to pochopila, tak to dělají takoví ti kluci, kteří školu ve městě flákali a moc do ni nechodili a teď si tu dodělají aspoň něco a pak jdou pracovat…“

„Už jsem tu 11. den a mám se tu zatím fakt skvěle. Salesiáni se tu o nás moc pěkně starají. Akorát je tu pěkná kosa. No, asi jako u Vás, ale tady jsme na jihu, tak tu má být teplo:-). (…) Machala, romská čtvrť, kde se nachází středisko, se zdvihá vysoko nad Starou Zagoru. Dříve to byli zalesněné kopečky, ale jak se machala rozrůstá, stále více stromů ubývá a končí za mrazů v kamnech místních baráčků a "chyšek". Včera jsme machalou projížděli. Celkem běžně tu člověk potká povoz s koňmi, včera se nám ale naskytla smutnější podívaná na to, jak kůň vyžírá s kontejnerů zbytky. Na ulicích sedí karbaníci - hazard tu frčí. V dolní části machaly žijí lidé na trochu lepší úrovni. A dá se říct, že čím výš, tím horší kvalita života. Jen zřídka mají doma vodu či elektřinu. (…) Pomalu se tu rozjíždí i činnost pro děti. Minulý týden se ve středisku malovalo (středisko znamená tři malé místnosti, ale, dá-li Pán Bůh, vyroste jednou nahoře vedle machaly nové, velké. V neděli tu bývá dětská mše, romčata ministrují, čtou, hrají na kytary...a pak se s nima blbne.“

„Jambo! Jsem tu už měsíc a konečně to vypadá, že se mi podařilo porazit všechny nepřátelské bakterie a viry a jiné zlé věci, které se mi pokoušely znepříjemnit pobyt. A tak se mi i daří dát se pořádně do práce. Pracuju ve třídě kluků, kteří nezvládli postoupit z první do druhé třídy. (…)Tento týden sem přijel mladý Belgičan Baptiste, který dělá podobnou práci jako já, je taky nepedagog, a tak se navzájem podporujeme při pedagogických neúspěších a o to více prožíváme pedagogické úspěchy. Někdy si říkám, proč mám dělat práci, kterou vůbec neumím, když existuje tolik lidí, kteří ji umí. Jenomže ti lidé zase nejsou ochotní věnovat svou práci někomu zadarmo, a tak dělám, co můžu, protože si říkám, že dělat jakoukoliv práci s kluky, kteří by jinak v té třídě seděli a nic nedělali a ještě rušili ostatní, přece nemůže být špatně. (…). Africká mše je úžasná. Sbor mlátí do bubnů pro mě naprosto nepochytitelné rytmy, všichni zpívají z plných plic a dotváří rytmus bubnů tleskáním. Kluci tančí, ministranti tančí, kněz tančí. Občas někdo přidá spontánní výkřik radosti.Kluci jsou skvělí.“

Těšíme se na další zprávy od našich dobrovolníků. Některé dopisy si můžete přečíst na adrese http://mladez.sdb.cz/cagliero-dopisy . Budeme se snažit vás informovat nejen o činnosti našich dobrovolníků a ale i o dalším dění, týkajícím se tohoto projektu.
Lída a Honza Obručovi