Blahořečení Salesiánů Spolupracovníků

28. října tohoto roku bude v Římě u svatého Pavla za Hradbami blahořečeno 63 salesiánů, mučedníků ze španělské občanské války. Z toho jsou tři Salesiáni Spolupracovníci. To číslo na straně znamená jak jsou zařazeni v seznamu 63 mučedníků.

I když už jednou to samé někde je, tak by bylo dobré si je před konferencí připomenout.

47 - Rodríguez Blanco Antonio, kněz, Salesián Spolupracovník, narodil se v provincii Cordova 26. dubna roku 1877. Gymnázium absolvoval v Salesiánské koleji Utera (Sevila), vstoupil do semináře v Cordově kde byl také vysvěcen na kněze 16. dubna roku 1901. Kněžskou službu vykonával nejdříve v Pardoche pak byl profesorem v Semináři v Cordově a od 6. června 1910 byl horlivým a váženým farářem v Pozoblanco. Protože Pozoblanco padlo do rukou revolucionářů po statečné obraně tak kněží a vedoucí katolíci museli podstoupit nejtvrdší represe od komunistů. 16. srpna roku 1936 byl tento mučedník uvězněn a odveden k zastřelení. Padl s prosbou o odpuštění svým vrahům.

48 - Blanco Márquez Bartolomé, Salesián Spolupracovník, narodil se v Pozoblanco v provincii Cordova 25. prosince 1914. V roce 1930 absolvoval místní salesiánskou kolej. V roce 1932 byl zvolen Sekretářem Mládežnické Katolické Akce, Když skončil kurz specializace v Sociálně Dělnickém Institutu tak se úplně zasvětil sociální katolické propagandě, založil jako delegát Katolické odbory. Byl uvězněn jako vedoucí katolík 18. srpna 1936. připravil se na smrt intensivní modlitbou. Nikdy neztratil klid, radostnost a dobrou náladu. Byl povzbuzením pro všechny. Byl odsouzen na smrt, 29. září 1936 padl pod výstřely se zvoláním „Ať žije Kristus král“.

63 - Cejudo Redondo Tereza, Salesiánka Spolupracovnice. Narodila se v Pozoblanco v provincii Cordova 15. října 1890. Navštěvovala kolej řeholnic Koncensionistek v rodném městě. V roce 1925 se provdala za architekta Jana Batistu Caballero se kterým měla dceru. Už od mládí byla v Katolické Akci, v Konferenci Svatého Vincence z Pauli, v různých náboženských bratrstvích a byla aktivní Salesiánkou Spolupracovnicí.
Když v roce 1936 vypukla revoluce, nabídla se jako oběť Pánu za vítězství dobré věci. 22. srpna byla uvězněná v Pozoblanco proto, že byla aktivní katolickou ženou. Rozloučila se s rodinou a zvláště se svým dítětem, které se od ní nechtělo odloučit. 16. září 1936 byla odsouzená na smrt s jiným 17. katolíky. Všechny povzbuzovala a zemřela s tím, že odpouští svým vrahům.