Po stopách svatého Františka Saleského a jiné „stopáže“

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 02. 10. 2018

 

Putovní ikona Panny Marie z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Praze - Dolních Počernicích, P. Johny Komárek a čtrnáct salesiánů spolupracovníků a aspirantů ze společenství Dolní Počernice vyrazili třemi auty v neděli 22. 7. večer po stopách sv. Františka Saleského. Duchovní pouť jsme si ještě zpestřovali alpskou turistikou.

 

 



Cestou do Francie jsme zastavili ve Švýcarsku s cílem „dobýt“ úpatí nádherného Matterhornu. Což se nám povedlo! :-) Ovšem za pomoci lanovky ze Zermattus překonáním 1300 výškových metrů. V Tasch zanecháváme auta, vlakem jedeme do Zermattu, pěšky doputujeme k lanovce a ta nás povznese k úžasným výšinám. Alpský krasavec (4478 m) se nám chvílemi ztrácel v oblacích, ale přesto nás doprovázelo až neskutečně krásné počasí. A tak jsme mohli několik hodin žasnout nad úchvatnými výhledy, nad zázraky a rozmanitostí Božího stvoření.

Další dva dny již poctivě chodíme po stopách sv. Františka, za kterým jsme přijeli především. Pětidenní zázemí jsme měli zajištěno v pronajaté chatě nad městečkem Saint-Gervais-les-Bains (nedaleko Passy) s výhledem na masiv Mont Blanku. Za svatým Františkem jsme pak vyráželi auty.

U města Thorens-Glieres jsme na místě, kde stál zámek Sales (kde se sv. František narodil), slavili první mši svatou. V Thorens-Glieres jsme pak navštívili farní kostel, kde byl sv. František 28. srpna 1567 pokřtěn (památná křtitelnice tam je dodnes) a kde byl 8. prosince 1602 vysvěcen na biskupa.

Naše pouť pokračovala v krásném městě Annecy (částečně připomínajícím Benátky), ve kterém jsme navštívili a viděli mnoho míst spojených se životem svatého Františka. Byl to například ostrůvek, kde bývalo vězení, kam František často chodíval navštěvovat vězně, nebo dům Luisy Charmoisy, Františkovy sestřenice, s kterou udržoval čilou korespondenci. Korespondence mezi Františkem a Luisou pak byla základem Filotey. Pomodlili jsme se v katedrále sv. Petra, kde František přijal nižší svěcení a 18. prosince 1593 byl pak vysvěcen na kněze. Tam měl také pohřeb. Možnost ztišení jsme měli i v bazilice Naší Paní Radostné, kde bylo v roce 1566 vystaveno Turínské plátno. Františkova matka u plátna prosila Pannu Marii, aby jeden ze synů byl knězem. Také jsme byli v nejstarším kostele v Annecy (San Maurice), v němž František v deseti letech přijal první svaté přijímání a byl biřmován. Později už jako biskup tam začal s katechismem pro děti. Nevynechali jsme ani kostel sv. Zřídla, dnes sv. Františka Saleského. V něm byli původně sv. František a sv. Jana de Chantal pohřbeni. Nakonec jsme spočinuli v bazilice Navštívení, kde je současný hrob sv. Františka i sv. Jany.

V závěru parného dne jsme svá těla osvěžili vykoupáním v úžasném anneckém jezeře, když jsme celý den osvěžovali své duše.

Další den jsme zajeli do pevnosti Allinges v kraji Chablais, která byla Františkovým zázemím při misiích v kalvínském kraji. V kraji tehdy žilo 25 000 protestantů a asi 100 katolíků. František na tyto misie přišel na podzim roku 1594 a působil zde pět let. První půlrok přespával v pevnosti. Ráno odsloužil mši svatou a denně se vydával do města Thonon, kde svou laskavostí, dobrotou a i prostým lidem pochopitelným výkladem Božích pravd získal pro návrat ke katolickému vyznání téměř všechny obyvatele v kraji.

I my jsme prožili mši svatou v kapli, kde ji prožíval sv. František.

V městě Thonon pak navštěvujeme kostel sv. Hypolita, kde o Vánocích roku 1596 sv. František sloužil mši svatou, první po sedmdesáti!!! letech. K původnímu kostelu byl později přistavěn kostel sv. Františka Saleského, který je s původním kostelem propojen.

Po osvěžení ducha jsme opět osvěžili i svá těla, tentokrát v průzračné vodě Ženevského jezera.

Ve čtvrtek 26. července nás alpská „zubačka“ vyvezla z 584 metrů nad mořem do výšky 2372 metrů. Dalších skoro 800 výškových metrů musíme překonat po svých. Chceme spočinout pod Mont Blankem. Během celého výstupu i sestupu nám bere dech nejen sportovní výkon, ale hlavně krása hor. Cestou jsme mimo jiné obdivovali špičatého velikána Aiguille du Midi s 3842 metry, na který se dá vyjet lanovkou jak z francouzské, tak z italské strany. Naší cílem ale byla chata Tête Rousse Hut v 3167 metrech pod masivem Mont Blanku.

Nádherné počasí se velmi rychle změnilo a při sestupu nás přiměla k rozjímání o pomíjivosti života alpská bouřka s blesky, burácením hromů a kru-pobitím. Naštěstí bylo řádění živlů krátké a my v pořádku stihli poslední vlak do údolí.

Duchovní, ale i poznávací třešničkou na dortu bylpak ještě dvoudenní pobyt v La Salettě, což je velice působivé a poměrně klidné mariánské poutní místo v 1700 m nad mořem s dvoutisícovkami kolem. Tam se 19. září 1846 dětem Maximovi a Melanii zjevila Panna Marie, když vysoko v horách pásly stádo krav...

Nad poutním místem se vypíná hora vysoká 2208 metrů, na kterou jsme společně vystoupali a s povzneseným duchem si poslechli formační témátko.

V La Salettě jsme prožili poslední společnou mši svatou, během které děkujeme nebeskému Otci za krásné uplynulé dny a prosíme za šťastný návrat do svých domovů.

Vděčný František Jakubec