Novinky z bulharských misií

Milí přátelé,

velké poděkování všem Vám, kdo podporujete finančně, modlitbou nebo jakkoliv jinak bulharské misie.

Přinášíme obrazovou dokumentaci z práce na stavbě kostela se vzdělávacím centrem ve Staré Zagoře. Díky partě pomocníků z České republiky proběhlo počátkem května zastřešení kopule kostela a domu pro komunitu. Děkujeme také svatému Josefovi Dělníkovi, který nad dílem drží svou ochrannou dlaň.

Připojuji krátkou reflexi z mé první návštěvy Bulharska, taktéž z počátku května. Je z vesnice Kalitinovo, jednoho z míst v Bulharsku, kde se salesiánští misionáři starají o nejchudší romské děti:

„I když právě leje jako z konve, děti z Kalitinova o svůj sobotní program nepřijdou. Všichni už vyhlížejí příjezd bílého tranzitu, který po cestě ze Staré Zagory nabral pár jejich kamarádů a veze je k oratoři Dona Boska. Jsou tu malí chlapci a holčičky ze základní školy i středoškoláci. Skupinka asi dvaceti dětí se každou sobotu těší na příjezd otce Martina s českými dobrovolníky. Dnes prší, bude tedy potřeba zůstat uvnitř. Rozjezd je trochu divoký a já začínám chápat, proč je oratoř vybavena tak skromně, že skoro připomíná časy Dona Boska. Pro míčové hry je to nesporná výhoda.

Pak se jeden chlapec ujme mikrofonu a všichni zmlknou. Bude spontánní koncert. Sandi je neobyčejně talentovaný a zde má příležitost svým krásným hlasem potěšit kamarády. Píseň mi svou táhlou melodií trochu připomíná svolávání muezzinů na modlitbu, ale dozvídám se, že se jedná o bulharskou křesťanskou píseň. Romové jsou národ muzikální a tak se vzápětí dva další kluci chopí kytar, aby Sandiho doprovodili. Nakonec čeští dobrovolníci Dorotka s Honzou přinesou zpěvníky a do zpěvu klasických „kytarovek“ v bulharštině se už zapojí všichni.

Když se děti dosyta vydovádí, následuje katecheze. A protože je dnes právě svátek Dominika Savia, mluví otec Martin o něm. Není to jen o mluvení, ale i o scénce z Dominikova života, kterou se děti pokusí ztvárnit. Zájem zahrát si Dominika a jeho kamarády je velký, takže se scénka opakuje, aby se na všechny zájemce dostalo. Nakonec děti příběh ještě namalují. Jeden obrázek dostanu i s věnováním. Možná proto, že jsem tu jako exotická návštěva z České republiky.

Ještě pár písniček a je čas jít domů. Dvě a půl hodiny uplynuly jako voda. Mohlo by se říct, co znamená dvě a půl hodiny týdně... Podle toho, co jsem viděla, opravdu hodně. Vždyť velké věci často mívají nepatrné začátky.“

Více informací z bulharských misií naleznete na webu http://bulharsko.salesiani.cz/
Děkuji, že jste součástí tohoto díla.

         Kateřina Cveklová, fundraiser provincie