Retroplesání v Počernicích

V sobotu 14. ledna 2017 se konal v sále dolnopočernického hotelu Svornost retroples spolupracovníků.

Plesuchtiví retro i neretroúčastníci si užili tance i poslechu s výbornou čtyřčlennou kapelou Anna W. kvintet :)
I tombola byla uspořádána, tentokrát ku prospěchu chalupy Spáleniště - Josífkov.

 

Jak bylo zjištěno na místě i později, s plesem byla u zúčastněných všeobecná spokojenost. Pořadatelé si to také náramně užili. Díky všem, kdož přišli, přispěli k dobré náladě i do tomboly. A také všem, kteříž přiložili ruku či jiný orgán ku zdaru akce. 

Škoda jen, že celková účast byla dosti slabá. Zakoupeno bylo okolo šedesáti vstupenek. Třeba se zamysliti do budoucna, zda takováto akce ještě dokáže osloviti veškerenstvo. Či jsme již příliš "retro" na plesání?
Libo-li raději "pyjama party" nebo turnaj v gorodkách?                                                                      
                                
                                                                                  Standa Čihák

 

„Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!“ (Flp 4,4)
                A v Počernicích to šlo samo!

Milí přátelé,
s malým zpožděním bych chtěla poděkovat společenství Praha Dolní Počernice za nedávný krásný večer strávený na plese ASC, který toto společenství organizovalo. Plesy spolupracovníků málokdy vynecháme, protože je to jedinečná příležitost k prožití společenství v duchu rodinném, kde nemáme za úkol nic jiného, než se bavit a užívat si svých přátel. Abych to upřesnila, to vše je možné jen proto, že práce se v plném rozsahu ujme společenství organizátorů. A to se tomu počernickému podařilo skvěle!

Atmosféra „retro“ byla dána nejen naším zralým věkem, ale také dobovými „kostýmy“ organizátorů i mnohých účastníků (myslím, že první cenu v případné soutěži by získala Lída Janžurová – viz foto). Co to dalo práce vymyslet „retro role“ pro jednotlivé organizátory, si umíme představit. Hádejte, kdo z počernického společenství mohl být třeba fotografem, tiskařem nebo lékařem...! Smekáme s díky! I tombola byla v tomto duchu: kdy se vám poštěstí vyhrát třeba pravý Vitacit, gramofonové desky nebo čokoládu s trabantem? Navíc výmluvná vlajka se srpem a kladivem nás neustále uváděla do „retro reality“. Salesiánskou atmosféru to ale neohrozilo - hlavní ceny z tomboly byly předány jen tomu, kdo zodpověděl otázku ze salesiánské historie. A na každém losovacím lístku jste mohli najít vtip nebo citát!

Účast byla podle našeho odhadu spíše komorního rázu, což mile podtrhlo rodinnou atmosféru, ale zároveň nás vedlo k zamyšlení, zda z toho neměli organizátoři újmu (především finanční). Proto bychom rádi povzbudili vás všechny, kdo jste této atmosféry užili v minulosti jen zřídka, že to opravdu stojí za to! Nejenže „domácí“ společenství zahřeje pocit smysluplnosti vynaložené námahy, ale také proto, že i velmi špatní tanečníci (jako jsem třeba já) si mohou ples užít naplno, protože jsou obklopeni pověstnou salesiánskou vřelostí. Důkazem toho jsou i návštěvníci plesu, kteří přijeli až z dalekých moravských krajů a domů jeli přes noc (!!!) – klobouk dolů před Katkou a Mirkem Málkovými a ještě dalšími mladými spolupracovníky Petrou a Milanem Saňkovými!

A navíc – něco si i odnesete: zeptejte se třeba rodiny Kochů, jak bylo snadné, že si jejich Františka šla pro hlavní ceny nejméně šestkrát...

               Díky, počerničtí! ...

                    Díky, Done Bosko! ...  

                               Díky, Pane! ...                          

                                                                                                              Klára Novotná