Před časem jsem dostala za úkol připravit si k prvnímu tématu letošního formačního plánu odpověď na otázku: Co dělám pro to, abych si získala srdce těch, které mi Pán svěřil k výchově? Otázka je to trochu ošemetná. Jak hodnotit sebe a svoji práci? Nabízím svoji odpověď dál pro povzbuzení všech maminek a pro obdiv všech tatínků... :-)
Co si můžu napsat do životopisu? Pracovní pozice: křesťanská matka.
Pracuji na této pozici už dvacet šest let, takže je to můj nejdelší zaměstnanecký poměr. Pracuji na plný úvazek, v třísměnném provozu, víkendy i svátky. Mé profesní zaměření je pedagogické, sociální, psychologické, občas krizová intervence (odborník na telefonu). Hlavní činnost spočívá v zajišťování technicko-hospodářské správy, včetně stravování, strategických ročních výhledů spolu s investicemi v jednotlivých čtvrtletích. Přímou pedagogicko-psychologickou práci tedy vykonávám jen v rámci ostatních mně svěřených činností. Můj nadřízený, který mi mou funkci svěřil, je neobyčejně odvážný, neboť věří v mé schopnosti a mnohdy mi uloží úkoly pro mne nezdolatelné. Kdykoli ale mohu za ním přijít se poradit, nikdy mi neodmítne pomoc. Neopouští mé pracoviště, a i když nemohu říct, že by mě kontroloval, cítím ho všude, kde jsem. Pro jeho laskavost a stálou pomoc (žádný úkol nevykonávám sama), nevyžaduji za svoji práci finanční odměnu.
Co tedy dělám pro ty, co mi Pán svěřil?
Dělám pro ně všechno, co umím a můžu!
Zdravím všechny matky.
Ilona Tůmová