Památka svatého Giuseppe Marello

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 30. 05. 2013

GIUSEPPE MARELLO Na dnešek (30. května) připadá památka svatého Giuseppe Marello, kterému don Bosko osobně předal diplom Salesiána Spolupracovníka.
Narodil se 26. 12. 1844 v Turíně a zemřel 30. května 1895 ve městě Savona.




Dětství prožil v S. Martino Alfieri blízko Asti. Jeho zvláštní oddanost Panně Marii určila výběr jeho povolání a jeho věrnosti k němu. Don Bosko ho přijal do Oratoře. Vstoupil do semináře v Asti, kde podněcoval svoje přátele svojí dobrotou a svatostí.

Na kněze byl vysvěcen 19. září 1868. Giuseppe Marello prožíval svůj kněžský život intenzivně: diecézi v Asti sloužil nejprve jako tajemník biskupa a potom jako kancléř, řídil činnosti kurie a věnoval se duchovnímu poradenství a katechezi. Bral vážně morální a náboženské vzdělání mládeže a pomáhal v pastorační službě. Projevil se jako citlivý ke starým lidem, když převzal dům pro seniory, který neměl prostředky na provoz. Zaangažoval laiky prostřednictvím katolických iniciativ, které byly utvořeny pro podporu papežovy osoby a aktivit v době, která byla pro církev obtížná.

Současně uvažoval o tom, že se zcela zasvětí Pánu v kartuziánském klášteře. Avšak jeho biskup Monsignor Savio ho od této myšlenky odradil a řekl mu, že Pán od něho požaduje něco jiného. Chtěl usměrnit Marellovu touhu úplného zasvěcení Pánu tak, že založí novou náboženskou rodinu, která by v Asti znovu podpořila duchovní život.

14. března 1878 Giuseppe založil Kongregaci sv. Josefa, který jim byl vzorem intimního vztahu k Bohu. Jako hlavní svěřil otcům a bratrům v kongregaci úkol šířit oddanost k sv. Josefovi, školit mladé a pomáhat ve službě místním farnostem. Nechybí mu těžkosti, ale ty překonává a světlo dostává v setkáních s Donem Boskem. Don Bosko mu osobně předal diplom Salesiána Spolupracovníka.

Během 1. vatikánského koncilu, Jeho Eminence Giacchino Cardinal Pecci, pozdější papež Lev XIII., měl příležitost ocenit ctnosti a nadání mladého kněze Giuseppe Marella, který doprovázel svého biskupa jako tajemník. Papež Lev XIII. jmenoval Giuseppa Marella biskupem v Acqui, na kterého byl vysvěcen 17. února 1889. Jako biskup se přiblížil ke všem lidem a usiloval o to, vytvořit jednotu mezi duchovenstvem a věřícími. Ve své pastorační práci podporoval studium katechismu, křesťanskou výchovu mládeže, farní misie a křesťanský život. Giuseppe Marello zemřel 30. května 1895 v Savoně, kam odešel navzdory chatrnému zdraví, aby se zúčastnil oslav 300 let od smrti sv. Filipa Neri.

Kauza jeho kanonizace začala 28. května 1948. Prohlášení o nesmírné ctnosti bylo přečteno 12. června 1978 za přítomnosti papeže Pavla VI. Svatý otec Jan Pavel II. blahořečil Giuseppa Marellu 26. září 1993 v Asti a vyzdvihl ho jako příklad lásky k bližnímu, neúnavné a tiché práce pro mladé a opuštěné, a jako vzor pro všechny duchovní pastýře Božího lidu a pro všechny na celém světě, kteří pokračují v práci apoštolů.

Slavnostním výnosem dne 18. prosince 2000 Svatý otec prohlásil, že zázrak, který Bůh vykonal na přímluvu blahoslaveného Giuseppa Marella, biskupa z Acqui, zakladatele kongregace sv. Josefa, byl verifikován: a sice náhlé, úplné a trvalé uzdravení dětí Alfréda a Isilie Chávez León, které se obě uzdravily ve stejnou dobu ze zánětu plic, nemoci, která je doprovázena vysokou horečkou a dušností u pacientů a je obvykle způsobena chronickou podvýživou.

Po uznání tohoto zázraku, během veřejné obvyklé konzistoře pro svatořečení blahoslaveného, papež Jan Pavel II. dne 13. března 2001 slavnostně prohlásil: „Z moci všemohoucího Boha, svatých apoštolů Petra a Pavla a naší vlastní, prohlašujeme že … blahoslavený Giuseppe Marello má být zapsán do souboru svatých 25. listopadu 2001.“

Při jeho svatořečení papež řekl: „Bůh totiž rozhodl, aby se v [Kristu] usídlila veškerá plnost dokonalosti“ (Kol 1,19). Na této plnosti měl účast svatý Giuseppe Marello, jako kněz kléru v Asti a jako biskup diecéze Acqui. Plnosti milosti, podnícené v něm intenzivní zbožností k nejsvětější Panně Marii; plnosti kněžství, kterou mu Bůh udělil jako dar a závazek; plnosti svatosti, které dosáhl připodobněním se Kristu, Dobrému Pastýři. Mons. Marello se formoval ve zlatém období piemontské svatosti, kdy, mezi různorodými formami nepřátelství vůči církvi a katolické víře, vykvetli mistři ducha a lásky, jako Cottolengo, Cafasso, Don Bosco, Murialdo a Allamano.

Mladý, dobrý a inteligentní, zaujatý kulturou a občanskými záležitostmi, náš světec našel v Kristu syntézu každého ideálu a zasvětil se Mu v kněžství. „Jednat v zájmu Kristově“ bylo mottem jeho života, a toto viděl ve svatém Josefovi, snoubenci Panny Marie, „pěstounovi Vykupitele“. Na svatém Josefovi ho silně přitahovala skrytá služba, živená hlubokou niterností. Tento styl dovedl vtisknout Oblátům svatého Josefa, řeholní konregace, kterou založil. Velmi rád jim opakoval: „Buďte mimořádní ve věcech obvyklých“ a dodával: „Buďte kartuziány doma a apoštoly mimo dům“. Jeho silnou osobností si Pán chtěl posloužit pro svou Církev, když ho povolal do biskupské služby v diecézi Acqui, kde v několika málo letech vydal pro stádce všechnu svou energii a zanechal stopu, kterou čas nesmazal.

Janko Ihnát