Dobrovolníci: nastává výměna stráží

Milí spolupracovníci,

salesiánští dobrovolníci, z jejichž dopisů jsme se v průběhu tohoto školního roku dozvěděli mnoho zajímavého, se pomalu loučí se svými působišti. A noví se již připravují na odjezd do misií. V sobotu 18.6. a v neděli 19.6. proběhlo v Brně vyslání nových dobrovolníků. V sobotu večer se představili bývalí, stávající (přes Skype) i budoucí dobrovolníci, pak jsme měli možnost ochutnat speciality z Indie, afrických zemí a Bulharska a zasoutěžit si a vydražit zajímavé předměty z misií. Večer byla beseda s P. Františkem Radeckim, českým salesiánem v Zimbabwe, kterou mistrně moderoval, stejně jako ostatní program, Pavel Anděl. V neděli byla slavnostní mše svatá se slibem dobrovolníků a jejich vysláním. Celé setkání stálo opravdu za to. Bližší informace najdete na webových stránkách ASC.

Znovu bychom chtěli připomenout projekt Adopce na blízko. Dobrovolníci, kteří budou působit mimo Evropu, nejsou podporováni z programu EU, proto jsou z velké části odkázáni na dobrodince. Pokud můžete, adoptujte si "svého" dobrovolníka. Informace získáte na stránkách http://www.adopcenablizko.cz.
Můžete podpořit naše dobrovolníky také dárcovskou SMS. Odešlete SMS ve tvaru DMS ADOPCENABLIZKO na telefonní číslo 87 777. Cena DMS je 30 Kč, Salesiánská asociace Dona Boska obdrží 27 Kč.

Co nám dobrovolníci po roční zkušenosti píší:

I v Indii si holky prošly krizí. Maruška píše:
„Jak jsem si zpětně diagnostikovala, prošla jsem si tu v průběhu ledna krizí, kdy mě tu naprosto všechno a všichni štvali, vytáčeli a to, co se na začátku zdálo být úchvatné, zajímavé a exotické, se stalo něčím, co se mi naprosto hnusí! Zní to možná drsně, ale ono to drsné bylo:-). Už mě začalo štvát, že se zas musím polévat studenou vodou a k jídlu mě nečeká nic jiného než ryžeee. Docházela mi energie a to nejen k přemáhání se, uskromňování se a omlouvání indické nátury a nefungující země. Co bylo horší, místní lidé mi začali lézt absolutně na nervy! (…) Začala jsem pochybovat, jestli to, že tu jsem, má vůbec nějaký smysl, zda jsem tu vůbec nějak užitečná nebo zda jsem tak alespoň vnímána. Ovšem po dvoutýdenní dovolené mimo Golaghat a se začátkem školního roku (…) se mi podařilo nad to vše povznést, vstát a jít opět s novou silou do všech možných aj nemožných dobrodružství a zkušeností, které žití v Indii nabízí. Daleko více si to tu teď užívám! Konečně jsem se oprostila od představy, že alespoň trochu změním Indy s celou jim svatou Indii. Je mi jedno, zda tu připadám někomu užitečná, protože já se tak konečně cítím a to mi stačí. Novou sílu a energii nabírám z úsměvů, blbnutí, hraní, tancování s kluky. To mi přijde jako nejužitečnější a nejdůležitější, co tu dělám. Jsem s nimi a vše dělám s nimi! (...) Můj čas tu prostě pro mě má smysl! A to mě dělá šťastnou. Těším se k Vám do našich luhů a hájů, ale ještě předtím si tu chci naplno užít indické jinakosti se všemi pozitivy i negativy!:-)“

V Kongu salesiáni slaví. A Markéta se již loučí:
„V roce 2011 slaví salesiáni stoleté výročí příchodu prvních salesiánských misionářů do Demokratické republiky Kongo. Oslavy začaly už v listopadu slavnostní čtyřhodinovou mší za přítomnosti biskupa a v jejich rámci k nám do Lubumbashi v dubnu zavítal hlavní přestavený salesiánů Pascal Chaves. Kluci se na devátého nástupce Dona Bosca hrozně těšili a připravili si pro něj tradiční tanec limba. V pátek 22. dubna se v Cité des Jeunes, velkého učiliště kousek od našeho centra, sešly všechny salesiánské školy z Lubumbashi a okolí k rozpravě s Pascalem Chavesem, tanci a zpěvu na jeho počest. Celá slavnost se nesla v duchu přátelského setkání, k jehož atmosféře přispívala i ta správná africká spontánnost všech svěřenců i svěřenkyň salesiánů i salesiánek, s nimiž šijí všichni čerti, jakmile někdo někde pustí hudbu či začne vyluzovat zvuky hudbě alespoň podobné. V neděli se pak ještě všichni sešli na slavnostní mši, kterou hlavní představený sloužil v mexické poitalštěné francouzštině. (…) A tak se stalo, že mi z mé dobrovolné služby zbývá poslední měsíc. (..) V průběhu července a srpna se vůbec velká část naší komunity rozjede do různých koutů země a už se nikdy nesejde. Dobrovolníci odjedou domů, aspiranti se stanou prenovici, stážisti začnou studium teologie, bratři odejdou do jiných center a otce Eduarda, největší podporu nás dvou dobrovolnic, poslal provinciál kamsi do buše doprostřed ničeho zakládat nové salesiánské dílo.“



Markéta s Monikou z Bulharska přišli s novou formou dopisu:
„Tentokrát vás čeká zážitkovější forma dopisu. Kdo by taky pořád jenom četl… A komu zážitek nestačí, můžete se podívat na několik nových fotek na naší fotogalerii: http://picasaweb.google.com/klarketka, například na fotky z křížové cesty, kterou jsme s děckama šli, na fotky z různých her, výletů i běžné činnosti. Tedy pro ty, co se rozhodli něco zažít: Zkuste si na vlastní kůži (či lépe řečeno na kůži vlastní figurky) projít se Starou Zagorou jakožto salesiánský dobrovolník a uvidíte, co se Vám přihodí po cestě. Možná, že se cestou pomodlíte breviář, možná, že zahučíte do hromady odpadků a co se stane nejpravděpodobněji, nejspíš potkáte nějaké děcko, které si nese s sebou nějaký problém nebo překvapení. Možná budete donucení točit dětem lano, aby mohly skákat přes švihadlo, nebo si dáte vkusnou banicu. Stačí jen najít si figurky, kostku, vytisknout a slepit hru a můžete začít! Pravidla hry „Bulharsko nezlob se, aneb dobrovolnické člověče“ jsou stejná jako u hry Člověče nezlob se, akorát Vás občas potká na cestě něco neočekávaného. Hurá do toho a můžete nám pak napsat, jak jste si hru užili (mobrucova@seznam.cz). (Poznámka redakce: protože by se hra nevešla do zpravodaje, můžete si ji stáhnout na adrese: http://mladez.sdb.cz/cagliero-dopisy/cagliero-dopisy-vse/bulharsko-marketa-obrucova-a-monika-petruchova-6-dopis-bulharsko-nezlob-se).“

Úplné znění dopisů a další dopisy dobrovolníků si můžete přečíst na webu http://mladez.sdb.cz/cagliero-dopisy/.
Ludmila a Jan Obručovi