Postní duchovní obnova ve Fryštáku očima nejmladších účastnic

Autor: redakce <redakce(at)ascczech.cz>, Téma: Rubrika formačního snažení, Vydáno dne: 06. 04. 2011

V sobotu 2. 4. 2011 se v DISu ve Fryštáku konala postní duchovní obnova pro členy salesiánské rodiny.
Zúčastnila se jí také naše rodina. Mě – starší Stázinku – maminka poprosila, abych o ní napsala několik řádků.

Obnovu si pro nás připravil „strejda“ Mira Dibelka. Hurá! Tak máme dalšího nového salesiánského kamaráda.
Proběhly dvě přednášky. Částečně jsem se jich s mámou zúčastnila - mluvilo se o odpuštění, o modlitbě, porovnával se postoj farizeje a celníka…
Mezi přednáškami bylo volno. Někdo jej trávil v kapli, jiní u kafíčka nebo venku…
Já jsem byla pozvaná od „pana Popelky“ do „báru“ na něco dobrého. Byla jsem lehce na rozpacích, proč mamka říká strejdovi „pan Popelka“, neboť Popelku znám jen z pohádkové knížky jako umouněnou holku. „Pan Popelka“, který se staral o dobrý průběh duchovní obnovy je prostě „jednička“.
Moje sestřička Alžbětka se seznamovala s ostatními a moc se jí všichni líbili – zvlášť „knírkatý“ strejda Laďa a také ona se líbila ostatním.
Po přednáškách jsme se v kapli pomodlili Anděl Páně a sešli se v jídelně u dobrého a chutného obědu.
Po obědě byl prostor slavit svátost smíření a taky se zúčastnit křížové cesty. Pak následovala mše svatá a po ní jsme se znovu sešli v jídelně na večeři, po níž mnozí odjeli domů…
Naše rodinka odjížděla mezi posledními. Všichni jsme byli spokojení, odpočatí a měli jsme radost, že jsme hezky prožili jednu postní sobotu, kterou jsme původně plánovali strávit prací na naší zahrádce, že jsme se mohli vidět s ostatními a načerpat sílu do dalších dnů…
Mě a ségře se ve Fryštáku tak líbilo, že už se těšíme, až ještě trochu povyrosteme a budeme moct jezdit do DISu na různé akce.
Večer před spaním se mě maminka ptala, co si z té duchovní obnovy pamatuji, tak jsem ji řekla: „Že se máme mít všichni rádi“.
Tož tak. Anastázie a Alžbětka Cahovy s maminčinou pomocí.