Jak to Žít ...

Milí přátelé,
tak Tomáš je měsíc doma a zvládáme to díky pomoci celé naší široké rodiny a přátel. Učíme se to všichni s Tomem žít a já hledám způsob, Jak to Žít.

Protože mám pořád plno úkolů před sebou - vyřízování na úřadech, Tomovu rehabilitaci, logopedii, elektroléčbu, domácnost, finance... tak se těžko dostávám k psaní, ale přece jen bych se s vámi ráda podělila aspoň ve stručnosti o ty nejdůležitější události:

23. 10. se narodila naše 1. vnučka Adélka (viz. přiložené foto). Narodila se neplánovaně doma!, ale všechno dobře dopadlo. Adélka velice pěkně prospívá - její mamince - snaše Jarušce to taky sluší a my z nich máme radost.

29. 10. - na podzimní prázdniny jsem se s Tomem a naší Johankou vypravila na horskou chatu na Gruni, kde správcuje můj švagr a mají tam bezbariérový pokoj. Tom byl zase poprvé po dlouhé době na horách - uprostřed nádherné podzimní přírody.Tou "minidovolenou" zahájil svůj trvalý pobyt doma.
Jsem vděčná, že Toma sama zvládnu dostat z vozíku do auta a z auta na vozík, takže nejsem v tom závislá na asistenci a můžeme tak cestovat. I když to pro Toma nebylo tak pohodlné jako doma, tak mi řekl, že děkuje, že si toho moc váží.

5. 11. když byl Tom pár dní doma - přijel na návštěvu náš syn Jakub-Daniel s otcem převorem Samuelem z trapistického kláštera. Otec Samuel sloužil mši sv. na poděkování. Po ní se Tom setkal s širokou rodinou a přáteli - s některými poprvé po třičtvrtě roku. Bylo to velké povzbuzení.
Musím s vděčností říct, že Jakubova řeholní rodina nás s velkou účastí a pomocí provází od prvního dne.

21. 11. jsme se sešli s mnohými z vás na slavnostní mši se složením slibu salesiánských spolupracovníků ve Zlíně, kde slibovala i Majka D. z našeho olomouckého spolča. Moc si přála, aby tam Tomáš mohl být taky, tak se to podařilo.

A co nás v nejbližší době čeká?
- požehnané vánoční svátky a 6. 1. pojedu s Tomem na 6 týdnů na rehabilitační pobyt do Luže-Košumberka.
Snad přece jen může přijít ještě nějaký posun, ale teď už to jde po malých krůčcích. Já se budu potom starat o Toma doma - tak prosím o modlitbu, protože to bude náročné jak pro Toma, tak pro mě i celou rodinu. Děti se k tatínkovi chovají skvěle, zvlášť Anežka mi moc pomáhá. Studuje 3. rokem speciální pedagogiku a je schopna se doma o tatínka postarat, když je potřeba. Dělá to ráda a s tatínkem to umí, často se spolu něčemu zasmějí. A Tom má opravdu krásný úsměv. Vím, že byste rádi věděli, jak na tom celkově Tomáš je, ale bylo by to na dlouhé vysvětlování a to není v mých silách, tak jen , že má nyní ten nejvyšší stupeň závislosti. Ale nevzdávám to. Ačkoliv v očích světa, který měří hodnotu života zážitky, úspěchy a výkonem, se musí Tomův život jevit jako beze smyslu, věřím, že má tu nejvyšší hodnotu, protože JE a žije láskou.
A tak vám přeji v tento adventní čas, abyste také BYLI a žili láskou - i po celý nový rok.


Vaše Olga K.